Trhlina
The Rift
Režie:
Peter BebjakScénář:
Tomáš BombíkKamera:
Martin RauHudba:
Juraj DobrakovHrají:
Matej Marušín, Mary Bartalos, Tomáš Maštalír, Dávid Hartl, Juraj Loj, Tomáš Mischura, Jaroslav Mottl, Martin Šalacha, Emanuel Hason, Ela Lehotská (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Igor, nezaměstnaný vysokoškolák, se v rámci absolventské praxe dostane do pracovní čety, která vyklízí budovu bývalé psychiatrie. Zde náhodou objeví záznamy Waltera Fischera, jednoho z pacientů, který před sedmdesáti lety záhadně zmizel v pohoří Tribeč. Když se po dvou měsících stejně záhadně objevil, byl dezorientovaný, na celém těle měl nevysvětlitelná zranění a nedokázal popsat, co se mu stalo a kde poslední týdny strávil. Ač byl dlouhodobě hospitalizován, již nikdy se nezotavil. Když se Igor pustí do pátrání po podrobnostech Fischerova příběhu, zjistí, že tento případ vůbec nebyl ojedinělý. Záznamy o lidech, kteří se v Tribeči ztratili, sahají až daleko do minulosti. K mnoha z nich ale došlo relativně nedávno. Proto se Igor spolu se svou přítelkyní Miou, milovníkem konspiračních teorií Andrejem a tvrdým skeptikem Davidem vydává do tribečských lesů zjistit, jaká je pravda. Pátrání, které zpočátku působí jako nevinná zábava nesourodé skupinky, však končí tragicky… (Falcon)
(více)Videa (8)
Recenze (481)
Tak si neodpustím jedno klišé, ale holt: KNIHA > FILM. Filmové zpracování Trhliny se sice ve většině drží příběhové osy v knize, ale v několika momentech, kvůli dramatičtější sledovanosti, vybočuje. Většinou bylo vynecháno to, co by film zbytečně rozmělňovalo nebo ho nijak neposouvalo. Někde se ovšem maličko překrucuje nebo přikrášluje, jak je ve filmových adaptací zvykem. Co je ovšem na škodu, že se společné setkání s nerdem Andrejem a racionalistou Davidem moc dobře nevysvětlí a divák skoro nepostřehne, proč k němu došlo. Podobně jako v knize i zde jsou postavy poněkud ploché a moc si k nim nejde vybudovat vztah. Síla knihy byla především v atmosféře a přijmutí hry, že by se příběh mohl odehrávat na základě skutečné události. Samozřejmě, že se s velkou pravděpodobností jedná o Karikovu fikci, ale díky ponoření se do "reality" mi pomohlo hodně knihu vychutnat. Příběh Trhliny však nejlíp líčí přízviska "Slovenský Blair Witch" anebo "Slovenský bermudský trojúhelník" a možná tak trochu očekáváte i od filmu, ale found footage rozhodně nečekejte. I přes vynikající zpracování, na zdejší poměry víc než obstojné, jsem ale z filmu odvařený nebyl. Nevím co mi přesně chybělo, ale Trhlina byl přesně ten případ, kdy nejste ani vyloženě zklamaný, ale ani totálně nadšený. Možná chybělo lepší uchopení celkové konzistence a větší důraz na atmosféru. A taky i vstřícnější podání pro diváka, který se s knihou nikdy nesetkal. Najde se tu i několik elementů, které zůstávají neobjasněny, ale přitom pro pochopení příběhu nejsou zas tak důležité a pak i momenty, které do filmu přidávat nebo předělávat nemusely. Za mě čistý průměr a spíš bych diváky chtěl odkázat na přečtení této velmi působivé knihy pro pocuchání vašich nervů. Jinak "gratuluji" opět panu LIVINGDEAD ze všeříkající slovní průjem, který je u něho zlatým pravidlem - dostává tímto ode mě nesmrtelné zlaté lejno jako čepičku na hlavu! :-D ()
Když přimhouřím jedno oko, tak musím Slovákům vyseknout poklonu za to, jak se s notně mysterióznější předlohou poprali. Ta nejlepší pasáž z knihy (autentické příběhy lidí, zmizelých během jednoho století) je sice z pochopitelného důvodu zredukována na půlminutovou koláž, ale dejme tomu, že všechno ostatní tu v rámci paranormálního thrilleru šlape na dvojku s hvězdičkou. Nejhororovější scénu rozdělení světel už pak sice nic nepřekoná, ale já tentokrát nechci nic moc vyčítat. Bavilo mě to. ()
