Stehlík

Hóóóóóóóóóóóóóóóóódně dlouhé nic. Očividně kvalitní knižní předloha (nemohu posoudit – neznám) na filmovém plátně působí jako prázdná nádoba, kterou někdo chtěl mít plnou až po okraj. Bez emocí odezdi ke zdi….jenom plytké nahazování událostí…..tohle prostě nefunguje a je škoda plýtvat herecký um na podobné „velkolepé“ pokusy. (15.12.2020)

Pri tejto adaptácii cítiť, že je nakrútená podľa skvelej predlohy, len akosi si tvorcovia nevedia poradiť s tým, ako túto kvalitu preniesť aj na plátno. Výsledkom sú síce skvelé herecké výkony, výborné prechody medzi zábermi, na druhej strane ale aj veľký zmätok v deji a rozťahanosť. Stavím sa, že kto nebude dávať celé dve a pol hodiny pozor, tak sa mu môže stať, že vôbec nepochopí, o čo tu išlo a kto je vlastne kto a aký má pre príbeh zmysel. Zrejme si budem musieť film pozrieť niekedy ešte raz, aby som si okrem drobností ujasnil aj to, či si myslím, že ide o skutočne dobrý film. Kritika dala najavo, že si to nemyslí... (10.09.2019)

Potácel jsem se od jednoho k druhému a pořád bez emocí. Cítil jsem se jako hlavní hrdina, také jsem hledal nějaký záchytný bod, jenže ten se nedostavil. Postavy přicházejí, události také, vše je tak nějak poslepované, ale divák si toho moc neodnáší. Režisér John Crowley, který většinou divákům nepodlézá, nepřibližuje se vykalkulovanosti, si tentokrát vzal příliš velké sousto. Vysype toho na nás spoustu, ostatně v ruce měl obsáhlý román oceněný Pulitzerovou cenou. Výsledek je každopádně (jedním slovem) zvláštní. Třináctiletý hoch přežije na rozdíl od své matky bombový útok v galerii umění. Otec už před tragédií zmizel, takže se ho ujímá snobská rodinka, učí se tajemství starého nábytku, chce být víc než jen kamarádem dívky, která přežila stejnou katastrofu, pak se ozve jeho tatík, pak zjistíme, že si z muzea po výbuchu něco odnesl. A tak dále, a tak dále. Jsme někde v polovině a já už nemůžu. Občas jsem měl pocit, že jsem si odskočil na záchod, jindy pro kávu a zapomněl film stopnout. Něčeho se mi pořád nedostávalo a chyběla mi chuť zjišťovat, co to asi bylo. (26.03.2020)

Ech, sjeli sme s JD Stehlíka a nečekali jsme, že se v něm tolikrát sjedou. Ona teda ani nečekala, že se z něj vyloupne homouš :D Já třeba od první chvíle jo. Je to teda v mnohém ploché jako přistávací dráha na letišti Houston v Texasu, ale taky to s sebou nese dost hlubokých témat. Já se ale musím ptát - stačí to? Asi nejsem drama friendly person a potřebuji větší plot-twist, nebo větší příběhovou horskou dráhu na to, abych se s hodnocením urval nad 3.. (12.02.2023)

V minulosti som sa pokúšala prečítať knižnú predlohu od Donny Tartt, Dostala približne po 50 stranu, ďalej som nepokračovala nakoľko si myslím, že nie je správne sa do čítania extrémne nútiť. Našťastie som nedala na tunajšie recenzie a filmu som dala šancu. Je síce pravda, že film je dosť dlhý (kniha má cez 700 strán) ale bol pomerne dobre obsadený a zaujímavo natočený formou skladačky v rôznych časových rovinách, kde sa príbeh uzavrel až v poslednej minúte vložením posledného dieliku.  K tým, čo volajú po skrátení o hodinu, ktorú časť/časti by ste z filmu vyhodili? (12.04.2022)