V pasti

Solidní smyslový postapo horor a la TICHÉ MÍSTO, který se taky zaměřuje na budování napětí okolo svého gimmicku (jízda poslepu do obchodu), ale neukazuje svoje monstra a díky tomu působí spíš jako místy děsivý thriller. Každopádně napínavá a správně drsná a nepříjemná podívaná s řadou dobrých scén (rozhovor Bullock s Malkovichem v kuchyni, dvojitý porod, zúčtování s komandem bláznů), o dost zábavnější než ubulené TM. (11.01.2019)

Sandra Bullock konečně ukojila profesní závist/mindrák směrem k herecké kolegyni Emily Blunt. Podala si pysky s Netflixem a vyprodukovala si (televizní) variaci kinohitu "Tiché místo". Vyztužena botoxem, mateřstvím a ženskou silou se vydala s drobotinou na nehostinnou řeku zlomit globální kletbu, na kterou dojel i Bystrozraký, takže k povinné výbavě patřily šátky přes bulvy, ale též ptáci v krabici, ale fakt opeření. Film je vyprávěn převážně v retrospektivní rovině, takže pendlujeme mezi zkázonosnými událostmi, k nimž došlo před pěti lety, a současností, bezprostředně po vypuknutí zkázy, kterou přinesla neviditelná monstra. Narychlo je divák seznámen s početnou skupinkou lidí, u níž není vyloučeno, že se bude tenčit i rozrůstat, vzhledem k těhotenství dvou členek. Film mně ve své podstatě nepřišel extra originální, má dvě hodiny, takže i trpí scenáristickými neduhy, je však kvalitně obsazen, přičemž Sádra dobře herecky sádruje a v dalších rolích vyniká zejména John Malkovich, a nadto se blýskla dobrou režií Susanne Bier. Příznivci speciálních efektů nebudou úplně u vytržení, neb monster si neužijí vůbec, jsou neviditelná, snad tohle pojetí podnítí jejich fantazii. Úmrtí jsou fádní, sice je doprovází i nějaká ta krevní kalužina, ale hnusem nikdo neomdlí. Kamera zkušeného Salvatore Totina si až nadstandardně umně vyhrává s důležitými momenty i úseky filmu. Nejblbější/dementní/banální je závěr, který určitě nepochválím, přičemž toleruji i několik logických klopýtnutí, kterým se nevyhnulo ani oslavované Tiché místo. A na hudební doprovod bych už příště neangažoval Trent Reznora, který nepředvedl ve stěžejních scénách vůbec nic podmanivého. Celkově se jedná o solidní podívanou, která ideálně podporuje vzkvétající žánrový růst (Tiché místo (2018), Perfect Sense (2011) a další). 8/10 (06.01.2019)

Skoro 70 let od vydání Wyndhamova románu Den trifidů je tu další z nekonečné řady jeho variací. Tentokrát jsem ale ovlivněný zejména tím, že jsem nedávno viděl dvě klasiky katastrofického žánru: Dobrodružství Poseidonu (1972) a Zemětřesení (1974) - a je fascinující, jak i tento "moderní" film z dílny Netflixu jede v přesně vyjetých stopách tohoto žánru a vlastně z klasické struktury vůbec ničím nevybočuje (snad kromě dvou časových linií). Dobré řemeslo, pramálo nového. (03.01.2019)

Susanne Bier nesklamala, rozhodne v jej prípade ide o zaujímavý a nezvyklý počin vzhľadom na jej predchádzajúce snímky. Mám rád námet, kde sú ľudia niekde zavretí a vonku ich ohrozuje nejaké to tajomné "zlo", niečo v štýle ako Hmla od Darabonta. Treba uznať, že z tohto pohľadu mal film grády a dusnota či všeobecná neistota medzi jednotlivými postavami v niektorých miestach pekne narastala. Na druhú stranu chcelo to ale troška prepracovanejší scifi základ a nejaké to vysvetlenie k tomu. Som myslel, že sa niečoho dočkám aspoň na konci, no ale nedočkal som sa ničoho. Skrátka otázky, ktoré hrýzli moju zvedavosť po celý čas, tak zostali nezodpovedané, čo je škoda. Na slabší nadpriemer to však stačí. 70/100 (25.12.2018)

Od začátku jsem Sandře tu matku čtyřicátnici nevěřila, přišla mi na prvorodičku moc stará. A by ne, když je jí ve skutečnosti 54 let. Mladší herečku asi nesehnali. Jinak ale napínavý a o level chytřejší počin, než Tiché místo (nebo aspoň míň nelogický...) s dobrým obsazením (tím myslím Malkoviche), skvělou hudbou a hlavně několika opravdu nervydrásajícími scénkami. Opět zas a znovu se potvrzuje pravidlo, že nejlíp se člověk podělá, když se mu hlavní zlo neukáže a pouhý pohled na krev rozlévající se za dveřmi a strach z neznámá stačí, aby se zrychlil tep. Nelíbil se mi tedy jenom závěr, který mi přijde strašně uspěchaný, smysl nedávající a přece jenom jsem se chtěla o tom zlu dozvědět trochu víc... (03.01.2019)