Krvavý trůn

Dark fantasy jak sviňa... ;-) Kurosawu nevyhľadávam, ba dokonca sa mu trochu vyhýbam, ale toto mi asi aj vďaka rozumnej minutáži zapasovalo. Bravúrna réžia, pôsobivý vizuál, skvostná atmosféra. No a Toširo je proste démon. Sa divím, že mu po tom, čo tu predviedol, neodišli hlasivky - toľko snáď ešte nikto v žiadnom filme nekričal. Ponaučenie z filmu: Za všetkým (zlým) hľadaj ženu. Nemusí strašiť ako duch v Pavučinovom lese. Stačí, keď sedí doma vedľa teba a nenápadne ti podsúva svoje intrigy a ešte ťa núti uveriť, že sú to tvoje vlastné ambície. (17.09.2008)

Po stránce vizuální režie i budování atmosféry s napětím je na další Kurosawův film vyloženě radost pohledět, i navzdory stáří snímku viditelnému v technické rovině. Čuměl jsem doslova jako na zjevení, když se přede mnou rozevřel svět vládců v rytířských kostýmech, kteří během rozmluvy sedí až bizarně doširoka rozkročení na nízkých sedadlech, zatímco příchozí sluha před nimi klečí na trávě a takto si vzájemně vyměňují informace přes několik metrů od sebe v teatrálně stylizovaných výkřicích. Podobně fascinujícím dojmem jako jiného světa na mě dýchla rozmluva s jakýmsi kouzelným lesním dědečkem u kolovratu. Bojové bitvy a projížďky po lesech na koních byly na svou dobu dostatečně epické a spolu se zdařilými kulisami (kopec smrtek, mlha, vysoká brána) skvěle dotvářely atmosféru. Jenže přesto, jak mě upoutala specifická forma, jsem naplno nedokázal proniknout do hloubky příběhu, aneb těch teatrálních pokřiků či dokonce pantomimy na mě bylo příliš moc (jakkoliv je i několik minut manželského konfliktu ztvárněného beze slov i hudby samo o sobě fascinující) a 110 minut v tomhle stylu pocitově ubíjejících. Jako pozitivum beru, že vždycky, když se ony galakticky teatrální výstupy samurajů pro mě stávaly až nesnesitelnými, přišla najednou scéna, jež mě stejně znovu dostala – včetně závěrečného souboje se skvělým využíváním mlhy, která spolu s dalšími výjevy posouvala film až do žánru fantasy. Originální, nezaměnitelné, ale hereckým podáním pro mě náročně stravitelné. [70%] (04.07.2024)

Tento způsob zpracování Shakespeara zdá se mi být poněkud.... Skvostným! Jen škoda, že nikdo nenatočil japanizovaného Hamleta, když byl Toširó Mifune mlád, neb jeho zdejší hypnotické, zcela totální zešílení je prostě výtečné, stejně jako blesky, které dokáže metat z očí a tváře rámované démonicky zježeným vousem. Překvapila mě i dost velká porce megalomanských záběrů, kdy se třebas po pláni prohání desítky jezdců v plné zbroji na svých komoních, přitom by tu ani nebyl velký rozpočet nijak moc potřeba, komornost je vzhledem k předloze očekávatelná. Sice bych ocenil nějaký ten souboj (jsem zvrhlý bídný červ, ó ano), který by atmosféru ještě víc podpořil, ale i bez něj je to prostě a jednoduše výbornej film, kterému hrozně sluší stylizace do Japonska a jediný důvod, proč Shakespear Macbetha do Japonska nezasadil rovnou je nejspíš ten, že Japonsko považoval za Waleský hovorový výraz pro natvrdo vařená vejce s tuřínem. ♫♪ " Pyšný hrad stál na tomto bezútěšném místě... " ♫♪ (17.05.2014)

Snasd proto, že je to mé první setkání s Kurosawou (kdysi dávno před lety jsem viděl Sanjuro, ale vůbec si to nepamatuji a proto za první setkání považuji toto), mě to docela mile překvapilo. Příběh trochu slabší, ale má své velmi silné stránky - škoda, že Kurosawa, alespoň co vím, nenatočil nikdy čistý horror, protože by to asi byla pecka, scény s duchem v Krvavém trůnu mají naprosto drtící atmosféru, výborná práce. Líbily se mi statické záběry, delší záběry, v nichž se skoro nic neděje a přesvědčování (manipulování) hrdinovy ženy. Je-li, podle některých zdejších komentářů toto Kurosawův slabší kousek, už se těším na ty další filmy, co mě čekají. (24.07.2012)

Od tohohle filmu jsem docela dost cekal, ale Kurosawa me opet celkem zklamal. A ne kuli tomu, ze by Macbetha udelal po svym. Problem je v tom, ze po slibnym, krapet mysterioznim zacatku dostava vetsinu prostoru Toshiro Mifune a to je tragedie. Celou dobu se chova jak idiot, neustale rve a tvari se jak kdyz si skrip do brneni koule. Zhruba po deseti minutach mi zacal lizt na nervy. Navic tu je opet priserna hudba, spousta scen zbytecne protahovanejch a herci se tvari neskutecne tragicky i v momentech, kdy se nic moc nedeje. Je to jak divadlo doplneny o nekolik hezkejch zaberu armady a jako takovy to vic jak na 2* opravdu neni. (14.02.2007)