Den co den

V prvním momentě, kdy jsem spatřil, že do kin jde snímek Den co den, věděl jsem, že to musí být výjimečný příběh. Proto jsem se rozhodl, že si nejprv koupím knihu od Davida Levithana a přečtu si ji před zhlédnutím filmu. Nevěřil jsem vlastním očím, když ve mně kniha Den co den probudila již několik let zakopaného čtenářského knihomola a zhltnul jsem ji během dvou dnů. Neskutečně čtivý příběh, jenž nemá nudné místo a na konci dokonce (a bohužel) uspěchá děj do nevyhnutelného vyústění. Během čtení druhé knihy Ještě jeden den (která je napsaná z pohledu Rhiannon) jsem to nevydržel a konečně si pustil film. Hned od začátku mě okouzlila neskutečně nádherná Angourie Rice a taky velmi milý začátek, díky němuž mě pohltila kniha. Postupem minut se mi ale více a více potvrzovaly obavy, že se jedná o nezfilmovatelné dílo. Je velmi těžké si představit jednu osobu za desítkami různých tváří a nevnímat jejich vzhled a hlas. Zde je přenesení slov do obrazu obrovským úskalím. Zároveň se nejedná o příběh, který si zaslouží tak málo času na jeho vyprávění. Hodina a půl na takovýto příběh je hrozně málo času. Projevuje se to nejen ve vynechaných pasážích (takže se vztah A a Rhiannon zdá být několikrát tak urychlený jako v knížce) a v přidaných scénách (které jen prázdně vyplňují děj), ale ZEJMÉNA ve vynechaných vnitřních monolozích A (další důkaz nezfilmovatelnosti této báječné knihy) a taky těch vskutku nádherných Levithanových citátech. Na změnu konce, uzpůsobenou filmovému scénáři, jsem byl naštěstí již připraven. Den co den je však typickou ukázkou, že i když tvůrci dali do filmu všechno, jeho kvality se knize nikdy nevyrovnají. A to je pro čtenáře knížky velká překážka, aby film dokázali docenit. (23.06.2018)

Na tenhle film jsem se fakt těšila, respektive byla jsem hodně nadšená, když jsem zjistila, že jde něco takovýho do kin. Po shlédnutí ale musím konstatovat, že jsem se asi spletla v tom hlavním pointu. Měla jsem za to, že cílem je poskytnout pohled do čím dál se rozrůstající bezgendrovosti, pokusit se vysvětlit, že nezáleží nejenom na vzhledu, což už je trochu ohraný téma, ale taky na pohlaví. Prostě někoho milujeme a je vlastně jedno, co má mezi nohama. Ale při sledování mi přišlo, že jsem si to asi dost přibarvila, protože film zazdil několik skvělých šancí tohle ukázat ještě víc. Předně Rhiannon a A. spolu byli skoro pořád, když byl(a) A. v mužském těle. Přitom nejskvělejší moment filmu, kdy se Rhi ptá "Are you a girl or a boy?" a A. odpovídá "Yes." napovídá tomu, že A. tak úplně gender nemá, nebo ho mění. Ten kdo potom dělal české titulky, to pokazil jako zpravidla všichni titulkáři co dělají titulky do kin (fakt si nemůžu pomoct), tentokrát ale dost geniálně, že i když A. byla v ženském těle, tak Rhi k nim referovala jako k muži. Což mě prostě štve. Hele já chápu, že u nás prostě nemůžeme on/ona zaměnit za oni tak jednoduše jako v angličtině. Ale mohl se ten rod měnit spolu s tělem, ve kterým A. zrovna byl(a). V angličtině tohle řešit nemuseli, protože v druhý osobě tam pohlaví nerozlišujou, no, což byl ten point žejo. Zase ale musím uznat, že plot by poměrně zajímavější, než jsem čekala a celá ta mystická myšlenka byla taky docela dobře vysvětlena. Stejně ale z toho filmu nejsem až tak moc nadšená a nemyslím si, že by reprezentoval tu myšlenku až tak skvěle, že by využil celý svůj potenciál. Knížku jsem zatím nečetla, ale asi budu muset, tak uvidíme. Tři hvězdy mi přijdou celkem málo, ale 4 mi zase přijdou moc, takže možná ještě změním názor. (15.04.2018)

Po dlhšom čase romantický film s unikátnou, jemne fantasy myšlienkou, ktorá dala tomuto snímku osobitý ráz. Trošku ma mrzí, že sa tvorcovia viac nevenovali tomu, ako došlo k danej anomálii a prečo sa Justin neustále prevteľuje. Mohlo to do príbehu vniesť viac logickosti a určite aj emócií. Takto je to len niekde v nadpriemere. Jednu hviezdičku pridávam za veľmi sympatickú Angourie Rice. 70 % (12.02.2020)

Příjemná teen romance, kterou jsem si ale užil spíše zásluhou vlny, na kterou jsem naskočil před týdnem prostřednictvím Já, Simon. Film na mě zapůsobil již při uvedení do našich kin, pro velké plátno je ale poměrně zbytečnou záležitostí. Hlavní hrdinka je na svůj věk přesvědčivou herečkou a celý fantasy námět dýchá nesmírně sympaticky. Když ovšem už koukám na pochmurné romanťárny, očekávám pořádnou emotivní ždímačku. O tu mě tvůrci Every Day bohužel ochudili. (17.06.2018)

Neznám knihu. Viděla jsem jednou trailer a řekla jsem si - hej, super námět. Ze všeho nejvíc mě bavily poslední minuty filmu, kde bylo krásně vysvětleno, proč (pardon), to nebude hepáč :) Nejsem zastáncem happyendů, což tu u mě můžete číst případně hodně často :D A dávalo to smysl. Ten konec byl tak bravurní, že proto jsem s filmem spokojena. Nicméně mi to tam určitým způsobem kazil "americký patos", kdy bylo plno věcí tak "vyumělkovaných", že mi z toho bylo až zle...Je to lepší trojka, takže za mě úspěch. Kdyby si to vzal do parády někdo, kdo by měl větší rozpočet, další myšlenky - myslím si, že by to dovedly do dokonalosti :) (25.04.2020)