Pouto nejsilnější

Jestli má smysl tenhle snímek vidět, tak hlavně kvůli hereckému výkonu Celie Johnson. Stačil jediný delší pohled do její netuctové tváře, doprovázený jejím vnitřním monologem a zcela si mě omotala kolem prstu. Nezastírám, že od jedné z nejkultovnějších milostných romancí jsem očekával trošilinku více. Možná silnější jiskření mezi těma dvěma, ale skutečnost, že si zde v každém druhém záběru nepadají do náruče a neroní krokodýlí slzy, možná jenom umocňuje citlivost a uvěřitelnost celého filmu. Závěr bych možná čekal emocionálnější, ale co už. Bylo to moc fajn. (24.07.2012)

Ačkoliv je nutné brát v potaz dobu vzniku filmu, nepůsobí na mne tato jemná nešťastná love story nikterak zastarale. Celia Johnson sice není žádná Audrey Hepburn, nicméně pohled do jejích posmutnělých očí mluví za vše. Možná se nejedná o milník v rámci žánru, přesto však okouzlí svou střízlivostí, sympatickými dialogy a sehranou hereckou plejádou. Za pozornost stojí i absence naivity, kterou D. Lean ve svých pozdějších filmech rozhodně nešetřil. (23.02.2023)

Osudy hlavnej dvojice ma nedojali a obľúbila som si tu len Freda, vedľajšiu postavu. I tak mám však pocit, že chyba je vo mne a tak so silnými troma hviezdičkami pridávam aj odporúčanie, že Brief Encounter sa pozrieť oplatí. Edit (23.7.2012): Neviem či to bude tým trojročným rozdielom alebo veľkým plátnom, ale hodnotenie zvyšujem na štyri. (10.10.2009)

Srdcervoucí. Nemůžu si vzpomenout, kdy by nějaký film dokonaleji vystihl to nepopsatelné pouto mezi mužem a ženou. To, při čem naprosto ztratíte hlavu a iracionálně a bez soudnosti jednáte, i když víte, že to, co prožíváte, je beznadějné a bez žádné budoucnosti. Jde jenom o ten pocit, který musíme chytit dřív než nám ujede vlak a my uvidíme jen zadní světla v parou zahalené tmě. Klenot. (06.12.2009)

Milostný trojúhelník resp. čtyřúhelník je zde zúžen čistě na dialog jednoho zamilovaného páru. V dnešní době nevídaná věc, která by stěží mohla najít realizaci i při epičtějším scénáři. Nicméně ve své podobě v úhlu retrospektivy věc stále funkční a platná. Film pracuje s opatrným (zdvořilostním) sbližováním hrdinů a jejich morální bezúhonností. Střet rozumu a citu, zásad a pokušení s možností volby, je zde hmatatelný víc než kdekoli jinde. V této situaci je každá volba špatná. Každá má negativní důsledky. Právě tohle drama osobní volby s vědomím bezradnosti (hraničící až se sebevraždou) je hnacím motorem filmu. Z pohledu současné společnosti nepochopitelná pointa. Doba se změnila. Společenský úzus se změnil. Docela by mě zajímal výsledek, když by se někdo v dnešní době zkoušel dvořit oním způsobem. Pravděpodobně by se setkal s výsměchem a cejchem podivína. Ona i stará tradiční společnost měla svá pozitiva. Většina lidí to podvědomě cítí, ale stydí se to přiznat. _____ U filmů mám rád doprovod klasické hudby, když ji umí někdo použít. Jen více Rachmaninova. 71% (28.07.2011)