Rozum a cit

„Rozum a cit” pojednáva o vskutku turbulentných medziľudských vzťahoch niekoľkých kľúčových postáv, kedy v podstate centrom celého diania sú najmä chudobnejšie sestry Dashwoodové, no o to sú bohatšie na duchu, t. j. Elinor a Marianne, keď tretej (najmladšej) Margaret, sa budú junáci dvoriť až neskoršie, čiže namiesto toho si radšej môže ísť rovno študovať atlas od Edwarda Ferrarsa, keďže na lásku má ešte nejaký ten čas pomýšľať, čo sa ale vôbec nedá povedať o jej starších súrodenkyňách, ktoré sú v tom namočené až po uši, pričom, dá sa súčasne podotknúť i to, že sa väčšinou pohybujú po (na)ozaj tenkom ľade ? Na margo dodávam, že "dynastia Dashwoodovcov" , je o čosi viac rozšírená na rozsiahlom území, a tak to chvíľu zrejme (po)trvá, pokým sa u nich všetkých začnete lepšie orientovať, aspoň ja osobne som to tak i bezprostredne vnímal, čo inak mierne povedané, považujem za rušivý charakter, ale nielen iba to. Tých negatívnych vlastností má tento sentimentálny film → asi viacej, keď ma akurát napadajú hneď tie zo samého úvodu, ktoré mi naznačujú, že réžia bola zo začiatku trošku roztržitá, čomu akosi nepomáhala ani účasť → britskej, hereckej smotánky, no našťastie sa to neskôr už konečne ustálilo, kedy som bol priam zvedavý na to, ako sa pomery našich hrdinov vlastne nakoniec vykryštalizujú ? Síce neprezradím, kto s kým si myslí, že chodí, alebo by chodiť vari chcel, no postupom času na všetko postupne sami prídete, keď si dovolím tvrdiť, že sa chystá i nejedno to prekvapenie, a tak až do záverečných tituliek, budete netrpezlivo očakávať vývoj udalostí, ktoré sa snáď nasmerujú na tú najsprávnejšiu koľaj. Som si tým mimochodom stopercentne istý, ale i napriek tomu som mal asi celkovo väčšie očakávania zo snímku, ktorý je ovenčený mnohými oceneniami, než napokon to, čo sa mi dostalo na podnos... ? (18.09.2021)

Film, jehož atmosféra je vskutku jedinečná. Angu Leeovi se podařilo zachytit starou Anglii tak věrohodně, že jsem chvílemi i zapomněl na to, že tam nejsem s hlavními hrdinkami. A tímhle se dostávám k obsazení. Emma Thompson, Kate Winslet, Gemma Jones - všechny byly skvělé a hrály naprosto přirozeně. K mužskému obsazení také nemám výhrady. Alan Rickman byl skvělý, snaživý Grant byl… dá se říct, že se překonával a potěšila mě přítomnost Hugha Laurieho. Co věta, to perla. K pěti hvězdám mi sice něco chybělo, ale i přesto mohu doporučit. (27.09.2009)

Tuhle milostnou romantiku, kde občas i slzy vstoupí do očí, opravdu můžu. Přesto vše stylové ladění a obsah děje specielně u Jane Austen odpovídá spíše tomu, tak jak to bývá v pohádkách. Konečně každý její příběh vzdouvajících srdcí a tichých vzdechů je vynalézavě konstruován. Pro úplnost bych snad měl ještě zmínit, kdyby tomu bylo jinak, neměl by ani tento příběh tu podivuhodnou magickou sílu příjemně strávené chvíle. Nutno ještě říci, že kostýmy a přírodní scény je možno bez nadsázky označit za velmi působivé. (29.12.2012)

Filmové adaptace knih Jane Austenové budou nudné snad i kdyby je točil James Cameron podle scénáře Kevina Smithe a s Jasonem Stathamem v hlavní roli. Jinak řečeno - Rozum a cit je zatím první film Anga Lee, který mě zklamal a nebavil. Ale myslím, že pan režisér (stejně jako výstavní herecká sestava, výprava, hudba atd.) je v tom nevinně, jak už jsem v podstatě naznačil první větou svého komentáře. Možná jsem buran, ale mě prostě tyhle honosné telenovely z Anglie 19. století (ačkoli jsou snad vždy od áčkových tvůrců a formálně jim nelze nic vytknout) nedokážou skutečně oslovit a chytit za srdce. Bohužel. Alibistických 60 % od člověka, kterému tento snímek zcela jistě nebyl směřován... (14.07.2008)

Anglie na počátku 19. století zobrazena působivě. Pěkný romantický příběh; závěrečný happy end v podobě dvojité svatby a rozpačitého pohledu toho vzadu – Willoughbyho v podání Hugh Granta - si obě hlavní hrdinky za svá martyria s láskou zaslouží. Kate Winstet jde za láskou stejně odhodlaně jako v TitanikuJ A kontrastní jsou ty klevety příbuzných. Vůbec se nedivím, že hlavní hrdinky z těch slepičích řečí rozbolela hlava… (09.07.2008)