Režie:
Jonah HillScénář:
Jonah HillKamera:
Christopher BlauveltHrají:
Sunny Suljic, Katherine Waterston, Lucas Hedges, Na-kel Smith, Olan Prenatt, Gio Galicia, Ryder McLaughlin, Alexa Demie, Harmony Korine, Jerrod Carmichael (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Kalifornské slunce, holky, mejdany, skejt a parta starších kluků, do které by hrozně rád zapadl. Tohle je prostě léto všech velkých poprvé, na které Stevie nikdy nezapomene. Tím spíš, že ho prožívá v polovině devadesátek – neopakovatelné době, jejíž atmosféru Jonah Hill (Vlk z Wall Street, Superbad) ve svém režijním debutu dokonale vystihl, hudbou počínaje a módou konče. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (200)
US kmeny 90's - díl skateboardová subkultura. Celovečerní americký nezávislý návrat do devadesátek, tak autentický, že tomu bylo přizpůsobeno vše, téma, kostýmy, hudba, všechny ty propriety oné doby, mizanscéna, dokonce i formát obrazu. Zaostřením na skateboardovou komunitu to trochu připomíná Legendy z Dogtownu, důrazem na pouliční kulturu i sociální aspekt zase třeba rané filmy Spikea Leeho, ale jednoznačně nejvíce z toho čni opravdu skvěle provedený pokus popsat ten složitý přechod mezi dětstvím a dospělostí, složité období pre/puberty, formování osobnosti i hledání si svého místa ve společnosti, i přes (autenticky) vulgární jazykový projev film citlivý a empatický... Opravdu povedený režisérský celovečerní debut Jonah Hilla...kdo by to do něj byl řekl... Fuckshit ()
Po současné ubíjející pásové velkovýrobě nostalgických návratů do 80. let, někdo konečně oprášil devadesátky a přinesl film i pro doposud opomíjenou generaci. Fakt, že tím člověkem bude ve svém režijním/scenáristickém/producentském debutu zrovna Jonah Hill, to bych si asi nikdy nevsadil. Doslovný název je zcela namístě, protože pro kohokoliv jiného než pro cílovou skupinu bude tento film skoro o ničem, do hloubky totiž moc nejde. V polovině devadesátek mi bylo méně než hlavní postavě a vzhledem k tomu, že v době bez internetu nějaký ten rok trvalo než se libovolný trend ze zámoří dostal do postkomunistické ČR, období největší módy v prohánění fošen mě zastihlo už celkem odrostlejšího. Když jsem byl ještě o něco víc odrostlejší (tím myslím poslední ročníky na základce), začalo se chodit chlastat do hip-hop hudebního baru pro mladistvé, kde vám alkoholický barman (který si před otevíračkou nechal pravidelně kouřit ptáka od štětky na stole přímo naproti skleněným dveřím) nalil i když jste vypadali jak z šesté třídy. Hip hop s hippie rovným přístupem byl na vrcholu popularity u mladé generace a díky němu jsem ostatně také narazil na partu starších "týpků", kteří byli v mých naivních očích dospělí cool hrdinové (bylo jim tak 17), kteří mě brali, i když jsem byl o roky mladší než oni. Pro nejistého teenagera hledajícího vzory to bylo neskutečné zadostiučinění, zvláště pokud byl zvyklý, že se jemu a jeho vrstevníkům na chodbě ve škole podkopávaly nohy od o půl roku starších retardů, právě kvůli "rozdílnému" věku. Rodiče by patrně z mých nových idolů, jointů a chlastání na dánský způsob moc odvaření nebyli, ale koho v té době zajímali, já byl v sedmém nebi jako kluk ve filmu. Sečteno a podtrženo, v tom filmu jsem se neustále zpětně viděl, i když v různých obdobích mého dospívání, takže se spokojeným úsměvem retarda a totálně zaplaven nostalgií, neschopen objektivně hodnotit, jsem tomu nasolil plný počet. Film sice má pár náznaků hlubších momentů a témat, ale klouže po povrchu a místo řešení postavy bratra raději přinese ukázkový dobový soundtrack. Primárním účelem snímku je retrospektivní vzpomínání na dospívání v konkrétní části minulosti, tedy podporování zkreslené sentimentální vzpomínky na dobu, ve které bylo "všechno skvělé". 90 % ()
Nostalgické filmy a příběhy jsou fajn, mají-li co říct. Tenhle film mě částečně zklamal tím, že je to prostě jen sled scén a událostí bez výraznější příběhové linie, bez pořádného děje, bez nějaké zapamatováníhodné scény, díky které bych si ho dokázal vybavit i za delší dobu. Vlastně je to celé takové na pohodu, občas nějaký konflikt, aby se neřeklo, a než jsem stihl jako divák začít sympatizovat s aspoň nějakou postavou, nastal konec. Filmu se nepovedlo mě vtáhnout do děje, mnohdy jsem u filmu myslel i na řadu jiných věcí s filmem nesouvisejících, a tak to vlastně kolem mě jen tak profrčelo stejně jako ta partička na skejtu na kinoplátně, která se poflakuje, řeší život, skejt a holky a snaží se přežít v té zvláštní době, které se říká devadesátky. Neříkám, že film byl vyloženě špatný, ale nebyl bohužel ani dobrý. Taková typicky průměrná nostalgie na pohodu, která nenadchne, neurazí a ve výsledku je vlastně člověk rád, že to viděl, ale nic to v něm nezanechá. Maximálně tak pocit nebo spíše něco jako vzpomínku na to, jak to bylo fajn, když člověk v 90. letech jako dítě nemusel řešit žádné starosti a povinnosti a jen plul životem. A to je vlastně to krásné, co mi film nabídl. [27. Art Film Fest Košice] ()
Zmiešané pocity. Na jednu stranu tematicky a štýlovo zaujímavé, na druhú stranu trochu prehnané - hlavne v postave 13-ročného prcka Stevieho. To sem nemohli obsadiť aspoň o 3-4 roky staršieho chalana, u ktorého by boli všetky tieto "méty" dospievania prirodzenejšie? Lebo nič v zlom, ale Stevie mne osobne prišiel tak max na 11 rokov a celý tento príbeh okolo neho mi prišiel absolútne nedôveryhodný. Už vidím ako by sa starší chalani zahadzovali s takýmto prckom a nechali ho takto zapadnúť do svojej partie. Bullshit... Ale aspoň tá atmosféra 90tych rokov a sk8ovania stála za to! ()
První věc: neni to komedie. To se pozná podle toho, že jsem se nesmál. Vůbec. Druhá věc: je to o skejtacich. A to je pro mne tak vzdálenej svět, že v něm těžko můžu najít něco, s čím bych se výrazněji ztotožnil. Třetí věc: v silnějších momentech to připomíná Kids, který byli natočený v opravdovejch Devadesátkách. Pro mne je první dílo Jonaha Hilla zklamání, většinu času jsem se nudil. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (13)
- Před natáčením se Jonah Hill radil s Martinem Scorsese a Ethanem Coenem o procesu tvorby filmu. (Tet.Ew)
- V čase 00:33:43, v scéne, ktorá sa odohráva na streche, hrá skladba od maďarskej kapely Omega: "Gyöngyhajú lány" z roku 1969. (AveSive)
-
Jonah Hill prozradil, že největší vliv pro tvorbu filmu bylo vytvoření reverzního skate videa, kde je skateboarding až jako vedlejší pointa. Důležitější bylo, aby video zobrazovalo spojování lidí.
(Tet.Ew)
Reklama