Spartakus

Asi nemůžu říct, že zklamání. Já to tak trochu čekal po-té, co příběh, díky nedávnému zhlédnutí nové verze, znám nazpaměť. Ale rozhodně bych to na novou verzi svádět nechtěl. 2 věci mě na tomto filmu udivily a zaujaly především. Tou první, a dalo by se říci v pozitivním smyslu, byl neuvěřitelný počet komparzistů. V jednu chvíli jich tam museli být snad desetitisíce. V dnešních filmech to vyřeší mohutným vizuálním efektem, ale v té době to muselo stát opravdu neuvěřitelné množství peněz a trpělivosti všechno to uhlídat, pokud to tedy nejsou skutečně dokonale se pohybující modely . Tou druhou je bohužel značná historická nepřesnost. Po zhlédnutí nové "televizní" verze, kde byly také značně zjednodušeny spartakovy cesty (kde to vypadalo, že nepřechází stovky a stovky kilometrů přes celý apeninský poloostrov, ale pouze několik málo desítek a kde dalším zjednoduššením bylo nedostatečně věrohodně vykreslené důvody počínání armády otroků chodit stále sem a tam přes celou Itálii). Těšil jsem se, že Kubrick si takovou příležitost nenechá ujít. Ale mýlil jsem se, on raději cesty sem a tam vynechal vůbec. Škoda. A abych jen nehanil. Hudba se mi nezdála příliš kvalitní, na to, že se jedná o velkofilm, ve kterém se skladatelé mohou v klidu vyřádit....o co to, jo ta chvála....herci jsou vybraní dokonale, bitvy (tedy spíš bitva) je udělaná skvěle. Je ohromně zmatená - a to je tentokrát opravdu chvála....a ještě něco: "Já nejsem Spartacus!" (09.05.2006)

Spousta kohoutů na smetišti a takhle to dopadlo. Doufám, že si aspoň Kirk Douglas všechny ty nekonečné pasáže shromažďování, přesunů a proslovů užil, protože běžného diváka to tak po dvou hodinách opakujícího se kolovrátku přestane bavit. Jo, byly tam scény, při kterých mě šlo odlepit od televize ztěžka jako dálniční známku z předního skla, ale pak tam taky bylo ne zrovna málo míst, kdy jsem připomínal apatickou přísavku s prošlým záručákem. (08.04.2013)

(1001) -"I'm Brian and so is my wife." Zajímavé, že u Ben Hura jsem se u každé scény připomínající Život Briana nemohla ubránit smíchu, kdežto u Spartaka navzdory všemu dojatě brečím. Herci jsou velmi, velmi skvělí, a řekla bych, že hlavně oni film pozvedají nad úroveň ostatních sandál snímků. Mně osobně nejvíc potěšil samozřejmě Kirk, ale i Herbert Lom, Woody Strode, Tony Curtis a zejména Ustinov, který podává "nejmodernější" výkon a byl za to po zásluze odměněn (což mě nicméně vzhledem k tendencím Oscarů trochu překvapuje). Jako celek to ale navzdory mé aktuální posedlosti Kubrickem působí prostě jako starý (zastaralý) film, který mě nezajímá. Je monumentální i na nepotřebných místech a spousta věcí v něm není nezbytná (je zbytná?) Osvěžující alespoň je, že se to neohání náboženstvím (a možná právě to je důvod, proč u Spartaka upřímně brečím a nemám ani nejmenší tendenci se mu pošklebovat). Naprosto náhodný fakt na závěr: když jsem si hledala články o Kubrickově náboženském vyznání, tak na mě vyskočilo, že měl IQ 200, což jsem doteď nevěděla. (25.12.2020)

97% - Sandálový film bez jakékoli příměsi náboženství. Nemám vzdělání na úvahy o věrnosti historických postav, a možná i proto je pro mě Spartakus z toho nejlepšího, co jsem kdy v tomto žánru viděl. Úžasně vystavěný, i přes svou délku po celou dobu velmi poutavý. Výborná hudba Alexe Northa umocňuje zážitek ze skvostných hereckých výkonů. U bojových scén, interiérů, i exteriérů jsem žasnul, u milostných scén jsem se dojímal. Permanentně zde něco obdivuji. Co bych měl chtít víc? (03.12.2007)

Rozsáhlá historická freska, která vypadá přesně tak kolosálně a velkolepě, jak má, jenom ne tak, že ji natočil mistr všech mistrů Kubrick. Celý film jsem hledal něco, co by udělalo ze Spartaka něco vyjímečného, ale marně. Jistě, že profesionálněji to natočit snad ani nejde - od pečlivých intimních záběrů po mohutné scenérie zabírající tisícovky komparzistů, navíc vše podpořeno skvělou výpravou a stovkami přesných antických kostýmu a dekorací. Ale přes všechna tato "objektivní" pozitiva se ze Spartaka vytratilo to nejdůležitejší - život. Tři hodiny pobíhání lhostejných postav s nepatřičnými motivacemi, přičemž nad vodou nás drží jen fakt, že klasický Spartakův příběh známe nazpaměť, tak nám nepřijde divné proč postavy dělají, co dělají. A to bez jediné výrazné emoce - což je základem epického příběhu. Nakonec jsem si z filmu neodnesl vlastně nic, což se mi u jiných Kubrickových geniálních snímků nikdy nestalo. I přes to, že se film odehrává v padesátistupňových vedrech, je studený jako psí čumák. Objektivních 5*, ale subjektivní 3*. (18.05.2010)