Dode's-Ka Den

Tento film by se mohl klidně jmenovat Příběhy z bídy. Určitě je to nejdepresivnější z Kurosawových filmů. Vypráví příběhy lidí, žijících v jakýchsi slumech. Každou z postav postihla nějaká zdrcující událost, někdy není ani vysvětleno co, a film zachycuje jak tito lidé žijí s následky jejich traumat v bídě na dně společnosti. Nic jako naděje, světélko uprostřed temnoty se nekoná. Jen bída a ještě větší bída. Dodesukaden je prvním Kurosawovým barevným filmem a nutno říci, že se s barvami vypořádal skvěle. Všudypřítomnou šedou a černou, barvu slumu, občas proložil nějakou ostře kontrastující barvou, takže po výtvarné stránce se jedná o lahůdku. Vytknul bych jen, že film ze začátku trochu nudí, ale jakmile divák přistoupí na pravidla tohoto snímku, nechá se pohltit. (22.05.2007)

Varování! Vhodné pouze pro fanoušky Kurosawy, Japonců a obdivovatelů jejich mentality. A kdo si navíc libuje v bezpointových příbězích z okraje japonské společnosti - tak ten bude nejspíš chrochtat blahem. Já rozhodně nesplňuji ani jednu z výše uvedených podmínek, proto asi po hodině sledování podivné směsky ztroskotanců mou pozornost několikrát upoutala pavučina v rohu obýváku, a to není dobrý základ k vysokému hodnocení filmu :-( (01.03.2009)

Kurosawa si opravdu vyhrál s dlouhými scénami a barevným laděním filmu. Odstíny šedé míchá s výraznými kontrastními barvami a díky statičnosti scén a jejich neuvěřitelné délce jsem měl pocit, jako bych se díval na sérii fotografií. Většina obrazů působí velmi expresivně. Děj nikam nepospíchá, spíš pomalu plyne a podtrhává bezútěšný jednotvárný život chudých lidí ze slumů s jejich osudy a vysněnými světy. Dode's-Ka Den je sice pesimisticky laděný smutný film, ale je plný zvláštního humoru a nadsázky. Rozhodně není depresivní, jak tu někdo psal. Svůj první barevný film Kurosawa pojal opravdu netradičně. I když neměl komerční úspěch, tak ho považuji za jeden z jeho nejlepších, a mám ho radši než Kurosawovy vynikající černobílé samurajské a psychologické filmy, které dnes patří mezi klasická díla světové kinematografie. Oproti ostatním Kurosawovým filmům je tahle artovka úplně někde jinde, a musím říct, že mě dokonale vcucla do děje, který jsem hltal od začátku do konce. Dode's-Ka Den, Dode's-Ka Den, Dode's-Ka Den, Dode's-Ka Den, Dode's-Ka Den… (14.05.2008)

Niektoré osudy tých nešťastníkov ma celkom zaujali a zasiahli, no bolo tu i veľa takých, ktoré ma nechali pocitovo chladným, alebo ma dokonca rovno nudili. Ako koláž skladajúca sa z jednotlivých príbehov ľudí žijúcich v slume to nebolo zle myslené, výsledok však mierne zaostal za mojimi očakávaniami. Možno to je do istej miery spôsobené tým, že do japonskej kultúry ako Európan moc nevidím, a niektoré nuansy problému, narážky alebo vtip mi mohol uniknúť. Japonci si tento film určite užijú viac. U mňa slabší nadpriemer. 70/100 (01.03.2018)

Pro mě trochu slabší Kurosawa, aspoň mě tedy moc nevzal. Ta atmosféra bídného života v děšných podmínkách mě totiž moc neoslovila, tempo bylo příliš pomalé a herci nehráli tak dobře, jak jsem u Kurosawy zvyklí. Navíc mi tomu chyběl nějaký celistvější příběh, i když vím že to bude asi jenom můj problém a chápu že přesně takhle to chtěl natočit. Stále se zde totiž najde spousta scén, které se mi hodně líbily a nechyběl zde občas také jeho typický humor. Jinak to ale pro mě patří k tomu slabšímu z jeho filmů. (27.04.2009)