Režie:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrají:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (více)Obsahy(1)
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... (caligari)
(více)Videa (2)
Recenze (421)
Absolútna fantasmagória! Svojho času som napísal, že 12 rozhnevaných mužov je najlepší film, aký bol kedy natočený. Za týmto názorom si stále stojím, no Metropolis ním silno otriasol. Veľkolepé, unikátne, majstrovské umelecké a myšlienkové veľdielo a zároveň revolučná sceince fiction, ktorá trpí akútnym nedostatkom dôstojnej konkurencie naprieč dejinami svetovej kinematografie. Legendárny snímok kultového nemeckého režiséra Fritza Langa, ktorý predstavil užasné myšlienky a obrazy futuristického veľkomesta, ktorým sa žáner v nezmenenej podobe inšpiruje do dnes, hard dystopie a útlaku (dnes už až príliš klišé rozprávky o kontraste nechutného bohatstva a hojnosti s chudobou a špinou najnižších vrstiev), vytvorenie človeka - stroja ako aj sedem srmteľných hriechov, myšlienka, že na fungovanie stroja (skupiny, spoločnosti...) musia všetky súčasti spolupracovať v rovnováhe, prirovnanie k Babylonskej veži... a k tomu pomézna hudba Gottfrieda Huppertza a Abela Korzniewskiho a katastrofický záver, ktorý mu môže závidieť aj Cameronov Titanic. Lang si vyslúžil môj neskonalý obdiv. 100% ()
Co se týče vizuální stránky, je film pastvou pro oči. Lang pro film vytvořil úžasné scenérie. Pohledy na město jsou překrásné a kapitolou pro sebe jsou i úžasné speciální efekty. Zajímavě navržená je například i postava robo-člověka, nezapomenutelná je sekvence popisující legendu o Babylonské věži, či tanec robo-člověka. Co bych vytknul je přílišná délka některých scén. Dialog dvou postav se vždy neuvěřitelně vleče, přičemž herci jen mávají rukama a nahazují všemožné grimasy. Myslím si, že režisér mohl trošku více „zastříhat“ a použít pár filmových zkratek. O nic bychom ochuzeni nebyli. ()
Fritz Lang svým vizionářským dílem v mnoha ohledech předběhl dobu. Výprava je velkolepá (však taky tehdy film stál nepředstavitelné peníze), triky vypadají na film z roku 1926 užasně a mnoho scén je skutečně působivých (např. psychedelický tanec falešné Marie ). V době grotesek musel tento film s tak temnou atmosférou působit jako zjevení. Také hudba (novodobá) od Petera Osborna se povedla. (a to je u němého filmu zásadní věc) Zkrátka - na dvouapůlhodinový němý film jsem se nenudil ani trošku. ()
Ty čtyři hvězdičky jsou jen z pohledu dnešního diváka, z hlediska dějin kinematografie jasných ***** !! I po téměř osmdesáti letech je "Metropolis" výjimečným zážitkem a pochybuju, že na tom ubíhající léta něco změní (i kdyby jen kvůli kouzelné atmosféře německých mezititulků)...MITTLER ZWISCHEN HIRN UND HÄNDEN MUSS DAS HERZ SEIN. ()
Fritz Lang v době, kdy film teprve pomalu vyrůstal z plenek, roztopil pod kotlem své fantazie a rozhodl se natočit vizi světa za sto let. Betonově kvádrová města, kolony aut i s-bahny jezdící po nakloněné rovině mezi budovami se mu vyloženě povedly. V aviatice však zůstal trochu za očekáváním, protože maximem jeho vizionářství byly dvojplošníky poletující vzduchem po jakýchsi motýlovských trajektoriích. Jelikož bylo vždy mým snem dřít v nelidských podmínkách, aby ctihodnost vybavená zlatými kreditkami mohla tonout v blahobytu, tak morálně nerozumím závěrečné vzpouře dělnictva, ale stejně se mi líbila tak, jako všechno ostatní. ()
Galerie (120)
Zajímavosti (82)
- Pro výrobu kostýmu robota byl udělán sádrový odlitek těla herečky Brigitte Helm. (Alfréda)
- Scény z filmu byly natáčeny v tehdy největším studiu na světě s názvem Staaken, což byl původně hangár pro vzducholodě. (raininface)
- Ani argentinská kopie nalezená v roce 2008 nepředstavuje zcela kompletní verzi. Při konečném restaurování využili experti i nalezené kopie z Nového Zélandu a Chile, které byly místy v lepším stavu než argentinská verze. Přesto se nepodařilo zrestaurovat asi osm minut filmu, neboť materiál byl nepoužitelný nebo ztracen. Nedochované scény jsou nahrazeny černou obrazovkou, v nutných případech jsou doplněny i mezititulky. Takto se například nedochovala scéna s mnichem věštícím apokalypsu nebo zápas Fredersena (Alfred Abel) s Rotwangem (Rudolf Klein-Rogge). (L_O_U_S)
Reklama