Režie:
Fritz LangKamera:
Fritz Arno WagnerHrají:
Peter Lorre, Ellen Widmann, Inge Landgut, Otto Wernicke, Theodor Loos, Gustaf Gründgens, Fritz Odemar, Theo Lingen, Georg John, Ernst Stahl-Nachbaur (více)Obsahy(1)
V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou... Politické napětí v Německu na počátku třicátých let dosáhlo svého vrcholu a tento snímek některé vrcholné německé představitele velice popudil, jelikož je v něm spousta narážek, směřujících k demystifikaci politických sil Německa v přelomovém údobí. (caligari)
(více)Recenze (201)
Shlédnuto v době Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií . Na svoji dobu velice silný a emotivní snímek. Hon na vraha malých holčiček ve fiktivním městě, do kterého se zapojí úplně každý, od policistů, žebráků až po celé podsvětí. Z počátku film ukazuje nevraživost a podezírání, po té určitou pospolitost, sounáležení a spolupracování ke konečnému vyřešení. Z druhé strany vraha, který má své zavedené rituály a zvyky ve skvělém podání Petera Porre. Nadčasově natočený příběh řeší a podtrhuje občanský postoj k hrůzným činům a a nakonec vrcholí debatou o vině a trestu. Podtrtženo sečteno, zkrátka mazec... ()
Vynikající thriller, který spíše otázky klade, než aby na ně odpovídal. A to není vůbec na škodu, protože i když se pouští do polemiky práva a spravedlnosti, nechává na divákovi, aby si udělal jasno sám. A je to dobře - ve chvíli, kdy bude právo v rukou "lidu", právní společnost přestane existovat. Ano, já fandil vrahovi, a jsem za něj spokojený :-) Hlavně proto, že ho zahrál vynikajícím způsobem Peter Lorre (s mladým Františkem Vnoučkem si jsou až podezřele podobní), jehož figura je slizká, úlisná, prohnaná, ale zároveň vzbuzuje soucit. Naopak galérka je od začátku do konce banda nesympatických chmatáků. Přesto plný počet nedám, především za zdlouhavé pasáže uprostřed filmu, kdy se vyšetřování popisuje příliš podrobně. ()
Vynikajíci krimi drama originálně se zabývající věčným dilema, zda někdy lynč není spravedlivější než formální spravedlnost. Odpovědi se nedočkáme, ona koneckonců neexistuje, ale silných scén, zajímavých úvah a výtečných hereckých výkonů ano. Je neskutečné, že tenhle film byl natočen před osmdesáti lety - ve srovnání s většinou ostatní produkce své doby ční jako osamocený štít. ()
"Nechci! Musím! Nechci! Musím!" První zvukový film Fritze Langa. Kromě krásné noirové kamery můžeme obdivovat Německo třicátých let před nástupem nacionálního socialismu. Obsahuje všechno co má správná noirová detektivka mít, hustou mrazivou atmosféru, krásnou práci se světlem a stínem, udržování napětí do posledního okamžiku. Závěrečný soud s výpovědí obžalovaného i závěrečná řeč obhájce je stěžejním místem celého snímku. Otázka, kdo smí soudit a vykonat ortel či jak zabránit, aby se podobné věci děli i v budoucnosti, je nadčasová. ()
M je užasným dokladem toho, jak se (ne)povedl přestup z němé éry na mluvený film. Nepřítomnost hudby a spousty zvuků možná veřejnosti vadí, ale ve mne to vyvolávalo větší temnotu a požítek. Fritz Lang to opravdu zvládl a skoro po 80 letech se na to dívá stejně skvělě, jako kdysi. Musím uznat, že jsem to oddaloval hodně dlouho, asi jsem podvědomně tušil, že to budou umělecké orgie. Peter Lorre se prostě narodil pro role úchylů, vymetecnů a takový slizkých padouchů, které ztvárňoval vždycky s takovým nadhledem a gracii. Dokonalé, stejně veliké jako Metropolis. ()
Galerie (33)
Photo © Nero-Film AG
Zajímavosti (43)
- Premiéra se konala 11. května 1931 v Berlíně v Ufa-Palast am Zoo a film měl u diváků úspěch. Část tisku se k filmu stavěla skeptičtěji – zatímco od levicového tisku zaznívalo obvinění, že film vytváří náladu ve prospěch trestu smrti, pravicový tisk se domníval, že postavě dětského vraha je věnováno příliš mnoho sympatií. (classic)
- Ačkoliv byl Peter Lorre (Hans Beckert) zprvu z hlavní role nadšený, později si k ní vybudoval značnou averzi. Důvodem byla skutečnost, že lidé měli tendenci si jej spojovat s vrahem dětí i ve skutečnosti. (akisha)
- Fritz Lang sa v rozhovore s Jeanom-Luc Godardom rozpovedal, že film M vníma čiastočne aj ako dokumentárny. (MikO_NR_1909)
Reklama