Šarlatová ulice

Fritz Lang je ďábelským režisérem. Takovým tím nemilosrdným démonem ve stylu Stanleyho Kubricka či Larse von Triera. A zde skutečně povolil uzdu a natočil příběh, který je tak temný, jak jen Hollywood v 1. pol. 20. stol. mohl být. Destrukce zakřiknutého pokladníka, co "nikdy neviděl nahou ženu" a chce na stará kolena zažít trochu štěstí, děsivou femme fatale je absolutní. Noirová lahůdka pro všechny, co si libují v pochmurných náladách a nemají rádi šťastné konce. (11.09.2019)

Spočiatku sa zdá, že dej tohto Fritzovho noir bude až príliš priamočiary. Lenže v príbehu o naivnom donátorovi nás čaká zopár prekvapivých zvratov, kedy dej rýchlo preskočí do vedľajšej výhybky. A potom ďalšej až do nevyhnutného záveru. Mimochodom aj keď tušíte, že toto sa dobre skončiť nemôže, aj v záverečnej štvrťhodinke až do posledných záberov netušíte, ako to celé skončí. Skvelá depresívna atmosféra, prepracované charaktery, Robinsonov možno najlepší výkon kariéry, to všetko robí z tohto filmu jeden z najsilnejších noirov svojej doby. 90% (26.10.2022)

Jeden z najslabsich noir filmov co som videl, k noiru my pasuje hlavne detektivka a tie riesit to, ako si kedajaky mental skrabe na papier svoje haky -baky a cmaranice. Fakt ako Edward G. Robinson hral uplne hovno a Joan Bennett nic nepredviedla. V strede filmu vladne k tomu este aj priserna nuda vatovo plane plky. 60 % (09.08.2016)

Delikátně rozehraná partička milostného trojůhelníku. Zaslepené zamilování se, lži, zneužívaní, ztráta sebe sama a všeho. Dějově nepředvídatelný, ve vykreslení postav mistrný scénář, podpořený skvělými herci, kterým absolutně kraluje Edward G. Robinson. Úplně mu jako divák propadnete a těšíte se na každou další scénu s ním. Krasobruslař emocí, mimikou nejúpřimnější herecký zobrazitel “srdce na dlani”, co jsem kdy ve filmu viděl. Za něj pátá hvězda. [Noir Film Fest] (26.08.2019)

Až na ten debilní halucinačně stavěný konec stylový a hlavně podle dobových pravidel pečlivě uhlazený noiárek. Kolega Douglas mluvil v lektorském úvodu o Kitty jako o echt děvce, což ale ve filmu až na její poslední výstup příliš patrné nebylo. Vyčůranost tehdejší zcela jistě zůstala i v člověku dnešním. Skvělá práce kamery! Mé již několikáté setkání s Edwardem G. Robinsonem, a asi nikdy nezklamal. Osobně bych si uměl představit dva konce, první by v divákovi zanechal otazníky, druhý by byl smutný, ale ani jeden by nevyzněl tak do pitoma, jako to udělal Lang. Visions of Light 2012, kino Art, Brno. (03.11.2012)