Spartakus

Parádička, parádička, parádička. Srať nato, že film nepojíma veľa z historického diania vtedajšom svete, ale tento film je o gladiátoroch a to film poníma, viac než dostatočne. Je to o legende, ktorá vzišla z otroctva, nie o Caesarovi, Rímskom štátnikovi ani o senáte a preto som spokojný. Je tu všetko čo tu má byť a politikárčenie patrí do iného filmu. Co si viac filmový divák môže priať, keď v jednom kotli je romantika, agresia, akcia, krutosť, spolupatričnosť, parádna vypráva, neskutočná kamera a dokonali herci. Nie Som fanúšikom takéhoto tipu filmu, ale výnimka potvrdzuje pravidlo a táto je jedna z nich.Na troj hodinový film je tu tiež pár nudnejších scén a niektoré tam naozaj boli zbytočné, ale hodnotím celok a ten je vynikajúci. Parádno výpravno-historický veľkofilm do čias minulých, kde zvieratá znamenali viac ako ľudia. Len škoda, že tých bojových scén tu bolo máličko. (05.07.2015)

Měl jsem tu čest vidět prodlouženou (198 min.) verzi. A musím říct, že zpočátku jsem se tohohle filmu bál hlavně kvůli stopáži. Totiž, není to tak dávno, co mně na jiném Kubrickově filmu vadila právě přemrštěná stopáž. Ale tady se to naštěstí nestalo. Ve Spartakovi má každá scéna své místo, své opodstatnění. Proto mě film vůbec nenudil. Navíc, Kirk Douglas touhle rolí má (alespoň u mě) zaručenou hereckou nesmrtelnost, Jean Simmons byla překrásná a Tony Curtis skvělý. Slavná scéna I'm Spartacus! zapůsobila přesně tak, jak měla. Mráz po zádech. Abych to neprodlužoval, Spartakus je jediným filmem, který se v mých očích může rovnat Benu Hurovi. Pokud chcete vidět historický epos, pusťte si jeden z těchto filmů. (03.02.2010)

Přestože Kubrick při natáčení Spartaka neměl tak volnou ruku, jak byl zvyklý v případě ostatních projektů, výsledek takřka bez výjimky odpovídá jeho filmařské velikosti. Obrazová i zvuková megalománie, které sice trochu schází silný a sjednocující emocionální prvek, avšak pro budoucí divácké generace zůstane vždy stejně zábavná, tématicky hodnotná a herecky naprosto strhující, přesně v tradicích sandálových hollywoodských velkofilmů. Spartaka si nelze představit jinak než jako Kirka Douglese, Laurence Olivier snad musí být potomek hrdého Krassa a na režisérské stoličce prostě nelze uvažovat i nikom jiném než o Kubrickovi, který dovedl všechny ty nezapomenutelné scény s tisícovkami statistů do mrazivé dokonalosti.. 85% (16.03.2014)

Čas prověřil hodnotu tohoto výpravného historického filmu přetékajícího patosem, kýčovitými kulisovými scenériemi a husitským životním stylem, včetně Kirka Douglase, který byl na roli panice i gladiátora tak trochu za zenitem, zvlášť při mnohem nižší životnosti tehdejších obyvatel, beztak by mnoho vztyčených palců v cirku nespatřil, nu, i ten můj míří k zemi, což mě kvůli S. Kubrickovi mrzí dvojnásob. (24.05.2010)

Režiséra S. Kubricka nejvíce obdivuju za to, jak výrazného otisku se mu podařilo docílit v každém filmovém žánru do nějž se opřel šířkou svého tvůrčího umu... a že jich bylo - co film, to klasika svého žánru. A není tomu jinak ani v případě "Spartakuse", jednoho z předních představitelů monumentálních "sandálových" velkofilmů let padesátých a šedesátých. Od většiny svých souputníků se odlišuje především tím, že neklade důraz na náboženské (křesťanské) "otázky", ale upíná svou pozornost pouze na lidi a jejich boj, ať už o svobodu či o moc. Ve filmu vystupuje skutečná herecká garnitura své doby, díky níž i například delší pasáže z Říma, které by se dali dost možná považovat "jen" za jistou výplň k hlavní ose příběhu, povstání otroků, působí nebývale silným dojmem. Hodně pěkně také vyznívá milostná linka mezi Varinií a Spartakem, jež je poměrně příjemně a vkusně ošetřena. Ostatně, je mimořádně zajímavé sledovat způsoby nasvícení a "mlžení" obrazu při detailních záběrech na J. Simmons... filmaři z předpůlstoletí si uměli opravdu vyhrát s tím, aby jimi vyvolené ženy, v okamžicích kdy se to po nich "žádá", vypadaly a působily jako z Olympu právě sestoupivší nedotknutelné bohyně. A ony jimi byly... (31.07.2005)