Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou... Politické napětí v Německu na počátku třicátých let dosáhlo svého vrcholu a tento snímek některé vrcholné německé představitele velice popudil, jelikož je v něm spousta narážek, směřujících k demystifikaci politických sil Německa v přelomovém údobí. (caligari)

(více)

Zajímavosti (43)

  • Německá blackmetalová kapela Nargaroth použila části dlouhého monologu ze soudní síně pro instrumentální part v písni „A whisper underneath the bark of old trees“. (classic)
  • Během turné „A Question of Honor“ (1995) berlínské punkové kapely Die Ärzte byly v předehře použity citáty ze scény ze soudní síně, v níž se vrah zoufale snaží obhájit, a to v temné, temperamentní hudbě. Intro bylo vydáno jako b-strana na singlu „Hurra“. (classic)
  • Na obsah filmu odkazuje píseň „M – Eine Stadt sucht ihren Mörder“ od severoněmecké punkrockové skupiny Turbostaat. Píseň vyšla v roce 2003 na jejich druhém albu „Schwan“.

     
     
    (classic)
  • Grafický román na motivy filmu vytvořil Američan Jon J. Muth. Německá verze komiksu vyšla v 90. letech v nedokončeném vícesvazkovém vydání a v roce 2009 poprvé v kompletním vydání v jednom svazku. (classic)
  • Pro vydání na DVD v roce 2003 byly shromážděny všechny dostupné části filmu, aby se co nejvíce přiblížily původní verzi. Ve filmovém archivu Spolkového archivu bylo nalezeno 2 623 metrů cenzurované verze z května 1931, i když v poměrně špatném stavu. Další části filmu byly nalezeny v Cinematheque Suisse v Lausanne a v Nederlands Filmmuseum. Po sestavení všech dostupných částí se film nejvíce přiblížil původní verzi s 3 024 metry a stopáží 105 minut. Všechny části filmu musely projít intenzivní digitální postprodukcí. V předchozích verzích nebyl například dodržen původní formát filmu z počátků éry němého filmu 1:1,19, ale byl změněn na 1:1,33 (standardní formát). V důsledku toho chyběly části obrazu na horním a dolním okraji. Kromě toho musely být přepracovány četné škody, škála šedi, ostrost, roztřesená poloha obrazu a zvuk. (classic)
  • Film byl dlouhý 3 208 metrů, když jej cenzura pustila 27. dubna 1931 a měl stopáž 117 minut, ale části této původní verze se ztratily. Tato verze byla nacisty 5. července 1934 zakázána. Po druhé světové válce byla do kin uvedena filmová verze s pouhými 2 693 metry a stopáží 99 minut. Na Berlinale 2001 pak byla uvedena 108 minut dlouhá restaurovaná verze filmu. V roce 2011 proběhlo další restaurování, které prodloužilo stopáž filmu na 111 minut s použitím francouzských kopií. Tato verze byla vydána na dvou DVD a Blu-Ray disku s množstvím bonusového materiálu. (classic)
  • V roce 2003 sestavila Spolková agentura pro občanské vzdělávání ve spolupráci s řadou filmařů filmový kánon 35 děl pro práci ve školách a zařadila do tohoto seznamu i tento film. (classic)
  • V roce 1995 bylo na základě průzkumu Svazu německých kinematografií konstatováno, že film Vrah mezi námi je nejvýznamnějším dílem v dějinách německého filmu. (classic)
  • Premiéra se konala 11. května 1931 v Berlíně v Ufa-Palast am Zoo a film měl u diváků úspěch. Část tisku se k filmu stavěla skeptičtěji – zatímco od levicového tisku zaznívalo obvinění, že film vytváří náladu ve prospěch trestu smrti, pravicový tisk se domníval, že postavě dětského vraha je věnováno příliš mnoho sympatií. (classic)
  • Dílo prošlo zkušebním filmovým střediskem bez cenzurních zásahů. Kromě závěrečného monologu, který Peter Lorre (Hans Beckert) přednesl v angličtině a francouzštině, byly jednotlivé scény pro export natočeny znovu s francouzskými a anglickými herci. (classic)
  • Natáčení probíhalo šest týdnů, od ledna do března 1931, převážně v pronajatém hangáru vzducholodí na letišti Staaken na okraji Berlína, kde scénograf Emil Hasler postavil kulisy. (classic)
  • Filmem se nechal inspirovat rakouský zpěvák Falco v hudebním videoklipu Jeanny z roku 1985. Klip je částečně černobílý, expresionisticky laděný, a je v něm napodobováno mnoho scén – Falco v něm chodí v dlouhém černém kabátě a na pravé lopatce má bílou křídou napsané písmeno "F" jako Falco, místo "M" jako Mörder na zádech Hanse Beckerta (Peter Lorre). (Alfréda)
  • Ve filmu se objeví reklama na firmu Sarotti. Firma sídlí v Berlíně a dodnes vyrábí čokoládu. (tomas.sulc.7)
  • Když Fritz Lang natočil scénu, v níž si jeden ze zločinců namaluje písmeno M na ruku a otiskne ji Hansi Beckertovi (Peter Lorre) na záda, shledal ji natolik silnou, že kvůli ní změnil název filmu z Vrah mezi námi na M. (Oktavianus)
  • Snímek byl časopisem Premiere zařazen mezi 25 nejnebezpečnějších filmů všech dob. (kostak)
  • Ačkoliv byl Peter Lorre (Hans Beckert) zprvu z hlavní role nadšený, později si k ní vybudoval značnou averzi. Důvodem byla skutečnost, že lidé měli tendenci si jej spojovat s vrahem dětí i ve skutečnosti. (akisha)
  • Vrah mezi námi je zmíněn v nacistickém propagačním filmu z roku 1940 jako příklad "zdegenerované" židovské kultury. (gjjm)

Související novinky

Noir Film Festival 2019: Zítřek nemá šanci

Noir Film Festival 2019: Zítřek nemá šanci

17.08.2019

7. ročník unikátní přehlídky klasik, ale i pozapomenutých klenotů z bohaté pokladnice filmu noir představí snímky tematizující loupež, výběrovou retrospektivu noirových děl Fritze Langa, rozmanitou… (více)

Festival Das Filmfest chystá filmové hody

Festival Das Filmfest chystá filmové hody

19.10.2015

Historicky první zpracování Stokerova Draculy, jeden z nejstarších evropských zvukových filmů, snímek oscarového Michaela Hanekeho, nejnovější film z dílny kultovního Fatiha Akina Šrám či vizuálně… (více)

Noirová klasika v Litoměřicích

Noirová klasika v Litoměřicích

08.08.2009

Ve dnech 28. — 30. srpna 2009 proběhne již podeváté litoměřický filmový festival, tentokrát s podtitulem „film fatal“. Budete mít jedinečnou možnost zhlédnout filmy, se kterými se ponoříte do vln… (více)

Reklama

Reklama