Reklama

Reklama

Bluesová cesta černošského jazzmana stezkami slávy, lásky a bolesti. Výtečný jazzový a bluesový trumpetista Bleek Gilliam (Denzel Washington) vede vlastní kvintet v prestižním hudebním klubu. Ačkoli se zdá, že v profesionální rovině mu vše klape jak má, je pouze otázkou času, než si muzikantovo ego vybere svou daň nejen na něm samém, ale také na jeho nejbližších, slibně rozjetou kariéru nevyjímaje. Postupně začne narůstat napětí mezi Bleekem a temperamentním saxofonistou Čmoudem Hendersonem (Wesley Snipes). Trumpetistovi nepřidá ani podvojný milenecký život. Když se na to všechno navalí gamblerské nesnáze jeho hudebního manažera a přítele Obra (Spike Lee), na problémy je zaděláno. Sebevědomý Bleek začne ztrácet půdu pod nohama, možná ale díky tomu nalezne nový životní smysl… Podmanivě zpracované hudební drama natočil dle vlastního scénáře nejslavnější černošský režisér nezávislého amerického filmu Spike Lee (Jednej správně, Krvavé léto v New Yorku, 25. hodina, BlacKkKlansman), který si zde také zahrál roli prohnaného manažera. Jeho sestra, Joie Lee, si tu zase vystřihla roli svůdné Indigo Downesové. Zároveň se jedná o poslední Leeho snímek, k němuž složil filmovou hudbu jeho otec, Bill Lee. O samostatná hudební čísla v rytmu jazzu a blues se postaral kvartet Branforda Marsalise a trumpetista Terence Blanchard. Hlavní aktéři, Denzel Washington a Wesley Snipes, se proto museli naučit odezírat řemeslo od svých hudebních kolegů, což se jim podařilo na výbornou a „jejich” hudební čísla vypadají zcela přirozeně. Mý lepší blues obsahuje řadu odkazů ze sféry jazzu, funky a (rhytm &) blues, které hudební znalci jistě ocení, ať už se to týká Milese Davise, Johna Coltrana či Charlese Minguse. Snímek je věnován herci a komikovi Robinu Harrisovi, který si ve filmu zahrál roli svérázného stand-up baviče Tučňáka, a který zemřel nedlouho po natáčení. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (40)

Aky 

všechny recenze uživatele

Vlastně tomu profesně nelze nic vytknout, ale přesto mne to neoslovilo. Celé mi to přišlo jakési studené, akademické, točené s profesionálním odstupem, jako by to režisér dostal za úkol natočit - a tak to udělal; a vyvaroval se formálních chyb. Emoce mne však nezasáhly, měl jsem pocit, že to toho nebyly vložené. ()

Juto 

všechny recenze uživatele

Spike Lee je dobrý režisér, ale mne sa film osobne nepáčil, až tak ako ostatným. Pri dlhých hudobných vystúpeniach som sa nudil. Postavy sú prepletené dosť nezaujímavo. Denzel Washington je výborný, ale celé to dokopy nesedí. Ako sa môže tak ľahko jeho postáva, len tak vyrovnať zo zradou kamaráta. 6/10 ()

Reklama

igi B. 

