Metropolis

Na hřbetech zvěcněných dělníků, pracujících hluboko pod zemí, je vybudována Metropolis, nejnádhernější město, které kdy Země nosila, s Novou Babylonskou věží jako dominantou dokládající pokrok lidské civilizace a krásu, již dokáže vytvořit. Kromě povrchové krásy impozantního města Lang nabízí bohatou obrazovou symboliku, promyšlenou do nejmenších detailů (dokonce i uspořádání intertitles), jejímž vrcholem je scéna usmiřování Boha – stroje s tváří příšery, zde zosobňujícího dravou kapitalistickou mašinérií, požírající těla dělníků – a pohled na dělníka, kterak se ze všech sil snaží obsluhovat stroj, jehož tempu musí nutně stačit. První hodina je fascinující a pouze jsem ohromeně zíral na Langovu řeč obrazů, jen lituji, že pak ustoupila o poznání doslovnějšímu výrazivu; strhující tempo si však udrží téměř až do konce. Metropolis není světem budoucnosti, ale (pouze?) soudobé současnosti s jejími nejaktuálnějšími problémy, kterou Lang kriticky reflektuje. Idealisticky odmítá násilnou revoluci a návrat k předsoučasnému; naopak chce navázat na to pozitivní, co doba nabízí. "Prostředníkem mezi mozkem a rukama musí být srdce", vyzývá k vzájemné spolupráci. ///// Součástí Masters of Cinema edice je mmj. vynikající 44 minutový dokument Der Fall Metropolis, vřele doporučuji. (Viděna restaurovaná verze z roku 2009.) (07.06.2007)

Pokiaľ som pri občanovi Kaneovi napísal, že predbehol svoju dobu o hodne dlhý čas, môžem smelo napísať, že Langov Metropolis ju minimálne obrazovo a režijne predbehol aspoň o pol storočia. Metropolis je i napriek svojej stopáži a veku svieži, rezký a dovolím si tvrdiť že i v súčasnej dobe stále moderný film. Celé dielo je podriadené kulisám mesta budúcnosti, architektonicky a výtvarne zobrazeného tak, že i pri dnešnej technickej úrovni filmu je skutočne ťažké dosiahnuť efekt monumentálnosti neživého objektu a jeho dominancie nad človekom. Čokoľvek vo filme vidíme, máme pocit, že ľudia sú len akýmsi doplnkom neživého mesta, pôsobia viac ako mravce v laboratóriu než ako živé tvory v prirodzenom prostredí. Neexistencia možnosti zachytávať zvukovú stopu je kompenzovaná veľmi expresívnym herectvom všetkých hlavných postáv i komparzu. Otupenie a snaha o uniformitu robotníkov je zobrazovaná ich unaveným pochodom, Brigitte Helm nám tu podáva dualistickú dvojrolu vyslankyne dobra a industrálnej pokušiteľky z pekla – každú z nich zahrá pritom iba mimikou a telom úplne inak. Hlavne vo svojej „robotickej“kreácii je úžasná, lebo chvíľami som mal pocit, že do takých polôh vyskrúcať svoje telo snáď živý človek ani nedokáže. Lang a jeho herci skrátka elegantne porážajú výhody zvuku vo filme, dokonca tak, že si neviem predstaviť Metropolis v podobe súčasného ozvučeného filmu, pretože nemá podoba mu dáva nezameniteľné čaro. Vizuálne efekty z roku 1927 – najmä oživovanie androidky - sa môžu smelo rovnať i súčasnej produkcii a človeku skutočne ostáva rozum stáť, keď rozmýšľa nad tým ako pri stave súdobej techniky boli tvorcovia schopní vykúzliť tak dokonalé trikové scény. Jediným kazom Metropolisu je potom jeho scenár a trochu naivné posolstvo o možnosti sociálneho zmieru. Isto, príbeh a vyznenie filmu je podmienené sociálnohistorickým podhubím, na pozadí ktorého film vznikal. Avšak s prihliadnutím na to, že celá Európa sa v medzivojnovom období triasla, aby nenastal vývoj podobný v Rusku, pôsobí príbeh o tom ako sa nechala hlúpa robotnícka trieda zlákať k sebadeštruktívnej revolúcii proti zlému kapitalizmu za pomoci síl pekelných, aby si nakoniec robotníci i kapitalisti padli do náručia prostredníctvom srdca, ktoré spája hlavu a ruky, veľmi naivne až propagandisticky. Každopádne je to len malá škvrnka na štíte jedného z najúžasnejších a najvizionárskejších filmových počinov histórie. 10/10 Best of 2007 Nominee (08.01.2007)

Todle se hodnotí velice těžko... V každém případě se musí vyzdvihnout vizuální stránka filmu, která, navzdory datu vzniku filmu, je naprosto na skvělé úrovni (a to myslím i z dnešního hlediska). Na druhou stranu ovšem celkový dojem kazí "herecké" "výkony".Chápu, že k tehdejší době toho Teatrální přehrávání prostě patřilo, ale dnes je to nekoukatelné... Celý film sem se těšil na Avízované "zjevení sv. Jana" které se nekonalo... Verze kterou sem viděl měla přesně 2 hodiny.. slyšel sem že existuje verze, která má hodinu a půl, 140 minut,, 153, 210 (to sem fakt čuměl...) kdo se v tom má vyznat.. Co se dá dělat, Sv. Jana sem se nedočkal ale pasáž o Babylónské věži (a nejen ta) je prostě úžasná, a kůli ní, a pak taky kůli úžasné schopnosti Langova týmu natočit opravdu strašidelné, a depresivní záběry, těch 5 dávám.. ale musím, byť je to ode mne barbarské, podotknout, že Anime verze z roku 2000 mne bavila mnohem víc... (03.04.2006)

Scénář: Fritz Lang .. Opravdu těžké hodnocení. Film jsem chtěl vidět na velkém plátně a to se mi povedlo až teď nedávno v rámci Projekt 100 2005, bohužel ale jen verze „118 minut“ a s německými mezititulky, kterým jsem nerozuměl. Hodnocení a zážitek s filmu také sráží ta blondýna co seděla za mnou a většinu projekce se hloupě smála.. musím sice uznat, že to chvílemi opravdu působilo velmi groteskně, ale ať si vyzkouší hrát v němém filmu, kde musí výrazem obličeje a pohybem zvládnout vše. Ovšem technické zpracování filmu je skoro nepopsatelné! Velmi mrazivě působící střídání zubožených dělníků a i na dnešní dobu stále nadčasové ztvárnění města Metropolis je dechberoucí a něco na co se nezapomíná.. Dávám 4*, ale spíše je to na 90% a určitě si nenechám ujít chystanou kompletní DVD verzi.. (02.02.2005)

Taky jsem jako většina ostatních viděl jen jakousi 118minutovou verzi. A možná proto zatím nedám plné hodnocení. Tenhle film je sice první půlhodinu magický (nevím, jak to popsat, ale napadlo mě slovní spojení "čistý film" - emoce, hudba a mimika, to je vše, co potřebuje opravdu skvělý snímek) ale pak to místy začíná připomínat grotesku a díky tomu byla atmosféra v háji. Jinak doufám, že se někdy dostanu k té "plné" 210 minut trvající verzi, protože něco mi říká, že pak to teprve bude zážitek, jak se patří! 80 %. (11.09.2011)