Krvavé léto v New Yorku

Jediný Leeho snímok, proti ktorému nemám žiadne námietky a ktorý mi presne sadol. Zaoberá sa predsudkami voči inakosti, čo vyvrcholí obvinením miestneho punkera z masových vrážd, ktoré len tak mimochodom sužujú New york. Lee je ale presvedčivý aj v zobrazení medziludských vzťahov. Leguizamo tu predvádza asi najlepší výkon svojej kariéry. Neskôr tento film v mojich očiach prekonal Do the right thing! VIDENÉ ZNOVA 4/21: Na hodnotení sa nič nemení, časom ale viac doceňujem aj Leeho klasické a nezameniteľné vychytávky, ktoré som si na prvýkrát v dávnych časoch v podstate nevšímal. (26.09.2007)

Atraktivitu filmu zvyšuje jeho reálný základ. Ale příběh Joeyho příliš přebíjí vrahovu linii. Vlastně vraždy Samova syna jsou vyobrazeny v několika minutách a zbytek filmu je s nadsázkou o tom, že Joey řeší, zda má nebo nemá podvádět manželku. To v Zodiakovi si s tím poradili mnohem líp, protože se na to dívají z pohledu vyšetřovatelů, což mně přišlo o dost lepší. (14.04.2012)

Spike Lee to zase vzal originálně. Všechny filmy s psychovrahama jsou vždycky o vrahovi a o vyšetřování. Tady je ale vykresleno, jak vraždy působí na obyvatele New Yorku. Hledání vraha je jen takové pozadí k vykreslení života ve čtvrti, ale zároveň se díky němu vyhrotí vztahy mezi postavami, protože to už je jen taková ta pověstná kapka navíc. Opět se tu zabývá i xenofobií a hlavní postava zase není žádnej klaďas. Co, je nejdůležitější, že je to natočeno s klasickou přirozenou lehkostí a citem. Herci jsou do jednoho výborní. Mě nejvíc utkvěla Mira Sorvino. Přišla mi tam hrozně sexy a bylo mí jí líto. Z ulítlýho pankáče Brodyho jsem měl menší šok, protože v takhle extravagantní roli jsem ho ještě neviděl. A John Leguizamo opět dokazuje, že je nedoceněný herec. (02.01.2010)

Poměrně dost přímočarý popis houstnutí atmosféry v rozžhaveném městě, kterým bloudí nevyzpytatelný vrah - kupodivu ale film právě tu atmosféru, která by diváka vtáhla do příběhu, postrádá. Snad proto, že se tříští na příliš mnoho postav, z nichž ani jedna není sympatická, zato mají zajímavé dějové linky, které by si zasloužily větší rozvedení. /24. 6. 14./ (24.06.2014)

Spajku Spajku, žhavé a špinavé ulice New Yorku se vykreslují trochu jinak a nepotřebuješ k tomu herce kopírující Harveyho Keitela či lacinou variaci na kmotra. Rozdrobený a značně časově přetáhnutý děj nezvládá epizodní postavy ani hlavní „plot“ a divák se začíná v brzké době zabývat spíše zajímavými detaily v architektuře či kostýmech než nějakým hlubším studováním postav. Navíc je celá ta linie s masovým vrahem zbytečně a hloupě vykreslená, respektive to byl spíše pokus o vykreslení, a šla zatlačit do pozadí tak aby neotravovala. Dělej to raději zase správně a Jointa na to...... (25.02.2005)