Fantazie

Bezpochyby nejlepší Disneyovka...Žádný Lví král, nýbrž Fantasia je vrcholem studia Walta Disneye. Zde jsme svědky naprosto dokonalé souhry námětu, hudby a obrazu, který dokáže jemně pohladit divákovu duši ( chvílemi však dokáže i postrašit) . Budiž politován ten, kdo tuto hudbu neposlouchá - přichází o skvělý zážitek. (11.12.2006)

Walt Disney se v roce 1940 pokusil naprosto redefinovat audiovizuální dílo, kdy natočil experimentální koncertní film s různými druhy animace. Vše za doprovodu klasické hudby. Naprostý unikát, neboť dneska by si žádné dostatečně velké holywoodské studio netrouflo na něco tak... divného a nevyhovujícího žádné divácké kategorii? Animace je hodně plynulá, skoro mi přijde, že je vše naanimované 24 snímků za sekundu na místo klasických 12ti. Na tu dobu skvělá animace s olejomalbou a dalšími netradičními technikami. Má to dost zvláštní momenty - jako když dirigent dělá rozhovor doslova s zvukovou linkou, nebo když nám film šokujícně poví nový fakt, že existovali dinosauři podle vědců. Film je nejlepší, když je naprosto abstraktní a surreálný, když se objevil Myšák Mickey, tancující zviřátka a spol byl jsem docela překvapenej, co tam dělaj. Je naprosto zajímavé přemýšlet na to, že tohle mohli v kině vidět lidi, kteří si vzpomínali dětství za divokého západu. To je fakt bizár. Doslova film, kde se Walt Disney stal pionýrem slepých uliček.  (10.12.2023)

Zajímavý počin a klasika, která mi dlouho unikala. Pro mě to byl místy náročný film, protože vnímat 2 hodiny obraz a zvuk a snažit se pochopit každý moment jejich korespondence pro mě bylo moc, a tak jsem si ho rozdělila na dva. Hodně se mi líbil Čajkovského Louskáček a Musorgského Noc na Lysé hoře, zrod na Zemi byl také docela zajímavý a Čarodějův učeň - Mickey Mouse je prostě klasika. Jen ti tančící pštrosi mi moc nesedli :) Myslím, že by bylo výborné, kdyby se někdy našlo nějaké kino, které by Fantasiu hrálo. Je to jeden z těch filmů, který byste měli vidět na velkém plátně. (24.05.2008)

Nejpůsobivnější byla samozřejmě závěrečná část s Musorgského Nocí na Lysé hoře v opravdu zajímavé úpravě, díky které je ta skladba ještě zmatenější než normálně. Jinak mě více vyhovovaly ty epické části a to především zrod Země a dinosauři za zvuků Svěcení jara od Stravinského, na rok 1940 jsem byl totiž překvapen hodně zdařilým ztvárněním jejich pohybů a chování (býložravci jsou opravdu býložravci a stegosaurus nepoužívá svůj hřbet jako brnění), samotný skon dinosaurů byl možná i malinko úsměvný, stejně jako, že sám vypravěč nezmínil asteroid ani jako variantu (ta teorie se mimochodem k mému upřímnému překvapení prvně objevila prý až v 80. letech) , ale co my víme, třeba to nakonec bylo zase úplně jinak. Každopádně obdobně jako uživatel fedoo mám problém s délkou filmu, jeho otravovalo to, že klasiku neposlouchá, mě naopak to, že tyhle fláky mám většinou už tolik oposlouchané a sžité se svými představami, že se mě to většinou tolik nedotklo, proto se mi také nejvíce líbila část s Musorgského hudbou, protože tu jsem si od prvního poslechu představoval téměř přesně tak, jak to nakonec ztvárnil i Disney v jednom ze svých nejpozoruhodnějších filmů jménem Fantasia. (26.03.2008)

Kouzelné. Disney vytvořil první spořič obrazovky v historii, respektive vizualizaci do hudebního přehrávače. Po vílách s diamantovými krůpějemi rosy na pavučinách a tancujících lysohlávkách nás čeká Disneyho verze vyhynutí dinosaurů nebo docela odvážná představa koupajících se nahých kentauřic. To polonazí kentauři už ve vší počestnosti nemají ani bradavky ani pupíky (na rozdíl od závěrečného Satana a harpií). A pokud budete pozorní, neunikne vám Shrek se svým oslíkem… byť Shrek čtyřicátých let je tlustý nezelený Bakchus a oslík má navíc jednorožčí roh. (05.02.2012)