Pouto nejsilnější

Fantazie. Těžce ohraný námět, scénář, jakých musí mít producenti v šuplících stovky, a přesto z toho David Lean dokázal vydupat srdcervoucí lovestory, která je strhující i šedesát let poté, v době, kdy se takovéhle herecké i režijní výrazivo dávno nahradilo něčím mnohem modernějším. Prosté - prostě dokonalé. (07.02.2009)

David Lean, mi znám jako režisér nejvíce monumentálních filmů v čele s Lawrencem překvapil staromodní, komorní, romantickou podívanou o (ne)naplněné lásce dvou starších lidí. Herecké výkony jsou senzitivní, ale i tak mi bylo opravdu jedno jak to celé skončí, zdali se Alec vrátí a zazvoní u dveří nebo opravdu odjede do Afriky. ___ Pokud čekáte romantický film, není to úplně pravda, romance se moc nedočkáte a když jo, je fádní, stará, nezajímavá. Znám spoustu filmů ze stejné doby, kdy je "láska" sama o sobě silná a atmosféra nahuštěná. Tohle prostě není Leanova parketa. Slušné tři. (20.09.2008)

Srdcervoucí. Nemůžu si vzpomenout, kdy by nějaký film dokonaleji vystihl to nepopsatelné pouto mezi mužem a ženou. To, při čem naprosto ztratíte hlavu a iracionálně a bez soudnosti jednáte, i když víte, že to, co prožíváte, je beznadějné a bez žádné budoucnosti. Jde jenom o ten pocit, který musíme chytit dřív než nám ujede vlak a my uvidíme jen zadní světla v parou zahalené tmě. Klenot. (06.12.2009)

Skvelý film, ktorého príbeh sa pomaly odvíja ako dej dômyselného románu s hodvábnymi stránkami. Ústredný pár mi zo začiatku prišiel obyčajný a nudný, no s každou ďalšou minútou sa stával sympatickejším. Príbeh nešťastnej lásky šťastne vydatej ženy, ktorá sama nerozumie náhlemu vzplanutiu je vynikajúco spracovaný a Celia Johnson v hlavnej úlohe je prosto úžasná. Vôbec sa nedivím, že je film adaptáciou divadelnej hry - na silnom emocionálnom príbehu aj predstaviteľoch je to vidno. (09.12.2013)

Puto najsilnejšie som videl v kine v rámci filmotéky a hneď v úvode nás zmiatla informácia v titulkoch slovenského filmového ústavu, že film režíroval Noel Coward a Lean ho iba produkoval, pritom to bolo naopak. Je zaujímavé chodiť na takéto predstavenia, všímate si, aký typ divákov ich navštevuje a oni si zase všímajú vás a sú radi, že na filmy ich mladosti chodia aj mladší diváci. Film je zaujímavé sledovať ako optikou dnešného diváka, tak optikou toho dobového, pretože téma zakázanej lásky zadaných zrelých štyridsiatnikov so záväzkami sa inak posudzovala vtedy a inak dnes. Možno bude dnešnému divákovi pripadať až smiešne, aký podnet prispel k zásadnému rozhodnutiu, či vo vzťahu pokračovať, alebo nie, vo svojej dobe by ale reálne postavy jednali zrejme podobne. Leanova filmová reč je samozrejme ukážková, keď sa cíti Johnsonová na míle ďaleko, sedí síce v obývačke na gauči, ale my ju vidíme najskôr v prelínačke na nádraží a tak podobne v niekoľkých variáciách. Lean sa nebál obsadiť do hlavnej ženskej úlohy herečku, ktorá určite už ani vekom nepatrila medzi klasické filmové krásky a tak možno trochu presladenému ženskému filmu dodáva väčšiu dávku uveriteľnosti. Počas sledovania filmu som si uvedomil, že film Zaľúbiť sa s De Nirom a Streep je jeho remakeom. Už na ňom vidieť ten rozdiel v spoločenských zmenách. (14.03.2013)