Otec na služební cestě

Smutnoveselý príbeh jednej rodiny, s nádychom balkánskej poetiky podávajúci obraz Juhoslávie 50. rokov pod vedením maršála Tita. Nehrozí zahltenie živelnými gagmi s ozlomkrk hrajúcou dychovkou, ktoré v posledných Kusturicových filmoch dominujú. Retropríbeh je o nepoučiteľne neverných otcoch, ktorí vďaka svojim záletom končia na služobných cestách politickej odstávky. Nejednoznačnosť pováh, vyrovnanie sa s hajzlami vo vlastnej famílii, dvojkoľajnosť správania doma a vonku, dojímavé scény prvej veľkej detskej lásky, obetavosť matky nútenej vychovávať deti v ťažkej situácii. Zaujímavosť: Juhoslávia, odchýliaca sa od Stalinovho kurzu sa tiež nevyhla pracovným táborom pre politických väzňov (i keď v špecifický režim na chorvátskom ostrove by sme asi ťažko mohli nazvať gulagom sovietskeho typu). Všetko pohľadom malého chlapca, nepateticky vnímajúceho zvláštny svet dospelých. (10.10.2005)

Druhý celovečerní Kusturicův film se částečně nese v duchu jeho debutu, opět s lehce nostalgickým nádechem. Několik a to vcelku velkých rozdílů tu ale lze nalézt. Film pojednává o daleko závažnějších momentech jugoslávské historie (1948-1952), kdy se nezdolný soudruh Tito neshodl se Stalinem, což vyústilo až k veškerému přerušení hospodářských styků. Příběh o rodině, které se politická čistka nevyhla, je zobrazen očima šestiletého Malika. Takto chytře zvolený formální prostředek dovoluje Kusturicovi jemně oscilovat mezi tragickou, komickou a tak trochu magickou notou. Vyrovnávání se s těmito těžkými momenty jugoslávské minulosti je pak dle mě daleko snažší. Zvlášť zajímavě vyzní Mešův (otec Malika) "odjezd na služební cestu". Alespoň tak je dětem otcova absence vysvětlena, divák ale ví, že muž směřuje do lágru, paradoxně ho tam pošle bratr Mešovy manželky, tedy vlastní švagr. Velká škoda, že podobné snímky nevznikají i u nás. Báječná léta pod psa působí oproti tomuhle skvostu jako chudý příbuzný. (21.01.2008)

Slavný film (Zlatá palma, nominace na Oscara) stojí v podstatě na počátku Kusturicovy kariéry a je sympatické (a pravděpodobně i odvážné), že snímek ještě v polovině 80. let vcelku tvrdě – zjemňován komikou či lyrikou – reflektuje politické a společenské ovzduší Titova komunistického režimu, zhruba jeho první poválečné dekády. Doba je přiblížena skrze příběh prosté rodiny z venkova – otec Meša, často z domova vyjíždějící na služební cesty, je náhle „odejmut“ rodině a ztrácí se na určitou dobu v pracovním táboře. Perspektivou syna Malika, vyrůstajícího a zakoušejícího i první doteky lásky, nahlížíme běh let, čas odloučení, následný návrat otce a dopad deprese z lágru na rodinné vztahy, včetně zamlčování skutečného stavu věcí. Film (podle scénáře bosenského spisovatele Abdulaha Sidrana) se dotýká témat jako vynucovaná loajálnost vůči straně, nevěra a násilí v rodině, podezření, vina a odpuštění, a zahrává si jak s přímočarou, efektní magičností (Malikova náměsíčnost) a absurdně-líbivými prvky (neustálá přítomnost fotbalu – a to i v klíčových momentech dění), tak i náhlými kontrasty k „zaručeně dojemným“ scénám a trpkým momentům zoufalství – jak je ostatně příznačné vzhledem k zakončení v roce 1952. (03.01.2013)

Emir Kusturica sa tentokrat vratil spat do Juhoslavie 50. rokov. Film je o synovi, ktoreho otec odisiel na sluzobnu cestu /plnit stranicke zaujmy/. velmi dobre je vykreslena reality Juhoslavie 50. rokov a su tu slusne dialogy. herci mi sice nic nehovorili, ale dialogy boli na urovni. Jo, jo, V Europe sa tocila a toci stale kvalita : 85 % (25.06.2016)

Občas mi Kusturicovy filmy připomínají tvorbu Juraje Jakubiska. Oba tvůrci mají podobný rukopis. Pečlivé vykreslení charakterů jednotlivých postav a těch postav je ve filmu nepřeberné množství. Snímek Otec na služebná cestě patří ke skvělým dílům jugoslávské tvorby. Film vznikl v polovoně osmdesátých let a pojednává o letech padesátých. Především o jejich počátku. Události prvních dvou let pátého desetiletí dvacátého století sledujeme očima malého dítěte. Šestiletého chlapce Malika. Kulisou snímku jsou rodinné konflikty, komentáře fotbalových úspěchů jugoslávského mančaftu, uvěznění v lágru z politických důvodů, politické události tehdejší doby. Film doprovází nádherná hudba Zorana Simjanoviče. (06.03.2008)