Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vlastník benzínky Joe Wilson (Spencer Tracy) má konečně dostatek peněz, aby se mohl oženit se svou snoubenkou Katherine Grant (Sylvia Sidney). Na cestě k ní je však zaměněn za nebezpečného únosce a uvězněn. Brzy mu hrozí lynč. Ani on však nebude úplně bezbranný... Podle povídky Mob Rule Normana Krasny. (Pohrobek)

Videa (1)

Trailer

Recenze (86)

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Fritz Lang a jeho první režijní pokus v Americe a hned nepříjemná sonda do povahy američanů a jejich pravidelných sezonních lovů na "obětní beránky". Spencer Tracy si tentokrát zkusil jinou roli než mu byla přisouzena v Kdo seje vítr nebo Norimberském procesu a opět předvádí vynikající výkon. Byl jsem lynčován by však bez Tracyho stejně jako bez Langa nebyl tak nepříjemný a atmosférou hutný snímek. Oba odvádí velký kus práce a nebojí se kritizovat ani představit temnější stránku Americké demokracie a svobody. Klidně můžete tento snímek obarvit a pustit dnes a málo lidí pozná jeho skutečné stáří. Od první do poslední minuty i díky příjemné délce vynikající podívaná bez nudných momentů. Slabších 5*. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Fritz Lang bere diváka jako sobě rovného partnera do diskuze. Jeho moderní filmová řeč je dokonale srozumitelná a mnohem příjemnější než pohled na zfanatizovaný dav v plné ráži. Jeden by se ostýchal, dva by se ostýchali, ale tři už si rádi kopnou. Pobaví nastíněný paradox, že Ústavu Spojených států lépe znají cizinci (na které je vždy svalována vina). S postavou Spencera Tracyho jsem plně soucítil a vyjma posledních pěti minut bych se zachoval stejně. Anebo možná taky ne. Rád bych věřil, že ne. 90% Zajímavé komentáře: genetique, Ajantis, Zakk ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Bol som lynčovaný je viacvrstevnatý film, pri ktorom neviete ani pri znalosti toho, o čom bude, o čom skutočne bude. Obsahuje viacero celkom prekvapivých zvratov, čiže nie je priamočiary a tým na seba naberá viaceré témy. Skutočne by som nechcel stretnúť právom rozčúleného Spencera Tracyho, nechcel by som stretnúť ani neprávom sfanatizovaný dav. Lang sa snaží však aj na ňom nájsť štipku objektívneho ospravedlnenia. Možno bude pre každého diváka myšlienka filmu niekde inde, ja som ju našiel v tom, že pri každej neprávosti, ktorá je na nás nespravodlivo spáchaná, niečo v nás navždy zhorí. Osobne konštatujem, že v menšej miere, ako asi v každom dospelom človeku, niečo malé vo mne zo sklamania zhorelo. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Ono je, ako hovorí užívateľ 'ybuko' vo svojej základnej podstate, spolu so záverom, tento film naozaj pomerne naivný. Ale tú naivitu v ňom nenájdete len tak ľahko a človek musí byť naozaj ľahostajný, ak ho takáto téma a jej perfektné spracovanie neprinúti sa zamyslieť. Rozjazd je síce pomalší, ale všetko má svoje príčiny. A po pár minútach sa chyby v scenári hľadajú len veľmi ťažko. Azda len niekde inde. Určite to však nebude výkon Spencera Tracyho, ktorý zatieňuje výkon takmer ktoréhokoľvek herca tej doby. Na takéto klasické diela by sa nemalo zabúdať. 85%. ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Langův americký debut a zároveň první díl jeho volné trilogie o lidech, kteří se proti své vůli dostali mimo zákon, je mistrovské dílo a políček do tváře historie Spojených států působivě odsuzující lynč s jeho konceptem braní spravedlnosti do vlastních rukou. O několik let později provede totéž W.A.Wellmann „svatokrádežně“ přímo na půdě westernového žánru (Jízda do Ox- Bow). ()

Galerie (34)

Zajímavosti (7)

  • Fritz Lang tvrdil, že MGM urobilo veľmi málo pre propagáciu filmu a že v dôsledku toho mal malé tržby. V skutočnosti to bol však jeden z najvýnosnejších filmov štúdia v roku 1936. (Bilkiz)
  • Pôvodne sa film končil detailným záberom na uplakanú tvár Sylvie Sidneyovej. MGM však prinútilo Fritza Langa natočiť koniec, v ktorom sa Spencer Tracy a Sylvia Sidney bozkávajú v súdnej sieni, čo režiséra nahnevalo. (Bilkiz)
  • Autorem námětu byl Norman Krasna, jehož k napsání příběhu inspiroval článek o lynčování, který si přečetl v magazínu The Nation. Krasna následně předložil nápad studiu MGM, kde zaujal Samuela MarxeJosepha L. Mankiewicze. Krasna prohlásil, že ve skutečnosti příběh nikdy nesepsal, pouze ho ústně převyprávěl Mankiewiczovi, který ho potom nadiktoval. Ve finálním scénáři se nakonec objevilo několik změn oproti původnímu námětu. (dopitak)

Reklama

Reklama