Režie:
Xavier GiannoliKamera:
Glynn SpeeckaertHudba:
Ronan MaillardHrají:
Catherine Frot, André Marcon, Christa Théret, Michel Fau, Sylvain Dieuaide, Denis Mpunga, Aubert Fenoy, Théo Cholbi, Vincent Schmitt, Petra Nesvačilová (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Paříž dvacátých let. Marguerite Dumont je zámožná žena, milovnice hudby a opery. Už celé roky pravidelně zpívá pro své hosty. Jenže zpívá zoufale falešně a nikdo jí nikdy neřekl pravdu. Vše se zkomplikuje, když se rozhodne zazpívat před skutečným publikem, v pařížské Opeře. (Artcam Films)
Videa (3)
Recenze (41)
Chápu, že není snadné v podobném případě vyvážit komedii, aby nebyla spíš posměchem. Giannolimu se to sice povedlo, ale zase selhal jinde. Catherine Frot je v hlavní roli fantastická, kromě ní tu jsou tak dvě tři další postavy a spousta figurek, které nemají žádnou hloubku. Navíc se objevují a mizí zcela náhodně, často tam nemají žádný význam, takže spíš odvádějí pozornost a rozmělňují příběh. Ale i tak zůstala nadprůměrná hudební dramedie (70%). ()
Veskrze smutný až depresivní příběh ... popravdě nechápu, co by na něm (krom zlomyslného až zlovolného výsměchu) mělo být komediálního. V jeho středu stojí upřímná, čistá a dobrá duše, hluboce oddaná hudbě. Duše snad trochu sebestředná, ale taky nadmíru naivní a důvěřivá, jak už takové upřímné, čisté a dobré duše bývají. A kolem ní ... SAMÍ PARAZITI. P.S.: Drama se inspirovalo životem Florence Foster Jenkins, mecenášky a operní pěvkyně bez hudebního nadání. ()
Celkem příjemný film, a to hlavně díky hereckým výkonům, i když ten příběh se v poslední době zdá trochu ohraný, a to díky tomu, že se na divadelní prkna dostala hra "Glorious!", která běží i v našich divadlech. "Marguerite" je inspirovaná Florence a je to na ní vidět. Film je dobrý, ale není přímo vynikající. ()
Marguerite má jediné štěstí, že vyšla před svou americkou verzí. (U mě viděno naopak.) Catherine je sice skvělá, ale její civilnější výkon se těžko srovnává s tím Meryliným, který vás prostě nutí držet oči na plátně. Není to nepříjemné, ale v některých kapitolách to nudí, přitom by stačilo vyškrtnout pár nepodstatných postav a opepřit humorem. ()
Příběh o nešťastné ženě která věřila.Věřila všemu a všem .Hlavně pokrytectví ve svém blízkém okolí.Jedni byli pokrytci proto,že ji milovali a nechtěli jí ublížit.Druzí zase kvůli prospěchu.Samozřejmě že to vyjde nastejno.Poslední scéna s gramofonem byla famózní ve své promyšlenosti,jak jí otevřít oči.Nikdo jiný by roli neodehrál lépe než Frot.Opravdu si neumím představit někoho jiného ()
Galerie (21)
Zajímavosti (4)
- Dobové komediální drama zasazené do počátku 20. let vzniklo za české koprodukční účasti (Sirena Film) a z velké části se natáčelo v českých lokacích, mimo jiné v prostorách Divadla na Vinohradech. Točilo se také na Vinohradské třídě, scény v nemocnici na Právnické fakultě UK a závěrečný recitál v Mahenově divadle v Brně. (Zdroj: Artcam)
- Příběh je volně inspirován osudy Američanky Florence Foster Jenkins, operní zpěvačky známé jako „královna kraválu", která se ve 40. letech minulého století proslavila svým příšerným hlasem. (Zdroj: Artcam)
Reklama