Kryštůfek Robin

Nejnudnější film pod sluncem. Nebavilo mě to dílem proto, že jsem zcela nedotčen tvorbou A.A. Milneho včetně všech filmových, seriálových a nevímjakých dalších adaptací, a dílem proto, že se mi odjakživa příčí v banálních sděleních hledat hluboká moudra - a to možná právě proto, že od banálního k hlubokému bývá často jen krůček. Normálně bych se tomu filmu obloukem vyhnul, protože mě odrazuje už tím infantilním názvem, jakož i pro mě osobně zcela nezajímavým dějem, ale dostal jsem na něj nepřímé doporučení, na základě něhož jsem pojal (mylný) dojem, že by mohlo jít o něco na způsob filmů Jasona Reitmana, kterého mám velmi v oblibě. Z toho přeslazeného happy endu mi je poněkud mdlo ještě teď, nikdy jsem nemusel tyhle scenáristické zkratky, kdy se všechno zázračně vyřeší lusknutím prstů; přijde mi to hrozně odtržené od reality. V mém případě tedy považuji zhlédnutí tohoto filmu za ztrátu času (což jsem asi měl odtušit už předem podle Forsterovy předchozí nevalné filmografie) - odnesl jsem si z něj tak maximálně zjištění, že Ewan McGregor už je fakt starej; pro rodinné publikum je to ale asi vcelku ucházející podívaná. (19.12.2019)

Ve skutečnosti by se finální pointa o dovolených točila okolo vybudování výletního letoviska ze Stokorcového lesa, kam by zbohatlíci jezdili uniknout ruchu velkoměsta a fotit si mluvící plyšáky. Bizár, který mi srdce nedovolí odstřelit. Méďa Pú je prostě strašný sympaťák a tomu McGregorovi ty palce držíte, aby se vybodl na korporát a začal dceři číst pohádky. Plyšáci jsou sice trochu děsivě vypelichaní, místy to nedává úplně smysl a je to na pohádku dost depresivní, ale najít se v tom musí každý. Jak už jsem tu kdesi četl, film s malým mozkem, ale velkým srdcem. (15.07.2020)

Nikdy jsem nemiloval medvídka Pú, ale o to více jsem si tento film zamiloval. Výborný Ewan McGregor ve filmu, který je o navracení se k dětství. K radostnému období hraní, kdy hranice neexistovaly, pouze ty, které jsme si vymyslely. Film s tímto skutečně excelentně pracuje a tu vyvolává dojetí, melancholii, tu radost z dětinskosti, která najednou nepůsobí kýčovitě, ale naopak se stává pramenem znovuobjevené radosti, na kterou jsme již dávno skrze dospělé starosti zapomněli. A je moc fajn, že tento film nesklouzává jen k té dětské rovině, ale vrací se i zpět do dospělosti, kde reflektuje dětské poznání, díky kterému i v dospělosti můžeme najít řešení dříve neřešitelných problémů. 75% (01.08.2019)

Jak se říká z hovna bič neupleteš a to je přesně problém tohoto filmu (ono co taky čekat od filmu založeném na animáku a knížce kde medvěd věčně žere med a malé děcko mluví s mluvícími zvířaty a představuje si imaginární tvory) . Nepatřím mezi lidi co vidí logo Disney nebo Marvel a automaticky se udělám tak, že dám 5 hvězd. Už, když jsem viděl trailer tak jsem si říkal, že je to příšerné a koho to může lákat realita je taková, že dívat se na to dá, ale nic nečekat radši. Pro děti je to chvílemi hodně temné a depresivní dospělé to zase neudrží v pozornosti celou dobu. Chybí zde absolutně vtipné scény a cokoliv vtipného (na obhajobu to aspoň není tak tupé a parodické jako oba Paddingtoni dohromady a nezpívá se tam). Ty 2 hvězdy jsou za tu holku a za film jako celek. Na závěr několik poznámek P.s. 1 Baví mě, kdy nezaměstnaná ženská ( v celém filmu nepadne ani slovo, že má práci a něco dělá) vyčítá zaměstnanému chlápkovi, že pracuje a má práci předpokládám totiž, že všechno platil on ze své práce pokud teda neměla milionovou sociálku P.s. 2 V celém Londýně je pouze jedna firma vyrábějící brašny a každý kdo půjde na dovolenou asi od ní musí povinně koupit brašnu navíc kdo ty brašny bude teda vyrábět, když všichni budou na dovolené P.s. 3 při sledování filmu můžou někteří jedinci dostat takovou depku, že se můžou zabít z toho, že dospěly a , že nemají tak jednoduchý život jako měly jako malí nebo při nejmenším můžou dát výpověď v pracích jelikož jim to žere volný čas. (03.11.2018)

Nemôžem si pomôcť. Macko Pu ma vždy dojme - krásne spomienky na detstvo mojich dcér, ktoré na ňom vyrástli. Áno netvrdím, že nie, bolo to jednoduché, príliš nostalgické a dojímavé, no práve to som tu asi aj čakal a vôbec mi to nevadilo. Výhrady by som mal jedine k obsahu, kde postavu dcéry Krištofka Robina by som trochu viac rozvinul. Inak ide o príjemnú nostalgickú záležitosť. Slušný nadpriemer. 80/100 (21.12.2018)