Složka 64

Mrazivý detektivní thriller, který ukazuje na pohnuté dánské dějiny a svižně je míchá s aktuální migrační tématikou. Hlavním hrdinou je takový Dr. House akorát v policejním mundůru. Sekunduje mu arabáš, který je ale pro diváka mnohem více sympatičtější než neustále nasraný Carl. Do toho jim pomáhá zrzavá Rosa a občas mezi touhle trojicí proběhne i cosi jako jadrný černý humor. A na tomhle pozadí se odvíjí zpočátku nenápadná krimoška, která se postupně zaplétá a rozplétá chobotnici čehosi, co vypadá jako sekta. Jo, tohle by šlo. Severské kriminálky, navíc okořeněné bezvadnou depresivní hudbou, vám neudělají sluníčko v duši, ale pěkně ponurou dánskou zimu. 88% (19.03.2019)

Zložka 64 je druhý film zo série po Zabijakoch, ktorý sa mi páčil, na chuť tým ostatným som vážne neprišiel a prišli mi svojim spôsobom smiešne. Áno, aj v Zložke 64 máme nejaké to klišé, náhody, záchrany na poslednú chvíľu, časové nezrovnalosti. Ale po nedávnej náloži v podobe celého Mostu mi takýto príbeh prišiel vhod a celý čas som sa zaoberal otázkou, či tento námet nemohol byť radšej predmetom prípadnej štvrtej série, kde by sme sa dopracovali k vrahovi cez viaceré slepé uličky. Podstatné však je, že rozuzlenie dáva zmysel a je perfektne zmotivované, čomu výrazne dopomáhajú flashbacky. Kaas a Fares sa stále tvária tak drsne, až je to zábavné, ale nepôsobí to našťastie nijak otravne. (16.01.2019)

Děj postupně enormně nakyne do netušených rozměrů, kdy film začne být od poloviny dál o něčem úplně jiném a stane se podstatně vážnějším, dramatičtějším a tematicky závažnějším. Konání obou detektivů je průběžně prostříháváno s událostmi ze šedesátých let, kdy si mladé dívky prožívaly peklo v jakémsi ostrovním převýchovném ústavu, kam je jejich rodiny posílaly nejčastěji kvůli potlačení sexuálního apetitu, a se současnými scénami s nějakou starší paní, která by teoreticky mohla být tím hledaným vrahem, ale není to jisté. Postavy hlavních hrdinů snad poprvé konečně procházejí nějakým vývojem, dost zásadním na to, aby věčně zachmuřený Carl nebyl pořád ten samý asociální bručoun, ale aby dokázal alespoň sem tam projevit nějakou vstřícnost, uznání nebo cit. Stejně tak se pracuje i s Carlovými obavami z osamělého života a se změnami v jeho kamarádsky-pracovním vztahu s Assadem. Napínavé vyprávění disponuje průběžně gradujícím spádem. Nejde přitom ani tolik o zásluhu dánského režiséra Christoffera Boeho jako spíš o vynikající práci trojice scenáristů v čele s Nikolajem Arcelem, který adaptoval i všechny předchozí Adler-Olsenovy romány. (05.10.2019)

Jakkoli karty jsou ze začátku rozdány více než slušně (parádní zločin, zásah do trudné dánské historie, převedený relativně bezbolestně i do dnešních témat) po polovině se to začne nehezky rozpadat, pitomé chování postav začne nepříjemně iritovat a celé to pohřbí opět ten nádech obyčejné televizní detektivy, který tížil i díly předchozí. Celý domov pro nezvedené dívky má dle všeho dva zaměstnance, u ústředních detektivů v zásadě nezískáme nikdy důkaz toho, že jsou nějak výrazně schopnější, protože na většinu posunů v případu narazí náhodou nebo se jim ozvou sami a dostaneme-li se k dynamičtějším pasážím, film začne nepříjemně připomínat Kobru 11. Není divu, že má celá série u nás takový úspěch, je to přesně tak neambiciozní a zamrzlý, jak to má český televizní divák rád. Snad jen ta neměnná postava Carla, která se opravdu až do posledních vteřin celé série nikam svojí čurákovostí neposune, na konci umožní nějakou katarzi. Ano, té ženské v restauraci jsem fandil, aby ho prokoukla a hned potom, co jí dožere mandle, na něj zavolala policii. (23.04.2019)

Veľmi dobré krimi, ktoré tu posúva vpred aj komplikovaný a zaujímavý vzťah medzi hlavnými postavami. Preto aj keď sa nič nevyšetrovalo, stále sa tu niečo dialo. Samotný krimi príbeh bol zaujímavý, aj keď miestami sa mi zdal trocha nelogický. No hlavné je, že jednotlivé čriepky do seba pekne zapadali. A k atmosfére prispelo aj umné využívanie dvoch časových rovín. Veľká spokojnosť. Silný nadpriemer. 85/100 (13.03.2020)