Zvěřinec časopisu National Lampoon

Tady zurčí potůček (nebo snad tryská pramen ?), který posléze zmohutněl v kalný tok prcičkáren. Landisova satira na americké školství a společenský systém obecně spoléhá na humor chvílemi až anarchistický (rozumí se na místní poměry, koneckonců anarchistická díla nevydělávají osmdesát milionů dolarů), z hlediska diváka stojícího na ramenou evropské kultury málokdy nadprůměrný. Tvůrci líčí mužské žactvo jedné soukromé školy jako dva nesmiřitelné tábory : první, s nímž se máme ztotožnit, tvoří "zvěř" z bratrstva Delta, nenucení a zábavní židovští užívači života, věčně provokující autority ; odpudivý protějšek ztělesňují upjatí, nudní a atletičtí Siegfriedové z Omegy, líhně establišmentu. Černoši do školy nechodí, protože vysedávají v podřadných putykách, a co se týče děvčat, ta správná randí s delťáky, případně s žárem marihuanových cigaret osvícenými učiteli, zatímco omegamani se párují s přiměřeně omezenými blondýnkami. V závěru se dovídáme, že někteří z Delty to dotáhli vysoko. Jsem na pochybách, nakolik tím Landis vyjádřil naděje v budoucnost Ameriky a nakolik si po vzoru Goetha postěžoval na mladé revolucionáře, staré hofráty. (13.02.2016)