Jednej správně

Nevím, jestli lze považovat Jednej správně za vrcholný film raného období Leeovy tvorby, ale každopádně představuje typický obrázek jeho zájmů a motivů, které tehdy hrály v jeho filmografii prim. Fascinace barvou pleti a etnicitou, emancipace černých a inspirace radikálními organizacemi typu Černých panterů a především snaha pozvednout stav a sebevědomí černošské komunity v USA. Spike Lee přesně ví, co chce sdělit, a je v tom i maximálně přesvědčivý. Narozdíl od salónních intelektuálů a politiků s jejich tezemi o multikulturalismu a bezproblémovém soužití různých etnik zná důvěrně všední realitu barevných čtvrtí a chudobu periferie a ví, jak snadno může přeskočit jiskra a zapálit sud prachu. Ulice rozpálené sluncem, přebytek adrenalinu, který je třeba nějak vybít, velká nezaměstnanost a z ní vyplývající pocit frustrace a nudy a pak stačí roznětka v podobě jednoho agresivního hlupáka a zdánlivá idyla se během chvilky promění v peklo. Jen před několika málo lety došlo v lidnatých čtvrtích Los Angeles nebo Paříže po drobném konfliktu k bouřím, které vedly k vypálení rozsáhlých městských okrsků. Právě před tím Lee varuje a kdyby se vyvaroval aktivismu a průhledné snahy školit své bližní (viz název), bylo by to za poctivých 5*. Jednej správně je mnohem víc drama než komedie, ale Lee dokáže tradičně sílící napětí odlehčovat tak, aby to dramatickou složku nepoškodilo. Celkový dojem: 85 %. (21.02.2013)

velice nadhodnocený kousek. černí vs. bílí znovu a jinak (tentokrát více z té "černé" strany) - celek zadrhává a moc nefunguje. několik málo slušných věcí (pár postav + docela rozumný rozjezd filmu) nezachrání to klišovité a křečovité "vyvrcholení" děje - pro mě jednoznačné zklamání - 6/10 (29.07.2006)

Naprosto sebekritická výpověď o americkém rasismu. A nejen o bílých k černým, nýbrž i naopak, a že všichni ve výsledku stejně nenávidí Asiaty. Ve zjednodušeném měřítku je zde zcela přesně vyobrazená fanatická demagogie, která obstojí i proti Tomiu Okamurovi. Zcela kriticky rozebírá chápání výroků velkých černých autorit (Luthera Kinga a Malcolma X) jejich učenci. Ve výsledku jsme všichni pro okolní život nebezpeční. A může za to jen a jen naše ego. (09.03.2019)

Jojo, zůstaň černej negře a nekoukej se na ten film, dojebanej pro našince ubohým šašskosolvinským čudlárenským dabingem... . . . Tak díky ignorantští šmejdi z >veřejnosrádní< , dívám se (sice), ale trpím, to se prostě nedá, vnímat pražskočudlí snaživě procítěné debilní hýkání (občas se mmj. míjející s pohybem rtů a gesty dabovaných postav, o směšnosti dabingu davových scén ani nemluvě), namixované pak nějakým nýmandem snad v kuchyni, bez reálných ruchů, naprosto likvidující atmosféru filmu, odehrávajícím se v multietnické komunitě v Bedford-Stuywesant v Brooklynu a ne někde ve Stolici na Jižáku... °-[.. . . . Tak snad někdy na dvd s původní zvukovou stopou a titulky... - - - - - (Poprvé s natěšením očekáváno a s utrpením nahlédnuto a neposlouchatelno 11.2.2013 na >čudláckém sprostoru< , hodnocení s rezervou 843., nekomentář zde notně nasraný jako devětasedmdesátý - 11.2.2013) (11.02.2013)

neznášam rasizmus! spike lee tiež neznáša rasizmus. no chápe ho... alebo je k jeho pochopeniu veľmi blízko: k pochopeniu jeho príčin a následkov, jeho možného pôvodu a možných dôsledkov... je to problém komplexný, neriešiteľný a zamotaný... tento dusný, pestrofarebný film je jeden z najlepších na tému rasizmu v usa - resp, na subtému rasizmu: multinárodné spolužitie v špecifických štvrtiach veľkomesta... výborne napísaná a zahraná mozaika charakterov počas jedného sparného dňa v časti Brooklynu, kde je "centrom" tradičná talianska rodinná pizzéria, speje k svojmu "tragickému" vyvrcholeniu... mladý spike lee okrem brilantného scenára a réžie vystrúhal aj hlavnú postavu a dokazuje, že je čierny kráľ amerického nezávislého filmu (05.02.2014)