Režie:
Emir KusturicaKamera:
Vilko FilacHudba:
Goran BregovičHrají:
Predrag 'Miki' Manojlovič, Lazar Ristovski, Mirjana Jokovič, Slavko Štimac, Ernst Stötzner, Srdjan Todorovič, Mirjana Karanovič, Milena Pavlovič (více)Obsahy(1)
Ve válečném Bělehradě v roce 1941 se furiantští přátelé Marko a Blacky zabývají obchodem se zbraněmi a jinými lumpárnami. Protože své nepříliš čestné kšeftování obratně spojují s partyzánskými nájezdy, získají v krátké době reputaci hrdinných bojovníků za svobodu. Když se Blacky musí jednoho dne musí začít skrývat, Marko je ukryje spolu s dalšími uprchlíky ve sklepě svého dědečka. Válka pokračuje, uprchlíků přibývá, rodí se děti a ve sklepě se pomalu vytváří autonomní svět. Když se v roce 1944 vrátí mír, udržuje Marko ostatní obyvatekle sklepů v nevědomosti - jednak proto, že s pověstí hrdiny dosáhl v titovské Jugoslávii vysokého politického postavení, jednak proto, že se s Blackym nechce dělit o krásnou Natálii, kterou oba milují. Uplyne patnáct let, než se první sklepní lidé dostanou na povrch - tím však celý příběh zdaleka nekončí. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (171)
Velkolepý epos z dějin Jugoslávie posledních padesáti let. Války a osobní tragédie podány ne v patetickém duchu, ale v proměnlivém autorském i vypravěčském postoji. Scény přecházejí od grotesky k obrazům nezapomenutelné síly, bezstarostnost se mění ve zradu, pábitelství v bratrovraždy. Dějiny jako přecházení z války do války, tomuto koloběhu nelze uniknout ani (nedobrovolným) vystoupením z času, ukrytím v podzemí. Tři roviny bytí – „na povrchu“, v podzemí, ve smrti (závěrečný obraz ostrova, kde jsou odpuštěny všechny viny). ()
Pro mě vzhledem k velkému očekávání, které vyvolaly nadšené ohlasy, komentáře a vysoké hodnocení, asi největší zklamání z Kustoricovy tvorby, kterého mám jinak docela rád. Tohle podobenství mi jednoduše nesedlo, zápletka i v rámci hry s divákem mi přišla příliš absurdní a na můj vkus byl film zbytečně dlouhý, s přehrávajícími charaktery. Celkový dojem: 45 %. ()
Zvyknout si na Kusturicovu balkánskou extravagantnost, agresivní stylizaci a neočekávané kloubení komiky a tragiky chvíli trvá. Na pochybné myšlenkové podhoubí filmu si člověk zvyknout ani nemůže. Underground ale svému divákovi dává dost času na to, aby se do něj ponořil. A v poslední třetině se před ním vyloupne jako nesmírně ambiciózní freska, která nakonec drží pohromadě a Kusturica z ní vytěžil podívanou, kterou člověku dá hodně práce vyhnat z hlavy. Portrét jugoslávské povahy v celé její kráse i ohavnosti, ambivalentní film celým svým konceptem, který nemá v rámci evropské kinematografie obdoby. 85 % ()
V každé době i v té nejděsivější se najdou jedinci, kteří ji dovedou plně využít ve svůj prospěch. Na základě této skutečnosti Emir Kusturica rozehrál společensko-politické satirické podobenství a pod jeho vedením tak vzniklo vpravdě mistrovské dílo, po jehož zhlédnutí si nutně musím položit neodbytnou otázku. Kam vlastně spěje „lidské” pokolení a nebylo by nám lépe jako opicím, jež jsou našimi prapředky? Underground je trpce nadčasový snímek, který zraje jako víno a v balkánském kontextu je až mrazivě přesný, obzvlášť když vezmu v potaz ten odlomený kus země na konci filmu. Snad jedinou výtku mám k natahované stopáži, ale jinak se hluboce klaním panu režisérovi. (95%) ()
Pro mě docela těžko uchopitelný film. Je zde hodně okamžiků, kdy se zasmějete, ale i okamžiky, kdy vám možná bude do breku. Ke Kusturicovým filmům jsem příliš nepřilnul, snad je to tím balkánským nádechem. Tenhle je ale docela vyjímka. I přes delší stopáž se znovu a znovu najde něco, čeho se dá "chytit". ()
Galerie (10)
Zajímavosti (6)
- Režisér Emir Kusturica hrozil ukončením práce na filmu poté, co srbská kritika označila film za propagandu sjednocené Jugoslávie. (mi-ib)
- Natáčanie filmu začalo na jeseň 1993 a trvalo do začiatku jari 1995. Okrem územia Srbska, sa natáčalo v Nemecku, Bulharsku, Českej republike. (MikaelSVK)
- V roce 1996 Jugoslávská rada Akademie filmového umění a vědy zvolila tento snímek jako třetí nejlepší srbský film za období 1945 až 1995. (mi-ib)
Reklama