Slušný pokus, který však nebyl úspěšně dotažen do konce, takže jsem byl docela zklamán. Oceňuji snahu pozvednout malinko slovenskou kinematografii a diváka trochu poškádlit mysteriózním horroro-thrillerem v duchu Blair Witch. Bohužel je z toho cítit amatérismus a nízký rozpočet. I toho děsu a strachu mohli filmaři přidat, neb těch pár světlých momentů neutáhne film po celou dobu. Navzdory tomu vzniklo koukatelné dílko. 50% ()
Stejně jako kniha jde o záhadologii snažící se budit dojem, že je založena na skutečných událostech. I jde o dobře promyšlenou fabulaci, jsou jak film tak kniha (slyšel jsem audioknihu) dobře odvedené řemeslo, které funguje tak, jak má, pokud na tu hru přistoupíte. Říkám si, co by Bebjak dokázal s pořádným scénářem a velkým rozpočtem. ()
3 hvězdice, ale hodně s těží. Knihu jsem četl, chvilku před shlédnutím. Měl jsem tedy možnost srovnávat. A musím říct, že z hlediska celkového vyznění a sdělení autora příběhu světu, mi přijde film oproti předloze hodně odbytý. Spousty naťuklých nedořešených věcí, informace k celému příběhu hozené letem světem, naopak spousty zásadních knižních scén zatajeno. Skvělá je hudební složka. ()
Galerie (42)
Zajímavosti (29)
- Autor knižky Jozef Karika (lesník Samšály) si dal pred sfilmovaním a podpisom zmluvy podmienku, že vo filme dostane nejakú dôstojnú rolu, aby bola primeraná jeho významu. Svoju cameo rolu nakrúcal ale až štyri dni a podľa jeho slov chcel tomu dať primeranú hĺbku a neexistujú malé role, takže bolo to, samozrejme, náročné naštudovať. (Raccoon.city)
- Vo filme si zahral malú rolu zmiznutého lesníka samotný autor predlohy Jozef Karika. (lemonova)
- Vo filme je spomenuté, že psychiatri počas vojny pacientom trhali zuby. Verili, že dôvod psychického ochorenia boli zápalové ochorenia v čeľusti. Táto brutálna metóda liečby sa ozaj praktizovala. Túto metódu začal ako prvý používať americký psychiater Henry Cotton v roku 1907, ktorý bol presvedčený, že psychické problémy sú spôsobené bakteriálnymi infekciami. Penicilín ešte nebol objavený a jediný spôsob, akým sa v tom čase dala eliminovať infekcia, bolo chirurgické odstránenie infikovaného orgánu. Tvrdil, že v ústach žije obrovské množstvo baktérií, a tak začal pacientom trhať zuby. Doktor dokonca zašiel tak ďaleko, že si dal sám vytrhať zuby a prikázal to aj manželke a dvom synom. Lenže trhanie zubov psychické problémy nevyliečilo. Cotton teda prešiel k vyberaniu mandlí a následne začal odstraňovať sleziny, časti hrubého čreva, semenníky, vaječníky, žlčníky a ďalšie orgány. Svoje operácie podkladal falošnými správami, že vyliečil až 85 percent pacientov. Keď pacient zomrel, to pripisoval zlému fyzickému stavu pacientov. Neraz sa stalo, že o zákroku neinformovali ani príbuzných pacientov v psychiatrickom ústave. Až v roku 1924 sa začalo vyšetrovanie Cottonových metód, ale nie intenzívne a niektoré správy sa nedostali na verejnosť. Henry Cotton praktizoval svoju metódu 25 rokov. Celkovo Henry Cotton a jeho asistenti vytrhli viac ako 11 000 zubov a vykonali 645 veľkých operácií, pri ktorých celkovo zabil vyše 300 ľudí a mnoho ďalších zmrzačil. V roku 1933 bol obvinený, ale svojho trestu sa nedožil, nakoľko zakrátko v tom roku zomrel na infarkt. [Zdroj: Pluska] (Raccoon.city)
Související novinky
21. ročník festivalu Kino na Hranici se blíží
Letošní ročník mezinárodního filmového festivalu Kino na Hranici v Těšíně (27. 4. – 3. 5. 2019) představí více než 150 hraných a dokumentárních filmů z Polska, Česka a dalších zemí střední a východní… (více)
Reklama