Černá kočka, bílý kocour

Tsunami emotivní živelnosti za rytmu balkánské dechovky v podobě, ve které jí umí zachytit snad jen Kustorica, a se špetkou magického realismu navrh. K tomu navíc prase trpělivě spásající traband. No řekněte, může něco takového již z principu být špatné? Bohužel ani zde se to neobešlo bez chyb. Od nejvyšší mety sráží film půlhodinovka od počátku svatby. Tam se to na můj vkus zvrhne v až příliš crazy ulítlou záležitost. Film jako takový z vás sice rychle vyprchá, ale energie, kterou vás nabije, tak ta jen tak ne. A to se počítá, jelikož právě to je znakem velkých filmových počinů. "PIT-Bull! Teriéééér...!" (24.01.2007)

Tak jsem se poprvé dostal ke Kusturicovi, a jsem poměrně zklamaný. Je to v podstatě ale asi film na způsob "Dědictví". Tyhle rádoby srandy z vesnice mi nikdy nijak k srdci nepřirostli a ač proti cikánům vůbec nic nemám, tak ani ten příběh mě nijak ničím neohromil a nedostal, a způsob jejich života mi není blízký. Myslím si však, že tady bude spíše problém ve mně, než v tom, že by se tu čtyři a půl tisíce lidí mýlilo. Jsou prostě filmy, které mi nic neřeknou i když jsou možná kvalitní, a tohle je jeden z nich. Skoro jsem se nesmál, nebylo mi nikoho líto, nebál jsem se... Cituprázdný film, který neobohatí člověka ani zajímavou myšlenkou. Pokud ale toužíte zcela vypnout a poslechnout si spoustu velice obscénních dialogů, asi bych snad i tento film mohl doporučit. Já už se k němu ale s největší pravděpodobností nevrátím. (04.03.2010)

Rád se podívám na něco, co vybočuje mimo konvence západní kinematografie - tohle bylo mé první setkání s Kusturicou (ano, stydím se, stydím), určitě se podívám na další snímky, ale něco mi říká, že to asi nebude můj šálek čaje. Třeskutý humor, pitoreskní postavičky, bláto, holé hýždě, kadibudky, porcelán, ryčná hudba, tanečky, rozmáchlé lovestory ... Takový Bollywood na mezi Evropy. (29.06.2011)

Od začátku ulítlé, osobité, prostě "své". Kusturicův rukopis se naprosto nezapře (pro znalce jeho dalších snímků). Tolik originálních drobností, ztřeštěností a bláznivých charakterů na jednom místě jen tak nepotkáte. Film se také mohl jmenovat "Prase požírající trabant" nebo "Permanentně zfetovaný mafián snažící se provdat svojí liliputánskou sestru". Téměř každá postava tu má chrup v dezolátním stavu, vzezření primitivního, sto let nemytého strejce (tetky) z té nejzapadlejší vísky, ze všeho na vás dýchá retro 60. a 70. let, když vtom do vás začnou bušit techno decibely "já sem pitbull... teriér" :-) či "Where do you go" od No Mercy. Vše se odehrává v blízkosti Dunaje a řeka zde hraje důležitou roli, starší se snaží provdat své vnuky , rozpustilý mafián svojí sestru... Jenže je to moc dlouhé, těch pomatených blbostí je později už moc a film se trochu vleče. Není to normální film, ale naprosto doporučuju - zvlášť těm, kteří považují filmy a "hrdiny" typu Borat za neodolatelné... (28.10.2008)

Totálně bláznivá smršť cikánského temperamentu, strhující hudby, třeskutého humoru a rychle stříhaných obrazů. Groteskní a vědomě vygradovaná pohádka – protipól k vážné a bolestné sondě do cikánského života v Domě k pověšení. Nezapomenutelná hudební čísla (Black cat, white cat; Bubamara; Pitbull terrier). (15.11.2005)