Malcolm X

Emancipační afroamerický filmový opus magnum režiséra Spikea Leeho, nádherně mapující kořeny, ale i extrémně vyhraněný (násilný) postoj části této etnické populace. Drama o životním příběhu Malcolma X, černošského vůdce a mluvčího náboženské organizace Nation of Islam (Národa islámského), jenž v 60. letech minulého století veřejně vyjádřil nespokojenost Afroameričanů s jejich postavením ve společnosti a vlastně pregnantně řečeno mimo společnost, jelikož jedna ze zásadních tezí, kterou razil, byla, že černošští obyvatelé USA nejsou Američané... (Malcolm X byl vlastně jakýsi názorový oponent nejznámějšího černošského vůdce doktora Martina Luthera Kinga, který propagoval nenásilí a dialog s výkonnou mocí v čele s prezidentem Kennedym (např. nejslavnější Washingtonský Kingův projev I Have a Dream - Mám sen) a který však skončil podobně smutně jako prezident Kennedy...). Spike Lee ve filmu obsáhle nastiňuje (trochu nechápu nutnost zařazování dlouhých tanečních scén na začátku snímku) pozvolný přerod malého chlapce, jemuž z rasových důvodů zabili otce a který skončil v internátním dětském domově, v hedonistického mladého delikventa, lupiče a distributora drog, který na své životní pouti zákonitě vstupuje i do fáze pobytu ve vězení, kde se poprvé setkává s islámem. Toto nové náboženství změní razantně nejen jeho pohled na svůj původ, roli černochů, jeho názory a návyky, ale hlavně pohled na sebe sama. Celým jeho životním kruhem se totiž line ústřední leitmotiv - rasová zášť. Projevy rasismu a segregace jsou neodmyslitelnou součástí života černocha té doby (,,Slyšel jsem slovo negr tak často, že jsem si myslel, že se tak jmenuju...") a tak se logicky nabízí radikální změna paradigmatu (vynikající scéna s výkladem slovníkových hesel ,,bílý" a ,,černý") - Afroameričan se nemůže vnímat jako nedokonalá součást světa bílých a nesmí se snažit se tomuhle světu přizpůsobovat, Afroameričan je součástí plnohodnotného světa vlastního... (Příznačná etymologie jména Malcolm X: ,,V dobách otroctví, dával otrokář černým, takzvaným černým jako příjmení to své. Elijah Muhammad nás učí, že až přijdeme k poznání islámu, k poznání sebe samých, nahradíme naše otrocká jména písmenem X, které v matematice zastupuje neznámou. Jelikož jsme ztratili kontakt, nebo jsme spíš byli odříznuti od naší historie, naší minulosti, vlastní kultury, vlastní země, používáme X, neznámou, až do té doby, dokud se nevrátíme do vlasti.") (08.10.2007)

Vynikající. Jak Spike Lee použil na začátku - ve snaze šokovat - amaterské záběry zmlácení Rodneyho Kinga, bál jsem se, aby film nebyl až moc glorifikující vše černošské. Naštěstí nebyl. Snímek velice zajímavě popsal poměry v organizaci "Nation of Islam" a především strastiplnou cestu Malcolma Littlea od kriminálníka až po vůdce černochů v boji za svá práva. Jistě, Spike Lee si - bohužel - neodpustil patetický závěr, kdy černošské děti vstávají a křičí "Jsem Malcolm X". A chyběly mi také - řekněme - temnější stránky Malcolma X v jeho dobách slávy. Pochybuji, že byl tak dokonalý, ovšem na druhou stranu nejsem takový historik, abych to vyvrátil:-). Přece jen mi to ale trošku nesedělo, a tak bych dal celému filmu 4 hvězdičky. Pět jsem ovšem přece jen dát musel. Přinutil mne k tomu Denzel Washington. To co předvedl bylo něco neuvěřitelného a já osobně jsem takový výkon od tohoto herce nikdy nečekal. Klobouk dolů. Kam se hrabe Training Day... (23.05.2005)

Malcolm X byl silná osobnost a jako takový si určitě zaslouží svůj film. Ale více jak tříhodinová freska v režii známého rasisty (aspoň to si o Leeovi myslím) je sledování jeho osudů zdlouhavé, až nezajímavé. A Washington to sám nezachrání. Jako dějepisné doplnění americké historie zajímavé, jako film utahané a nudné. (05.04.2013)

Presvedčivo zahraná a srdcom spracovaná biografia. Výkon Denzela je skvostný a až tak podmanivý, že bez neho by sa na ten film nemalo cenu pozerať. Ťažko sa film hodnotí bez (ne)sympatií k tejto otázke. Jednostranné stanovisko Spikea Leeho je jednoznačné od začiatku, našťastie ho nedáva počas filmu až tak najavo a tak dostávajú biografické črty filmu reálne historické ladenie. S dĺžkou filmu som nemal až taký veľký problém, ako som myslel po úvodných minútach, v pozore ma držali aj skvelo napísané dialógy, či neklesajúca porcia dramatickej atmosféry. A navyše som o osobe Malcolma X vedel len toľko, že niekedy niekto taký existoval, takže toto bolo aj príjemné a zmysluplné doplnenie si pár vedomostí. 80%. (25.05.2009)

Spike Lee je režisér, který se snaží v každém svém filmu alespoň trošku nakousnout téma rasové diskriminace. Není tedy divu, že postava Malcolma X ho přímo fascinovala a že chtěl v 3 hodinovém filmu mu složit poctu. Jenže Spike Lee až moc chtěl. Celý děj je prodchnut patetickými dialogy, kterými chtěl vyvolat kontroverzi, který se měl stát jeho životním dílem. Jenže z toho vyšla nabubřelá slátanina, která nevydrží ani na zkrácenou hodinou. Největší chybu bych viděl u toho, když se obsadil do jedné z důležitějších vedlejších rolí. Rozhodně nejhorší film Spike Leeho. (10.01.2009)