Metropolis

Svět teprve začal pomalu poznávat, jaké divy a obzory mu otevírá technika a Fritz Lang již tímto svým monumentálním eposem dokázal nahlédnout do spousty let vzdálené budoucnosti. Tento film je dokonalá a děsivě přesná vize budoucnosti. Na jedné straně ukazuje stroje, technický pokrok a modernizaci jako metlu lidstva, a na druhé straně zároveň toto vše představuje jako neodvratitelnou hrozbu budoucnosti. Ukazuje, co všechno, a jak lehce se může stát, pokud má lidstvo určité možnosti a prostředky, které jsou však tak obrovské, že nedokáží a možná ani nechtějí poznat, kde se má přestat. A pak se stane, že vše, s čím si lidé zahrávají, si začne zahrávat s lidmi. Precizní ukázka toho, že, aby se "ti nahoře" měli jako bohové, musí zde pro ně být lidé, kteří jim toto blaho budou zajišťovat. Zároveň si však nejspíš neuvědomují, že pilíře jejich moci v podstatě stojí na těchto, pro ně nepodstatných, avšak pro chod jejich impéria nejdůležitějších lidech. Pochopí to až ve chvíli, kdy se jejich otrocká pracovní síla vzbouří. Jenže to už je pozdě. Ne, pro jejich otroky, ale pro ně. Naprosto geniálně a nadčasově zpracované dílo. Excelentní hudba, monumentální vizuální stránka, originální příběh a strhující herci. Toto vše se spojuje v jeden fascinující celek, který přesně a zároveň neuvěřitelně zpracovává všechen ten technický pokrok, který se v průběhu let zdokonaloval, ale jehož největší síla a dopad je teď. Kdo ví, třeba nastává nová éra lidstva. Éra, kdy se stroje a neustálé nové technické vymoženosti stanou běžnou součástí našich životů a kdy bez nich nebudeme schopni žít. Člověk a jeho osobnost se pod jejich neustálým vlivem a dopadem začne zcela vytrácet. Metropolis by mohl být varováním toho, co se stejně už nedá zastavit. Stejně jako je film vizuálně naprosto úchvatný, je monstrózní i hudební stránka. Pro mne asi jeden z nejlepších filmů a nejlepší ze sci-fi žánru, který jsem doposud viděla. A zároveň neuvěřitelně nadčasový a přelomový. Tvůrci se vlastně neměli kde inspirovat. Ti, co přišli potom, už ano... (06.01.2008)

Viděl jsem jak starší neúplnou tak i novější verzi filmu. Tu pátou hvězdičku si film vysloužil především ve spojení s původní hudbou Gottfrieda Huppertze (přičemž kladu důraz na ono spojení). Hudbou vycházející z velké symfonické a operní leitmotivické tradice, která není ve kombinaci s němým filmem (a filmem obecně) nijak běžná. I bez obrazu by totiž svou zvukomalbou a motivy velkoleposti, lásky, zla, přátelství, revoluce či jednotlivých postav mohla fungovat jako jakási symfonická báseň. Pominu-li ono obrazové vizionářství, dostanu totiž typický nabubřele naivní příběh z pera They von Harbou, který v sociálním akcentu předčí nejedna obyčejná Chaplinova groteska. Nedávný nález prakticky všech chybějících částí filmu zacelil určitou fragmentárnost motivů a postav a posunul film více k dramatu a melodramatu, podobně, jako je tomu u pozdější Langovy "Ženy na Měsíci". (24.03.2007)

