Americký vlkodlak v Londýně

Musím uznat, že je to opravdu zábavná podívaná, při které jsem se ani nenudil a o to přece jde, ne? Vlkodlak se opravdu povedl a dnes už legendární proměna se taky povedla. Celý film je prošpikován takovým stylem humoru, který mi sedí. Čtyři hvězdičky se možná budou zdát někomu až moc, ale já jsem si ten film užil a rozhodně ho považuji za nadprůměr mezi vlkodlačími filmy, i když je to trochu komedie. (15.03.2007)

No, po letech jsem si dal opáčko, a převládají teda rozpaky, pamatoval jsem si to lepší. Člověk se už musí v dnešní době hodně přemáhat, aby se tomu úplně nevysmál. V tricích je přitom nejmenší problém, ona památná scéna přeměny hlavního hrdiny ve vlkodlaka je docela fajn i v současnosti. Horší je chování postav, a to v podstatě úplně v jakékoli chvíli filmu. V těchto starších hororech prostě co do logiky a smysluplnosti děje byly kladeny mnohem nižší nároky. Si vezměte už jenom tu scénu v rašeliništi v úvodu. Oni si jen tak sejdou z cesty, jdou si v prostřed noci lážo plážo skrze bažinu a ani nemaj baterku. Píčovina prostě. A když by to chtěl někdo vysvětlovat tak, že jim na cestu svítil měsíček, tak ať si někdy takovejhle pohyb v noci v neupraveným přírodním terénu zkusí :D A podobně by se dalo pokračovat, třeba chování vesničanů je jakoukoli pozemskou logikou nevysvětlitelné. Holt v osmdesátkách se mohla hororovou klasikou stát každá kravina, no. (19.08.2008)

"Americký vlkodlak v Londýne" sa stal už klasickým dielom werewolf-horrorovej produkcie. Divák tu môže zhliadnúť jednu z najdetailnejších vlkodlačích premien. No inak je to len bežné horrorové béčko s plytkým scenárom, akých sa v 80.-tych rokoch natočili stovky. Dvaja mladí Američania sú pri svojom výlete do odľahlých anglických bažín napadnutý vlkodlakom. David Kessler tento útok prežije, ale sám sa potom stáva pri splne Mesiaca krvylačnou beštiou. *** (27.12.2008)

,,Držte se silnice, nechoďte do močálů a bacha na měsíc! "  --- U tohoto druhu filmů mne vždycky mrzí, že jsem jejich dobu, kdy měly co nabídnout zkrátka propásl. Jasně, nejde vidět vše a navíc v tom roce 1981 tohle možná neběhalo u nás s jednohlasým dabinkem ani na videokazetách. Tehdejší režiséři a tvůrci hororů to měli věru složité. CGI efekty nebyly k dispozici a tak se mocně patlal latex a lily litry rudé barvy. Někdy se to podařilo, někdy to bylo spíše k smíchu. Tento film dostal za masky tuším nějaké ocenění a myslím si, že právem. A ta přeměna ve vlkodlaka musím uznat byla dokonalá i na dnešek. Horší byl už pak sám vlkodlak... Souhlasím s ostatními, že více fungoval příběh ve Skotsku než v samotném Londýně. Ale i ten Londýn té doby měl něco do sebe. Super byla ta scénka z metra a teď nemyslím tu naháněcí, ale tu, kdy zamilovaný páreček jede soupravou. A okolní cestující Londýna osmdesátých let, to bylo fakt něco... :-). Jeden lepší typ než druhej, pankáči... :-). Vše končí efektní bitkou přímo na Picadilly circus, bohužel film alespoň pro mne skončil moc náhle. Dnešní divák se u něj těžko bude bát, a spíš jej bude brát jako určitý mezník v horor žánru, který už byl ale překonán. (02.10.2023)

“"Fee-fi-fo-fum, I smell the blood of an English man." Těžké, těžké tohohle Americkýho vlkodlaka v Londýně hodnotit, naprosto chápu, že v osmdesátých letech to musela být pecka jako kráva, ten film má totiž všechno, co na osmdesátkách milujeme anebo nesnášíme. Navíc masky a efekty jsou fakt vypečený, to se ani nehodí psát, že jakože na tu dobu a bla bla bla, protože v tomhle směru film předběhl svou dobu a i současný kousky by se od něj mohly učit, Jenže ten příběh... To fakt ne toto, začátek, kdy se ti dva cápci (btw je úplně jedno, že jsou z USA, stejně tak dobře by mohli být třeba z Mongolska) procházejí po anglických venkovských blatech a narazí na hospodu s pentáčem na zdi a štamgastem Rikem Mayallem, je ještě fajn, ale od napadení vlkodlaka už je to jedna velká haluz. Každopádně tenhle song tam sedl jak prdel na hrnec :-) (17.04.2015)