Závěť doktora Mabuse

Vidím to tak na polovicu. Je jasné, že Fritz Lang bol skvelý režisér, čo sa tu prejavilo hlavne po technickej stránke. Niektoré scénky predčili svoju dobu, to bez debaty. No ten príbeh ma vôbec nezaujal. Už od úvodu mi to prišlo chaotické a nezáživné, jeden dialóg hneď za druhým, ale prišlo mi to akoby bez nejakého kontextu - také konanie jedno cez druhé. Zločiny podľa návodu tajomného "blázna".... Ani k záveru sa to nezlepšilo, aj keď to začalo dávať zmysel. Priemer. 60/100 (09.09.2019)

Lang mě vždy udivuje svojí chopností suverénní režie, která je bohatá na vizuální podněty a téměř si nezadá s kinematografií současnou. Závěť doktora Mabuse je tak zajímavá podívaná s hutnou atmosférou a mnoha skvělými momenty, kterou však trochu sráží její délka a celkové vyznění, které není z mého pohledu tak zajímavé, jak se v průběhu filmu může zdát. 6/10 (16.10.2018)

Návrat nejen ďábelského Dr. Mabuseho (kterého nezastaví ani vlastní smrt) z němého Doktor Mabuse, dobrodruh, ale i inspektora Lohmanna z M alias Vrah mezi námi je z dnešního hlediska "jen" čistá zábava, protože dobový kontext narozdíl od M-ka není tak zřejmý. Jako napínavá kriminálka rozhodně obstojí, byť v první polovině je tempo poněkud ospalejší. Každopádně se hodlám pustit i do prvního doktorova dobrodružství a sehnat si Testament v originále, protože španělština se k Langovi přeci jen tolik nehodí. :o) (19.01.2008)

Lang nebol nikdy môj srdcašampión a päťhodinovú nemú jednotku som takisto nevidel, ale toto bolo jednoducho skvelé. Hromada super, štýlových scén a strhujúci dej aj po 85. rokoch. Strašne rád by som videl ako by machri z úsvitu kinematografie točili so súčasnými výrazovými prostriedkami a technológiou. 10/10 (08.04.2017)

Mrzí mě, že musím v hodnocení zůstat na půli cesty, ale víc než tři hvězdy prostě nedám. Dalo se na to podívat, bylo to dobré, ale jednou a stačí. Přestože by si inspektor Lohmann zasloužil minimálně vlastní seriál, protože je ještě lepší než rada Vacátko, přestože je doktor Mabuse démonický a šílený a psychopatický a znepokojující (a to je na scéně asi dvě, tři minuty z celé stopáže), přestože poselství filmu z roku 1933 muselo nacistické pohlaváry pěkně vyděsit. Jenže je tu zdlouhavý a ne právě povedený příběh napraveného Kenta a jeho nerealistické milé, dlouhé a doslovné záběry na vyšetřování... s gamblerem Mabusem z roku 1922 jsem se zkrátka bavil daleko víc. (20.08.2013)