Režie:
Fritz LangKamera:
Fritz Arno WagnerHrají:
Peter Lorre, Ellen Widmann, Inge Landgut, Otto Wernicke, Theodor Loos, Gustaf Gründgens, Fritz Odemar, Theo Lingen, Georg John, Ernst Stahl-Nachbaur (více)Obsahy(1)
V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou... Politické napětí v Německu na počátku třicátých let dosáhlo svého vrcholu a tento snímek některé vrcholné německé představitele velice popudil, jelikož je v něm spousta narážek, směřujících k demystifikaci politických sil Německa v přelomovém údobí. (caligari)
(více)Recenze (201)
To čím je tento film obdivuhodný, je jeho koncepce. Kromě vraha, není ve filmu žádná ústřední postava. Naopak scánář je rozprostřen na velké množství charakterů. Spousta scén tak zachycuje epizodní události, které vykreslují dopad řádění sériového vraha komplexně na celou společnost. Ať již se jedná o paniku, paranoiu, mediální masáž či mobilizaci civilistů, záběr je tak široký, že to v době vzniku filmu a nejspíš i dlouho po ní nemá obdoby. Tato kompozice by nebyla možná, bez na fantastického umění střihu, který je vedle estetiky, asi nejvýraznějším činitelem tohoto snímku. Po této stránce film patří mezi ty, které mohou fanoušci filmu obdivovat, coby díla definující jeho vývoj. Samozřejmě adekvátně kvalitní je i scénář, který nevtíravě reší otázku morálky, co se trestů smrti týče. Rozhodně se nejdená o film pro každého, léta se na něm podepsala, ale ti co si potrpí na tvorbu starých mistrů, si budou libovat. ()
Na to, že jde o 80 let starý film, je naprosto fantastický. Vadila mi pouze absence jakékoliv hudby a také závěr byl poněkud rozvleklý, ale téma je opravdu nadčasové - vrazi dětí byli, jsou a bohužel budou. Takže "hlídejme si více svoje děti". (A Peter Lorre jako by z oka vypadl mladému Brůnovi ze Sekyry). ()
M nie je len prvým zvukovým filmom Fritza Langa, nie je len prvým filmom o sériovom vrahovi dievčatiek, nie je inšpirovaný iba jedným zo skutočných sériových vrahov v medzivojnovom Nemecku. Je to predovšetkým film o práve a spravodlivosti. O tom ako naložiť s človekom, ktorý pácha zločiny, ale vedú ho k tomu poruchy v jeho mysli. Ja mám v tejto otázke už dlho jasno. Týchto páchateľov nemožno dať na pár rokov do ústavu a potom ich vystrčiť s balíčkom liekov dúfajúc, že nedôjde k recidíve. Tak ako existujú v USA rozsudky doživotia bez možnosti podmienečného prepustenia, tak by malo existovať doživotie v ústave bez možnosti prepustenia. Alebo potrestať doktora, ktorý prepustil pacienta a ten sa dopustil recidívy, ako spolupáchateľa zločinu. Ale to je už mimo rámca filmu, ktorý bol veľmi dobre nakrútený a vďaka basewoodovským očiam Petra Lorreho aj nezabudnuteľný. Tie oblaky dymu, ktoré v mnohých scénach označovali polohu osoby boli hrozné, ale chápem, že tabakové koncerny chceli späť investície vkladané do filmovej tvorby. ()
Veľmi novátorský film. Na dobu vzniku možno až revolučný. A veľmi som preto chcel dať hodnotenie najvyššie. No ale tá morálna agitka? Aký by bol svet krásny, keby sa všetci vedeli tak zomknúť proti jednému veľkému nepriateľovi aj teraz. Keby len solidarita fungovala aj v modernom svete, tak ako v roku 1931 v Nemecku. :) ()
Hlídejme si svoje deti. My všichni :) __ Tak si zas a opäť môžem na konto pripísať ďalšiu klasiku. V podstate jediné, čo by som "M" dokázal vyčítať je mierne rozvláklá stredná časť (ktorú však rozhodne ospravedlňuje emotívne precítený záver a občasne žmurknutia k divákovi), absencia hudobnej stránky a niektoré scény, ktorým by sa šiklo prestrihať. Mimo toho Langovi skláňam poctu. Atmosféra, herecké exhibícia.. a..nádherná skladba "Le Halle du Roi de la Montagne", ktorú som si musel cestou domov neustále popiskovať. [MFF Cinematik 2011, PN] ()
Galerie (33)
Photo © Nero-Film AG
Zajímavosti (43)
- Během turné „A Question of Honor“ (1995) berlínské punkové kapely Die Ärzte byly v předehře použity citáty ze scény ze soudní síně, v níž se vrah zoufale snaží obhájit, a to v temné, temperamentní hudbě. Intro bylo vydáno jako b-strana na singlu „Hurra“. (classic)
- Grafický román na motivy filmu vytvořil Američan Jon J. Muth. Německá verze komiksu vyšla v 90. letech v nedokončeném vícesvazkovém vydání a v roce 2009 poprvé v kompletním vydání v jednom svazku. (classic)
- Natáčení probíhalo šest týdnů, od ledna do března 1931, převážně v pronajatém hangáru vzducholodí na letišti Staaken na okraji Berlína, kde scénograf Emil Hasler postavil kulisy. (classic)
Reklama