Tenkrát v Americe

Mohl bych se přetrhnout a stejně bych asi na Tenkrát v Americe nenašel žádnou chybu. Téměř čtyři hodiny nám Sergio Leone vypráví o tom, co to znamená přátelství až za hrob. S až nezdravou pečlivostí sleduje třígenerační střet mužů, kterým nezbylo nic jiného než už od mládí dělat to co dělali. Budování impéria se všemi jeho požitky i problémy. Láska, nenávist, ctnost, chyby a to přátelství... To vše v uchvacujícím audiovizuálním hávu. Hypnotická hudba Ennia Morriconeho s nádherně chytlavou ústření melodií. Dlouhé a pomalé kamerové "procházky". Geniální záběr je na ulici, přes kterou přechází skupina kluků a v pozadí mezi dvěma domy se tyčí Brooklynský most. Dokonalost. Které období je nejlepší? To je těžká otázka. Mládí se všemi těmi starostmi oplývá oním tím dětským pohledem kluků, které ulice donutila k tomu, aby všichni předčasně dospěli. Prostřední a nejdelší část, ve které se jimi vybudované impérium nachází v době nejlepšího rozkvětu až po závěrečnou etapu, kdy přichází na řadu nevyhnutelné účtování z minulostí. Mezi tyto období přechází Leone nenápadně, nenásilně, ale vždy neskutečně nádherně vynikne kontrast dobové různorodosti. Mám hřejivý pocit u srdce, že jsem čtyři hodiny obětoval v něco velkolepého a těžko popsatelného. Mistře, z celého srdce, děkuji... (15.02.2005)

Čtyřhodinové epické dílo, kde všechno perfektně funguje a kde Leoneho poetika dosáhla vrcholu (také proto, že potom již nic nestihnul natočit). Vzal gangsterský žánr za svůj podobně jako western, absorboval všechna jeho pravidla a přizpůsobil je svému vidění. Dokonalý film, který zachycuje údobí několika desítek let, přeskakuje v čase ze záběru na záběr bez vysvětlujících titulků či zamlžování obrazu, jedinou nápovědou je výrazná Morriconeho hudba, charakterizující dobu, kterou zrovna sledujeme. Leoneho schopnost pracovat s tempem a obrazem je fascinující a podmanivá, pracuje s nejmenšími detaily filmu, takže člověk i napotřetí nedokáže pochytit všechno, co režisér do svého snímku vložil. (23.07.2004)

Velkolepé rozloučení Mistra Sergia Leoneho!!! Geniální mafiánský epos s výborným obsazením a jestě lepšími hereckými výkony. Scénář je propracován do nejmenších detailů (12-ti letá práce je velmi znát). Hudba génia Ennia Morriconeho, bez kterého by to snad ani nemohl být Leonův snímek, samozřejmě nechybí. V hlavní roli se objevil muž, kterého já považuji za představitele nejvěrohodnějších mafiánů všech dob, Robert De Niro. Mohlo tohle snad dopadnout špatně? Ano mohlo, protože téměř 4 hodiny mohly z filmu udělat velmi nezáživný snímek..... ale Leoneho zručná a propracovaná režie, vám nedá ani na minutku vydechnout a 4 hodiny utečou až neuvěřitelně rychle. Pět hvězdiček za tenhle geniální, do nejmenšího detailu propracovaný mafiánský epos, je naprosto zasloužených (škoda jen, že nebyla žádná nominace na Oscara). (09.10.2007)

Zatiaľ som sa ešte nedostal k skrátenej verzii, ale mám pocit, že ani tá by nedosiahla moje plné ohodnotenie, pretože film potrebuje niečo presne medzi tým. V štvorhodinovej je podľa mňa veľa prieťahov a zbytočností, do dvojhodinovej sa toho príbehu zase veľa nezmestí. Ale aj tak sa jedná o skvelé predstavenie, nielen herecké, príbehové, ale aj režisérske. Leone dokázal, že je hodný aj iného prostredia, než je 'wild west'. 85%. (14.01.2006)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Ta nádhera. Závěrečná hudba z titulků ve mně pořád zní. Promítám si před očima úžasné záběry - z reastaurace, kde byl Noodles s Deborah, nebo Nooodlesovo sledování malé Deborah škvírou ve stěně. A naopak drsné scény - výslech zkrvaveného Fat Moea přivázaného vedle splaskávajícího se boxovacího pytle; přepadení klenotnictví, vystrašený klenotník a vedle práskačka říkající: tak udeř mne a myslící na sex; scéna s policistou, kdy ho ještě Noodles s Maxem jako kluci vydíráním donutí, aby jim vrátil hodinky a poskytoval ochranu. Dávám 6 hvězdiček... Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=mzhX2PD6Srw (17.02.2009)