Spartakus

Více než 3 hodinový epos, který jsem na jedno zhlédnutí dát nezvládl. Ani ne tak proto, že by mě snímek nebavil. Spíše proto, že jsem měl čas na filmy pouze pouze po večerech a velmi rychle jsem dovedl usnout. Zoubek času si na filmu celkem znatelně smlsnul. Docela dost mi vadily šíleně vypadající kulisy. Naopak jsem snesl pohled na provedení válečných scén, které byly za celý film neuvěřitelné a celé dvě!!! Útěk otroků a střetnutí s přesilou. Co mi dále potěšilo ouška byly vybroušené a smysluplné dialogy. Páni herci také nebyli úplně nejmarnější. S výjimkou hlavního, kterému jsem nedovedl přijít na chuť. Celkově vzato, film není špatný. Během sledování jsem se sice nerozplynul blahem, ale koluje mi v krvi spokojenost. Tím spíše, když si mohu odškrtnout další povinnou četbu z pera mistra Kubricka. (16.10.2014)

Spartacovo povstání můžeme vnímat buď po vzoru Jarmily Loukotkové jako zdravou protiotrockou zčásti tvůrčí revoluci, anebo pouze jako slepou barbarskou, neuvědomělou, plenící hrubou sílu, která mohla Římskému impériu pouze uškodit. Já sám bych byl zejména dnes silně žádostiv též druhé interpretace, ale u raného Kubricka (a vlastně do toho ani příliš kecat nemohl) se pragmatičtějšího pojetí dějin a života zatím nedočkáme. Proto nám tady vznikl film, který posláním i obsahem naprosto odpovídá koncepci hollywoodského velkofilmu let šedesátých. Co už ho odlišuje je řemeslná zručnost a neotřelost (vychutnání si "koupele" v polévce), jíž Kubrick "plýtvá" zcela v duchu hesla l'art pour l'art. Podobným nenáročným přístupem se "školil" v Zabíjení a znovu se ho pokusil vzkřísit u Osvícení. V každém případě, zaplať pánbůh za tento film i za skvělou roli Petera Ustinova. (29.04.2005)

Musím přiznat, že jsem se navzdory svým očekáváním dočkal zklamání. Tvůrci totiž nevyužili rozmáchlou stopáž snímku k tomu, aby se snažili o nějakou historickou věrnost (je mi jasné, že nikdo přesně neví, jak to tehdy bylo, ale přece jen se dalo držet určitých záchytných bodů) a velké množství času věnovali záběrům dětí a starších spoluotroků v okaté snaze zapůsobit na city. A pro takové zcela zbytečné odbočky se v tomto snímku Spartakus vlastně nikdy nestal gladiátorem, osvobozování otroků se omezilo na bujaré: "Pojďte s námi!", a celé to vlastně vypadalo tak, že otroci chodili ráno vykonávat své povinnosti jen z toho důvodu, že by se jinak celé dny nudili. Po celou dobu jsem měl pocit, jako bych četl knihu, v níž tu a tam chybí stránka a občas i celá kapitola. Američané navíc vyobrazili Spartaka jako idiota, který se nepřátelům otevřeně svěřuje se svým strategickým cílem, aniž by pro to měl jakýkoliv důvod (nůž na krku, citlivé partie nad otevřeným ohněm a podobně). Kdyby znal pan Kubrick naši někdejší spartakiádní tradici, ocenil bych jeho humor v závěrečných cvicích římských legionářů, takto jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. Já tedy chápu, že už má snímek svůj věk, jenže jsem v poslední době viděl větší množství filmů, které na tom byly s věkem podobně, ale nevypadaly tak archaicky. Za mě to tedy bylo zklamání a jen díky drobnostem, které mi udělaly radost, jsem sáhl i ke slabé třetí hvězdičce. / Poučení: Chceš-li točit historický film, nemělo by ti stačit, že si pamatuješ několik jmen (přestože jsou mnohdy komplikovaná). 3*- (25.04.2023)

Asi nemůžu říct, že zklamání. Já to tak trochu čekal po-té, co příběh, díky nedávnému zhlédnutí nové verze, znám nazpaměť. Ale rozhodně bych to na novou verzi svádět nechtěl. 2 věci mě na tomto filmu udivily a zaujaly především. Tou první, a dalo by se říci v pozitivním smyslu, byl neuvěřitelný počet komparzistů. V jednu chvíli jich tam museli být snad desetitisíce. V dnešních filmech to vyřeší mohutným vizuálním efektem, ale v té době to muselo stát opravdu neuvěřitelné množství peněz a trpělivosti všechno to uhlídat, pokud to tedy nejsou skutečně dokonale se pohybující modely . Tou druhou je bohužel značná historická nepřesnost. Po zhlédnutí nové "televizní" verze, kde byly také značně zjednodušeny spartakovy cesty (kde to vypadalo, že nepřechází stovky a stovky kilometrů přes celý apeninský poloostrov, ale pouze několik málo desítek a kde dalším zjednoduššením bylo nedostatečně věrohodně vykreslené důvody počínání armády otroků chodit stále sem a tam přes celou Itálii). Těšil jsem se, že Kubrick si takovou příležitost nenechá ujít. Ale mýlil jsem se, on raději cesty sem a tam vynechal vůbec. Škoda. A abych jen nehanil. Hudba se mi nezdála příliš kvalitní, na to, že se jedná o velkofilm, ve kterém se skladatelé mohou v klidu vyřádit....o co to, jo ta chvála....herci jsou vybraní dokonale, bitvy (tedy spíš bitva) je udělaná skvěle. Je ohromně zmatená - a to je tentokrát opravdu chvála....a ještě něco: "Já nejsem Spartacus!" (09.05.2006)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších životopisných filmů - 100 Greatest Biography Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Špičková Kubrickova historická válečná romance o vzpouře a hrdinném boji římských otroků za svobodu a právo na život a lásku. Plejáda hvězd: Kirk Douglas jako otrok a vojevůdce Spartacus, Laurence Olivier jako římský vojevůdce Crassus, Peter Ustinov coby obchodník a cvičitel otroků, legendární Charles Laughton jako senátor Gracchus a Tony Curtis jako otrok - umělec Antoninus. K tomu dokonalá režie, výprava plná davových scén a taky láska a smrt. Co si přát více? Trailer: http://www.csfd.cz/film/5408-spartakus/videa/ (11.11.2009)