Den co den

Oproti knize to mělo pár neduhů - zaprvé mi chyběl "vnitřní monolog" hlavní postavy "A", který by vysvětloval, jak se k vzniklé situaci staví. Z knihy jsem měla mnohem silnější pocit jeho vnitřního dilema a rozporu mezi tím, jestli se zachovat správně vůči osobě, jejíž tělo ovládá, nebo se nechat vést láskou a jít za Rhiannon. Tady to bylo zřejmé jen v mnohem lehčí podobě, skrze konverzace, které vede s Rhiannon. Nemělo to zkrátka takovou váhu (možná až v konečném vyústění). Větší důraz se zde klade na romantickou linku mezi těmito dvěma postavami. A je fakt, že jejich vztah je vykreslený moc pěkné. To se filmu povedlo a vlastně se mi to jako převedení na filmové plátno líbilo. Jen mi tam zkrátka chybělo něco navíc. Stejně tak nebylo dostatečně vysvětleno, proč je "A" najednou schopný porušit dané pravidlo o omezeném čase, který může v jednom těle strávit. Už to tady zmínil i uživatel freddy, ale v knize nic takového není. Tím spíš bych čekala, že se to ve filmu bude řešit alespoň nějakým "vnitřním soubojem", který musí "A" svést, aby byl schopný tuto překážku překonat. Ale i to tam chybí. A působí to pak nedotaženě. Jako by ve vzduchu zůstal viset otazník, jak to, že se mu to teď tak lehce povedlo a předtím ne. Trochu mě to iritovalo. Naštěstí finální vyústění bylo takové, jaké bych očekávala, a uvedlo celý příběh na správnou míru. Nakonec jsem byla i přes rozdíly mezi filmem a knihou spokojená. Dovedu si představit i lepší zpracování, ale na slabší 4* je to za mě určitě. Možná to ale dělá právě i to, že jsem knihu četla... ~(3,8★)~ (02.10.2020)

V prvním momentě, kdy jsem spatřil, že do kin jde snímek Den co den, věděl jsem, že to musí být výjimečný příběh. Proto jsem se rozhodl, že si nejprv koupím knihu od Davida Levithana a přečtu si ji před zhlédnutím filmu. Nevěřil jsem vlastním očím, když ve mně kniha Den co den probudila již několik let zakopaného čtenářského knihomola a zhltnul jsem ji během dvou dnů. Neskutečně čtivý příběh, jenž nemá nudné místo a na konci dokonce (a bohužel) uspěchá děj do nevyhnutelného vyústění. Během čtení druhé knihy Ještě jeden den (která je napsaná z pohledu Rhiannon) jsem to nevydržel a konečně si pustil film. Hned od začátku mě okouzlila neskutečně nádherná Angourie Rice a taky velmi milý začátek, díky němuž mě pohltila kniha. Postupem minut se mi ale více a více potvrzovaly obavy, že se jedná o nezfilmovatelné dílo. Je velmi těžké si představit jednu osobu za desítkami různých tváří a nevnímat jejich vzhled a hlas. Zde je přenesení slov do obrazu obrovským úskalím. Zároveň se nejedná o příběh, který si zaslouží tak málo času na jeho vyprávění. Hodina a půl na takovýto příběh je hrozně málo času. Projevuje se to nejen ve vynechaných pasážích (takže se vztah A a Rhiannon zdá být několikrát tak urychlený jako v knížce) a v přidaných scénách (které jen prázdně vyplňují děj), ale ZEJMÉNA ve vynechaných vnitřních monolozích A (další důkaz nezfilmovatelnosti této báječné knihy) a taky těch vskutku nádherných Levithanových citátech. Na změnu konce, uzpůsobenou filmovému scénáři, jsem byl naštěstí již připraven. Den co den je však typickou ukázkou, že i když tvůrci dali do filmu všechno, jeho kvality se knize nikdy nevyrovnají. A to je pro čtenáře knížky velká překážka, aby film dokázali docenit. (23.06.2018)

Začátek mne poněkud rozhodil, coby pseudo puberťácká týnejdžrovská psychosračka. Co by drsoň, kterej má koule přenýst se přezz vlastní názor, vyčkal jsem, co se bude odvíjeti, a dočkal jsem se mírného vzestupu nálady s následným vcelku dost dobrým uspokojením. To tím, že Rhi, i když se zdála býti standartní náctiletou krávou, se daří táhnout děj, a v podstatě to celý táhne chudák holka sama, páč hlavní figura, přes milijardy tváří, se nám, coby divákovi nevokáže. Neva, děj běží jako o život, sem tam se něco stane, dijalogy jsou takový voduševnělý, ale kupodivu s denním odstupem, tomu klíďo dávám vcelku pohodový hodnocení, a to zejména proto, že je to dost dobrý. Konec keců. (17.06.2018)

Na tenhle film jsem se fakt těšila, respektive byla jsem hodně nadšená, když jsem zjistila, že jde něco takovýho do kin. Po shlédnutí ale musím konstatovat, že jsem se asi spletla v tom hlavním pointu. Měla jsem za to, že cílem je poskytnout pohled do čím dál se rozrůstající bezgendrovosti, pokusit se vysvětlit, že nezáleží nejenom na vzhledu, což už je trochu ohraný téma, ale taky na pohlaví. Prostě někoho milujeme a je vlastně jedno, co má mezi nohama. Ale při sledování mi přišlo, že jsem si to asi dost přibarvila, protože film zazdil několik skvělých šancí tohle ukázat ještě víc. Předně Rhiannon a A. spolu byli skoro pořád, když byl(a) A. v mužském těle. Přitom nejskvělejší moment filmu, kdy se Rhi ptá "Are you a girl or a boy?" a A. odpovídá "Yes." napovídá tomu, že A. tak úplně gender nemá, nebo ho mění. Ten kdo potom dělal české titulky, to pokazil jako zpravidla všichni titulkáři co dělají titulky do kin (fakt si nemůžu pomoct), tentokrát ale dost geniálně, že i když A. byla v ženském těle, tak Rhi k nim referovala jako k muži. Což mě prostě štve. Hele já chápu, že u nás prostě nemůžeme on/ona zaměnit za oni tak jednoduše jako v angličtině. Ale mohl se ten rod měnit spolu s tělem, ve kterým A. zrovna byl(a). V angličtině tohle řešit nemuseli, protože v druhý osobě tam pohlaví nerozlišujou, no, což byl ten point žejo. Zase ale musím uznat, že plot by poměrně zajímavější, než jsem čekala a celá ta mystická myšlenka byla taky docela dobře vysvětlena. Stejně ale z toho filmu nejsem až tak moc nadšená a nemyslím si, že by reprezentoval tu myšlenku až tak skvěle, že by využil celý svůj potenciál. Knížku jsem zatím nečetla, ale asi budu muset, tak uvidíme. Tři hvězdy mi přijdou celkem málo, ale 4 mi zase přijdou moc, takže možná ještě změním názor. (15.04.2018)

Zvláštně zajímavý, probouzet se každej den v novým těle. Obsah jsem zapomněl, takže jsem byl zprvu dost mimo, co se to děje, ale když si to člověk pak srovná do souvislostí. Kupodivu to nebyla ani taková romantika, takže žádný citový vydírání. Nemělo to ani žádnej extra nepředvídanej zvrat. Těžko říct, jestli to takhle jednoduše je i v knížce. Dopadlo to fajn, a jsem rád za každý originální zpracování něčeho novýho. Lepší průměr. (27.01.2020)