všechny recenze uživatele

"...A vše je taky jen blues...", řekl TAKY Bůh (říkám já, jestli jste poctivě koukali i na závěrečné titulky). Jen Bůh není... (říkám já už jen tak...) . . . Ale Spike Lee natočil skvělý film o blues, jazzu, hudbě, rodině, přátelství i černém Brooklynu, poutavě vystavěný příběh o jednom sobci, kterého až život naučí a rodina spasí a nemusí jít vždycky jen o ten nátisk, že... . . . Pět hvězd v dobrém rozmaru i za mix jazzové hudby stylově v rozmezí nějakých třiceti let i za ten okouzlující >happyend< , dokazující, že trubka od ryzího jazzmana daleko nepadne... ;-) - - - - - (Poprvé viděno 11.2.2013 na dvd /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním formátu obrazu/, hodnocení 260., komentář zde jako třiadvacátý - 11.2.2013) ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Zase paráda! Hudební čísla byla skvělá a dodávala filmu nezapomenutelný šmrnc. Právě díky dlouhým sólíčkům je ten film o něco delší, ale děj rozhodně nepřišel zkrátka. Zase jde o ten klasický propletenec více postav, které hrají obvyklí herci "raného" Spikea. Denzel Washington byl opravdu perfektní, což on je vždycky, ale mě zase nejvíc utkvěl Wesley Snipes. Hrozně se mi líbí tyhle jeho, perfektně zahrané, neakční role, když byl mladej. A dvojka John a Nicholas Turturrovic jsou tu prostě boží. Jediné co mi malinko drhlo je konečná část rok poté. Líbila se mi, ale přišlo mi, že tam malinko nepasovala. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Příjemný typický Lee. Člověk by řekl, že tak vyhraněný a prudký člověk bude točit nějaké šíleně agresivní a negativní filmy, ale pravda je, že jeho kousky jsou sice velmi energické, ale nikdy se neutápí v extrémních situacích a bez nějakého změkčování či zveličování dokáží vyprávět přesvědčivý a intenzivní příběh. Zajímavé je i, jak přirozeně se na plátně setkávají postavy realistické a karikované (majitelé baru). ()

Galerie (76)

Zajímavosti (9)

  • Přezdívka „Bleek“ (Denzel Washington) pro hlavního hrdinu byla odvozena od Leeova otce Billa Leeho, který složil hudbu k filmu. Zpočátku Lee uvažoval o využití skutečných hudebníků, nakonec se rozhodl převážně pro herce, výjimkou byl Jeff "Tain" Watts, který hrál na bicí ve skutečném kvartetu Branforda Marsalise. Giancarlo Esposito, který ztvárnil Left Hand Laceyho, byl skutečným pianistou. Branford Marsalis, který si zahrál epizodní roli, byl původně obsazen jako saxofonista Shadow Henderson, ale Lee si pro tuto roli vybral profesionálního herce Wesleyho Snipese. (classic)
  • Původní název filmu Love Supreme, inspirovaný albem saxofonisty Johna Coltranea „A Love Supreme“ z roku 1965, byl změněn poté, co vdova po něm, Alice Coltranea, odvolala povolení kvůli explicitnímu obsahu filmu. Název byl dočasně změněn na Variations on the Mo' Better Blues přinejmenším do května 1990, kdy byl nakonec zkrácen na Mo' Better Blues. (classic)
  • Za zobrazení židovských majitelů nočního klubu Moe (John Turturro) a Joshe (Nicholas Turturro) Flatbushe si Spike Lee vysloužil hněv Ligy proti hanobení (ADL), B'nai B'rith a dalších židovských organizací. ADL prohlásila, že charakteristika majitelů nočního klubu „vyhmátla starou a velmi nebezpečnou formu antisemitských stereotypů“, a ADL byla „zklamána, že Spike Lee – jehož úspěch je do značné míry dán jeho snahou bořit rasové stereotypy a předsudky – použil stejný druh taktiky, kterou údajně odsuzuje“. Lee na kritiku reagoval v úvodníku v deníku The New York Times, kde obvinění z antisemitismu označil za „dvojí metr“ vzhledem k dlouhé historii negativního zobrazování Afroameričanů ve filmu: „Ne každý černoch je pasák, vrah, prostitutka, trestanec, násilník nebo narkoman, ale to nezabránilo Hollywoodu psát tyto role pro Afroameričany.“ Podle něj vedl jeho status úspěšného afroamerického umělce k nepřátelství a nespravedlivému zacházení: „Nemějte na mě vyšší morální nároky než na ostatní kolegy filmaře... Teď, když se ve filmovém průmyslu objevili mladí černošští filmaři, jsou najednou stereotypy velkým problémem... Myslím, že to dosahuje bodu, kdy dostávam recenze já, ne moje filmy.“ (classic)

Reklama

Reklama