Najednou jsme rodina

Sentimentální ekvivalent heroinu, který si cílovka napálí přímo do žíly a bude spokojena, protože dostane přesně to, co dostat chce. Ničím nevybočující, nenáročnou a uslzenou záležitost obsahující pár slušných vtípků (ale žádnou vtipnou scénu), rodičovské klišé a výchovné momenty, pokud by to náhodou spolu s ní sledovaly i její pubertální dcery (pěst pro dvacetiletého "pedofila", kterého bere plně vyvinutá sedmnáctka hrající patnáctku nebo přednáška o škodlivosti posílání nahých selfie). Osobně s tím filmem nemám zásadní problém, ale raději bych více fekálního a absurdního humoru, nekorektních vtipů nebo přehnaných situací. Příklad za všechno, podezřele vypadající postava single ženy ve středních letech vyžaduje k adopci pouze odrostlejšího pubertálního černocha se sportovní postavou, člověku ihned naskočí myšlenky, že je perverzní a má nekalé úmysly (chce si zaprcat), ale scénárista Mirek Dušín to celý film prezentuje jako zcela nevinný odkaz na film Zrození šampióna. Strašně skautský film plný kladnosti, dobroty a nefunkční dojímavosti, až mě to chvílemi i nudilo, ale prostě to jen nebyl film pro mě, nýbrž pro diváky pijící kafe z hrníčku "nejlepší táta/máma na světě" a ty to bavit jistě bude. Moner si mimochodem o boner dost hlasitě říká, jestli ne už teď, tak rozhodně do budoucna. 60 % (20.03.2019)

I když to jede podle zaběhnuté šablony včetně přehnaného závěru, mezi současnými americkými rodinnými komediálními nenáročnými dojímačkami je to rozhodně to lepší. Má to všechny potřebné ingredience: fajn humor, trošku dojetí, sympatické obsazení a dokonce i Octavii Spencer v oblíbené roli empatické sociální pracovnice. (27.06.2022)

Jako instantní dojímák, který začal tlačit slzičky hned na první schůzce skupiny potenciálních adoptivních rodičů, to nakonec nebylo až tak manipulativní, trapné ani blbé. V dětském křiku a nepořádku či pubertální vzdorovitosti se tato rodinná dramedie nevyžívala a snesitelnou nálož sentimentu uhladila v pozitivní kombinaci s vřelým vtipem i rozumným nadhledem normálních postav, kterým přejete, aby k/v sobě našly cestu/důvěru. Spokojených 65 % (25.06.2021)

Pete a Ellie se rozhodnou adoptovat si 15 letou hispánskou dívku. Jenže ta má dva mladší sourozence. Mladí manželé neumějí vychovávat děti a tyto tři jim ze začátku nic neulehčují. Později, když se jejich vztahy začnou upevňovat, propustí z vězení jejich matku, která se o ně přihlásí. A soud její žádost schválí. Vypadá to, že vše dopadne špatně. (08.10.2020)

Chtěl jsem si pustit ňákou nenáročnou americkou komedii, abych si odpočinul. Film to je opravdu nenáročný a pro nenáročné. Jen s tou komedií to je trochu na štíru. Má to být jakési komediální drama. Humor? Ale kdeže! V celém filmu jsem našel 3 (slovy: tři) humorné chvilky, které trvaly dohromady zhruba 16 sekund. Komedie? Ňák mi to moc humorné nepřišlo. První třetinu filmu jsem silně zvažoval, že to stopnu a vykašlu se na celé Najednou jsme rodina. ■ Prvních dvacet minut jsem jen nevěřícně zíral a s výrazem WTF se divil, že tomuhle se mám jako smát. Bloody Hell. Tolik politické korektnosti a hypertrapnosti jsem už dlouho v jednom filmu nezažil. Nesmí chybět dva buzeranti, běloška, co má za manžela černocha, zženštilí uplakánci a mamánkové, latentní lesba a chudáčkové hyspánští. Boha jeho. Už tam chyběly jen transgenger smažky. ■ Nuda, kterou jsem pociťoval při sledování tohoto neslaného nemastného počinu se rovnala hodině výuky mechaniky na strojní průmyslovce při přednášení učiva inženýrkou, která svým přednesem vůbec neumí zaujmout, natož nadchnout. ■ Tohle je už druhý film s Rose BYRNE, na který jsem se díval hlavně kvůli ní, protože jsem si říkal, že když tam hraje ona, tak prostě nemám co ztratit. Bohužel. Není tomu tak, ani tato zajímavá herečka nedokázala vytáhnout z bahna to zbla, které tam oba dva scénáristé umístili. ■ Film si v mých očích zaslouží pouze jednu hvězdičku, ale tu druhou jsem přidal za to, že potom, co se v příběhu objeví biological Mother, tak děj dostává alespoň náznak dramatu a alespoň trochu to tam jakože graduje... ■ Na film už se samozřejmě znovu nepodívám. Tenhle komentář jsem psal hlavně proto, aby to pro mě v budoucnu bylo varování, neboť v té změti tisíců viděných filmů a seriálů už se pomalu přestávám orientovat. Spousta z nich mi splývá. A u spousty už nevím, proč jsem je hodnotil tak, jak jsem je hodnotil... ■ Isabela MONER sice hezky zpívá a má hezoučkou tvářičku, ale to k dobrému filmu nestačí... ◢ ■ ◣ (R) [38/100] ■ (K) [44/100] ■ (V) [41/100] ■ (♫) [43/100] ■ (E) The Blind Side (2009) ● Digging for Fire (2015) ● Yours, Mine and Ours (2005) ■ (Č) 1 ■ (P) [Květen 2019] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [38/100] ■ (E) Derek ■ (C) [38/100] (02.05.2019)