Černá kočka, bílý kocour

Hneď začiatkom sa ospravedlňujem , že budem vulgárny , ale okolnosti k tomu to vyžadujú.Včera , ked som prišiel domov mal som absolutne pojebanú náladu a tak som si dal túto filmovú infúziu a po dvoch hodinách ma táto infuzia dala celkom dokopy. Pred štyrmi rokmi som sa zoznámil nie , ako filmár s Emirom Kusturicom a vidiac jeho omšelý a tupý výraz v tvári som sa rozosmial a jemu nechápavému som vysvetlil , že si neviem predstaviť , ako on mohol urobiť tento film. Rozosmial sa aj on a povedal , že jedného dňa mal absolutne pojebanú náladu a tak sa rozhodol urobiť poriadnu filmovu chujovinu. Ospravedlňujem sa ešte raz za autentičnosť mám Vás všetkých rád aj ked nie každého rovnako. (17.10.2008)

Tak jsem se poprvé dostal ke Kusturicovi, a jsem poměrně zklamaný. Je to v podstatě ale asi film na způsob "Dědictví". Tyhle rádoby srandy z vesnice mi nikdy nijak k srdci nepřirostli a ač proti cikánům vůbec nic nemám, tak ani ten příběh mě nijak ničím neohromil a nedostal, a způsob jejich života mi není blízký. Myslím si však, že tady bude spíše problém ve mně, než v tom, že by se tu čtyři a půl tisíce lidí mýlilo. Jsou prostě filmy, které mi nic neřeknou i když jsou možná kvalitní, a tohle je jeden z nich. Skoro jsem se nesmál, nebylo mi nikoho líto, nebál jsem se... Cituprázdný film, který neobohatí člověka ani zajímavou myšlenkou. Pokud ale toužíte zcela vypnout a poslechnout si spoustu velice obscénních dialogů, asi bych snad i tento film mohl doporučit. Já už se k němu ale s největší pravděpodobností nevrátím. (04.03.2010)

Vůbec nevím, jak tuto šílenost hodnotit. Něco takového jsem ještě asi neviděla. Ve filmu se stále něco děje, a to ne způsobem zrovna klidným a tichým. Je to originální film plný absurdních scén, nabitý energií, kterou podporuje svižná hudba a je určen pro diváka, jenž nemá rád filmy „o ničem“. Za přílišnou vulgárnost a nechutné scény hvězdička dolů. (09.02.2009)

Málokterý film mně dokáže tolik naplnit radostí ze života jako právě tento Kusturicův kus. Cikánský temperament smíšený s dny plnými slunce, geniální hudbou, neskutečně pohodovou atmosférou, radostí ze života etc. Emir Kusturica má podobně jako například Jean-Pierre Jeunet (DELIKATESY, AMÉLIE Z MONTMARTRU etc.) zvláštní dar: udělat zábavnou fantasmagorii, která by držela pohromadě, byla dostatečně originální a přitom filmová; prostě, aby takto předložený materiál fungoval jako FILM, nikoliv pouze jako EXPERIMENT. Co si přát více? Snad jen více takových filmů. (19.09.2004)

Kusturica nevie písať príbehy. Dej je strašne roztržkovitý, v úvode hádže jednu nesúvisiacu scénu cez druhú, nevie sa posunúť ďalej a koniec je jasný už v polovici filmu. To ale nevadí, lebo to čo Kusturicovi ide, tak to je situačná komika a práca s hercami. Skvelá balkánska cigánska šialená zábava! (20.12.2009)