Společně s Kubrickovou Vesmírnou odyseou vizuálně nejdokonalejší a esteticky nejvybroušenější film, který znám. Fritz Lang dokázal své monstrózní dílo opatřit natolik dokonalým zevnějškem, že navzdory stárnutí technologií výsledek neztratil na svém magnetismu a sugestivitě ani malý kousek, ba naopak, ta zvláštní stará patina jen zesílila funkcionalistickou precizinost a gotický rozmach tvarů. Podání obsahu, pravda, už přeci jen trochu zestárlo, leč přece jen ono "prostředníkem mezi mozkem a rukama musí být srdce" je v důsledku neobyčejně naléhavé a aktuální. Výtečná vizuální stránka posiluje plasticitu prostředí – na jedné straně až rituální prostředí industrualizovaného srdce města, na druhé straně moderní a přepychové pozlátko. Drama střetu mezi proletariátem (podzemním jádrem města) a buržoazií (smetánkou z povrchu, vedenou bezskrupolózním Johem Fredersenem) je sice rozprostostřeno na plochu pro současného diváka až nezdravě rozsáhlou, nicméně neustávající invence a obrazová preciznost, která svou kompozicí i tvarovou znepokojivostí jasně odkazuje k vrcholnému expresionismu apeluje na divácký požitek a dráždí ty buňky, které dokáže stimulovat jen skutečná filmová lahůdka. Metropolis je formálně naprosto dokonalý film, které se současné rychlokvašky, v nichž navzdory hi-technologiím není ani náznak umění, mohou jen závistivě dívat na paty. Je to zároveň film, který má jasné a přesvědčivé poselství. Obě složky tvoří nestárnoucí klenot, který mám po každém shlédnutím raději a ke kterému pociťuji stále hlubší úctu. (03.04.2006)

,,PROSTŘEDNÍKEM MEZI MOZKEM A RUKAMA MUSÍ BÝT SRDCE....“ /// Míváte taky (občas) ten pocit, že právě teď prožijete něco výjimečnýho? (ser na ženský…myslím třeba votvírání láhve archivního vína…) Tak něco podobnýho mnou projelo při úvodních titulcích. Vize světa budoucnosti, herci, triky – zvláštní je, že mi nic nepřipadá směšný. Naivní? Nevím, spíš OBDIVUHODNÝ! Nedokážu si ani představit, jaká to musela bejt v roce 1927 kurevsky složitá filmařina! Dávám 4*, a to s pocitem, že ten film si to i po těch 85 letech zaslouží! (a zajímalo by mě, jestli některej ze současnejch snímků dokáže něco podobnýho….ty vole přestaň filosofovat a pojď načnout to Rulandský z šedesátýho druhýho! ) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsala Thea Gabriele von Harbou číst nebudu. 2.) Chcu si vyzkoušet, jestli dokážu 150 minut poslouchat filmovou hudbu a nezbláznit se. 3.) Jedinej happy end, kterej mě dokáže rozvášnit je ten, ve kterým si dělníci třesou pravicí s buržoustama. 4.) Thx za titule ,,spawnxp“ a ,,vixina“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (04.10.2012)

Pozerajúc na tento film z roku 1927 (!!!) by si mnohí súčasní tvorcovia filmu mali uvedomiť to, že ich tvorba je o ničom a mali by prejsť radšej na štrikovanie alebo háčkovanie ..... Tento film je po vizuálnej stránke úchvatný, jedinečný, prelomový a monštrózny !!! Fritz Lang ani na okamih neváhal pretaviť svoje vizionárske predstavy do filmu, ktorý bol ukážkou nemeckej prcíznosti a dôkladnosti. Kulisy a celková výtvarná stránka filmu je toho jedinečnýcm dôkazom ...Niektoré filmárske postupy sa dodnes používajú a nič nestratili zo svojej pôsobivosti. Čo by sa dalo vytknúť tomuto filmu ? Možno preexponované výrazové prostriedky hercov, ale na druhej strane chýbala v tom období vo filme reč. Takisto idealistické stvárnenie zlúčenia vykorisťovaných a vykorisťovateľov ako i čierno - biele videnie sveta z pohľadu rozdielnych spoločenských vrstiev. ...... napriek svojmu veku, kvalite i chýbajúcim políčkam filmu si toto dielo vydobylo čestné miesto na panthéone špičkových filmových kusov, ktoré sa natrvalo vryli do dejín kinematografie..... Danke sehr Herr Lang !!! (04.04.2006)