Paterno

Po Doktorovi Smrť ďalší televízny film podľa skutočnej udalosti v produkcii HBO, v ktorom si hlavnú úlohu strihol Al Pacino. Nie je to až taká pecka ako minulý príbeh o eutanázii. Za menší zážitok z filmu môže jednak prostredie amerického futbalu, ktoré nám európanom veľa nehovorí a aj dĺžka 105 min., pri ktorej sa film nevyhol pár hluchým miestam. Al Pacino hrá klasicky dobre (no nie výborne) a ani zvyšok osadenstva nezaostáva. Tempo rozprávania je však pomerne vlažné a málo momentov dokáže vzbudiť výraznejšiu pozornosť alebo strhnúť. Hlavný dôvod, prečo som však bol nakoniec s filmom spokojný, je spracovanie. Páčilo sa mi, ako sa tvorcovia popasovali s celou kauzou a vyobrazili ju spôsobom, kde podobne ako v realite nie je jednoznačne povedané, kto je vinný a kto nevinný. Preto sa názory(podobne ako v reálnom prípade) na to, kto mal na kauze najväčší podiel viny budú po dopozeraní možno líšiť a každý si nájde svoju "pravdu". Čo je podľa mňa dobre. Aj napriek viacerým negatívam ma teda Paterno v konečnom dôsledku zaujal a hlavne, donútil ma počas sledovania filmu a aj po ňom premýšľať. Čo je dnes u filmov skoro zriedkavý jav. Niekde na pomedzí 3* a 4*. 70% (21.03.2021)

Film pojednava vzhladom na sucasny stav v Hollywoode ohladom zneuzivania hercov a hereciek o aktutalnej teme. Sustredi sa na hlavny problem toho preco k zneuzivaniu dochadza v takej miere a vinnikom to tak dlho prechadzalo bez trestu. Pretoze akonahle sa jedna o vplyvnych ludi, tak vsetci okolo nad tym zatvaraju oci a niektori dokonca aktivne kryju vinnikov. V tomto filme sa pribeh vôbec nevenuje vinnikovi ale prave slvanemu trenerovi Paternovi, ktory je zosobnenim prave vsetkych tych ludi, ktory mohli s tym nieco urobit, ale zaslepene pred tym zatvarali oci. A akonahle sa cela kautza prevalila, tak ludia logicky vyventilovali aj svoju vlastnu nemohucnost na nom, pretoze na jeho mieste by sa vela ludi pravdepodobne zachovalo rovnako nespravne ako on. Celkom sa tesim na to, ked sa za par rokov dockame zfilmovania zakulisia udalosti ohladom Weinsteina a spol. Ale to potrva asi dlhsie, kedze by taky film musel nakydat spinu na vela sucasnych hviezd, ktore o vsetkom vedeli a drzali hubu. Ale spät k Paternovi. Rozhodne film stoji za zhliadnutie pretoze dokaze divaka donutit k zamysleniu sa nad tymi udalostami. Ale viac ako za 3* to nie je. Chybalo mi tam nieco intenzivnejsie. Nejaka väcsia konfrontacia s Paternom, ktory cely cas vyzeral jak zbity pes, ktory chce niekam ujst a mat od vsetkeho pokoj. Mozno sa mohol film viac venovat celej tej kauze komplexnejsie a nielen Paternovi, ktory bol viacmenej irelevantny. Asi najviac by ma zaujimal pristup samotnej policie, ktora o jednom incidente z roku 1999 vedela a hovno urobila. Prave oni s tym mali nieco spravit ako prvy. 6/10. (10.04.2018)

[KVIFF] Velice mě zasáhlo jakým způsobem je tento film ohodnocen. Dle mého šlo o docela sofistikovaný a příjemně udělaný snímek, který dle mého objektivně a konstruktivně sleduje skutečné události, které byly skoro až zapomenuté. Film se hlavně zaměřuje na postavu, která ani s tím neměla tolik společného, ale lid z něho udělal někoho, kdo s tím musel mít společného všechno. Dle mého se to právě asi zbytečně soustředí na postavu, která s tím ani moc neměla co společného, ale o to je to zajímavější. Opět film, který ukazuje lidskou hloupost, zmanipulovatelnost a fanatičnost. Prostě nádherně. No, co více říci. Za mě osobně dobrý film, který snad někdo v průběhu let někdo více docení. (08.07.2018)

V podstatě se jedná o dokonalý portrét fachidiota, hodně lidí irituje výkon Al Pacina, který ale tady předvedl jeden ze svých nejlepších výkonů, protože totálně vystoupil ze své šablony (on hraje tak dobře, že se nikdy nedá mluvit o manýře, i když ztvárňuje stejné typy) a jako by popřel všechny ty svoje vášnivé, rťutovité postavy minulosti. On je tak odevzdaný a zasvěcený svoji práci, až to bolí nejen jeho rodinu, ale i diváka. Nezajímá se o o nic jiného, než o samotnou hru, je jejím ztělesněním a po 50 letech na jednom místě a na jedné pozici nedokáže reagovat ani na jednoduché otázky svých blízkých... Nebyla to jen rakovina, která ho nakonec zabila, bylo to i vědomí toho, co a hlavně koho všechno obětoval své práci. (19.10.2018)

Victim two, ten years, anal intercourse. Al Pacino se pro role mužů s tajemstvím narodil. Jeho pojetí čtyřiaosmdesátiletého trenéra, jehož dlouholetý kolega prcá ve sprchách mladé fotbalisty z nuzných poměrů do zadku, je koukavé. Stejně vítaná je možnost zamyslet se o mlhavých hranicích profesní a občanské odpovědnosti, polodokumentární nahlédnutí univerzitních institucí instituce v mediální defenzivě a kladení nepříjemné otázky, kolik zla je nutno přehlédnout, když chcete spáchat velké dobro. Na druhou stranu mě fotbal, i ten americký, zajímá dost málo na to, abych mohl nějak intenzivněji prožít hrozbu, že nějaký trenér možná pověsí krátce před pětaosmdesátými narozkami (a smrtí) job na hřebík. Že je Pacino kmotr víme od dvaasedmdesátého. Nebo sedmdesátého devátého? (16.09.2018)