Mirka a Antonín (E05)

Ta ženská je fakt dobytek. Arogantní hysterka. Naprostá absence lásky, jakéhokoli citu - i takoví jsou mezi námi. Chudák Antonín. Mít toto doma, tak ji vystřelím do černé díry. 80% života seděla doma na zadku a dovolí si být ke svému chlebodárci jak pes a ještě ji hanba nefackuje, chovat se tak před kamerou - jak malý harant.. Některé ženské jsou fakt nevděčné a na facku. By mne zajímalo, jak si drží barák teď - poté, co ho vyrazili a musel BMW vyměnit za Škodárnu. To je taky nápad - na stará kolena s vidinou příjmu max z důchodu, si pořídit vilu pro dva lidi, kterou se nebojím, že mají za hotové - z nějakého dědictví po starých rodičích - vila za dobrých 6 melounů minimálně, to víš, že ano. A pokud je to za hotové, tak režisérka opomněla natočit jejich vedlejší pracovní úvazky :-D. Někdo si holt neuvědomuje, že na některé sny je už pozdě. (28.01.2018)

Třetí díl i v případě tohoto páru nezklamal; nečekal bych, že i zde se až v pokročilejším středním věku věci dávají do pohybu. Jednak vidíme úspěšnou investici do nového velkého rodinného domu na pražské periferii. Za tím sice stojí určitá míra stálé nervozity a boj. P. Antonín si však zachovává svůj celoživotní pozitivní pohled a vyrovnanost. Neviděl jsem ještě Strnadovy, ale z ostatních pěti párů je p. Antonín jediný, kdo rozšafně do kamery reflektuje svou účast v dokumentu pí Třeštíkové, děkuje jí a přeje si pokračovat. I přes různé nálady pí Mirka nikdy natáčení definitivně nevylučuje; i když nerada, přesto se nakonec nechává natáčet i po letech a při prohrách. Třetí pokračování rozvíjí podněty k různým sociologickým a psychologickým úvahám; proč některá rodina i ze skromných poměrů vybuduje majetek a jiná ne? Jak se má materiální blahobyt k pocitu štěstí? Lze vychovat dítě při plném nasazení ve vlastní kariéře? Uvědomujeme si širší souvislosti našeho současného relativního blahobytu? Jedinou výtkou k etudám by z mého pohledu bylo, že si autorka na počátku možná neuvědomila plně, jak fantastické dílo začíná vytvářet. Byť se snažila o sociální rozvrstvení svých protagonistů, díky motivu svatby na staroměstské radnici vytvořila spíše sociální moderní historii Prahy, než celé země. Když se budeme dívat zpět s výhodou znalosti toho, co pí Třeštíková ve svých časosběrných dokumentech dokázala, tak přeci jen zmeškala příležitost ukázat syrověji i realitu menšího města či vesnice někde mimo dohled hlavního města. (24.01.2018)

Vždycky jsem zatím chválil paní Třeštíkovou, tak teď taky pochválím protagonisty. Asi to číst nebude, ale paní Mirce za to, že ikdyž další natáčení vyloučila, tak že přecejen vlastně pokračovala. Nedivím se, že chtěla skončit - probírat takový soukromý trable na veřejnosti a ještě se třeba dočíst i tady jak je vlastně hrozná - komu by se do toho chtělo?! Proto má můj respekt, že vyšla manželovi vstříc a sem tam se objevila. A i když ji neznám, tak si myslím že soudy jsou tu příliš přísný... A panu Antonínovi za otevřenost a že si nejspíš uvědomuje přesah celého projektu. A asi je to i trochu terapie. Terapie, která možná pomůže i synovi Tomášovi. Škoda, že dcera nechtěla pokračovat. A dál chválím, že se nerozvedli - dnes žel stále vzácnější jev :-(. (27.01.2018)

Jak že je to s těma šťastnýma a nešťastnýma rodinama v Anně Karenině? Mirce a Antonínovi jsem celou tu dobu držela palce - působí jako takový ten normální pár odvedle. Opět je škoda, že jejich dcera Lucka odmítla pokračovat v natáčení, protože její příběh by mě zajímal. Setkání s ostatními páry v kině Světozor muselo být hodně zvláštní a silné. Pokračuje natáčení? (23.01.2018)

Nový celkem velký dům i s buzénem, BMW, ona má své minikadeřnictví, on stále prodává ráfky, ale na konci je po 18. letech odejit, takže trochu depka. Ona už moc točit nechtěla. Dcera taky už nechtěla točit a vůbec se zde neobjeví. Syn se vyučil kuchařem, nemá práci, bydlí u rodičů, až se z něj stane smažka se vším všudy a ke konci skončí na 2 roky asi v Rapoticích. Na konci se vrací domů, najde si práci na stavbě. Sice dříve dost střídavě oblačno, ale těmhle to vydrželo. (07.02.2018)