Nahý

Velmi komplikovaný přemoudřelý bezďák Johny,který rád provokuje chodí po městě od ničeho k ničemu a potkává samé nesympatické a ošklivé lidi a převrací jim život na ruby i takhle by se dal film shrnout sice sem to dokoukal ,ale bylo to o nervy i přesto mě tento depresivní snímek něčím zaujal sám si to neumím vysvětlit. (25.03.2013)

Těžko říct... Je to inteligentně napsané i parádně zahrané..ty dialogové přestřelky, rafinovaný vtip, esence sarkasmu, koncentrát cynismu-radost koukat...Ale jinak jsem to moc nepobral-je to dlouhé, má to dost hluchých míst(jen málokterá pasáž je tak záživná jako ta s nočním hlídačem), nevede to od nikud nikam..chápu, že to tak má být a že to byl záměr, ale mě to prostě nesedlo. (03.02.2014)

Hodně divný a přesto hodně zajímavý film. Hlavní hrdina je velmi nevyrovnaný mladý muž, který pořád něco mele a pořád někoho a něco rozebírá. Chlapům obvykle velmi rychle začne lézt na nervy a ženské postavy ho buď osudově milují (což já osobně nechápu) nebo ho za chvíli nemůžou ani vidět. Je svůj, nechápe, proč někoho urazí a co jim vadí a hlavně nesnáší, když se na něj někdo váže. Všechny ostatní postavy jsou taky divné, ale kouká se na to dobře. David Thewlis ovšem vleze na plátno a okamžitě ho ovládne, skvělý výkon. (19.01.2009)

Zajímavá dobová výpověď o inteligentním člověku, který kvůli svojí snaze provokovat (nebo co on to vlastně chtěl) nemá ani trochu lehký a konvenční život. Fantastický David Thewlis (s "roztomilým" přízvukem) a vůbec všichni zúčastnění rozehrávají drsné a syrové drama prosycené černým humorem a situacemi, plné sarkastických dialogů, kterým se ale člověk nezasměje. Johny na své "cestě" dává rozmanitým, všemožnými způsoby zvláštním osobám ještě zvláštnější otázky... Podivným způsobem zajímavý film, který není "hezký" v tom pravém slova smyslu, je depresivní, bezútěšný, inteligentní a drsný. (30.12.2007)

Film o "ztracených existencích", ale taky dost možná o každém z nás, jestliže odmítáme dobrovolně zavírat oči před všeobjímající absurditou světa. Vyšperkované dialogy, které sice nepoberete všechny (to není v lidských silách), ale po projekci vám ještě dlouho budu hloubat v hlavě. O to větší důvod si tento film pustit znovu! V neposlední řadě naprosto úžasný David Thewlis ve své životní roli "novodobého Sókrata", který byl oceněn zcela po právu, což kategoricky neplatí u všech oceňovaných. Závěrečná scéna, při které zdecimovaný hlavní hrdina skáče po jedné noze vstříc svému životnímu osudu (?) / postoji (?) / smyslu (?) za zvuku ústřední melodie, nenechá nikoho v klidu a ani na pochybách, že byl svědkem něčeho výjimečného a neopakovatelného. (30.07.2016)