Režie:
Sergio LeoneKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Robert De Niro, James Woods, Elizabeth McGovern, Treat Williams, Tuesday Weld, Burt Young, Joe Pesci, Danny Aiello, William Forsythe, James Hayden (více)Obsahy(1)
Jako kluci si slíbili, že jeden pro druhého zemřou. Jako muži slib dodrželi... Newyorský gangster David Aaronson, přezdívaný Noodles, uprchne z města před federálními agenty. Vrátí se až po pětatřiceti letech. Na známých místech ho pronásledují vzpomínky na mládí, kdy začínal jako vůdce klukovské bandy v židovské čtvrti. Jeho nejlepším přítelem se stal stejně schopný Max Bercovicz. Oni a další mladíci si v dobách prohibice dokázali vybudovat silné postavení v newyorském podsvětí. Brutální násilí pro ně už od dětství bylo denním chlebem, později se k němu přidala chtivost po penězích a moci. Zároveň by však nemohli přežít bez silného přátelského pouta a vzájemné důvěry. Jeden z nich však toto pouto přerušil, když na telefonu vytočil číslo policejní stanice... Legendární sága italského režiséra Sergia Leoneho patří mezi nejlepší díla gangsterského žánru. Tvůrce ji připravoval dvanáct let, přičemž podkladem byl autobiografický román spisovatele Harryho Greye "The Hoods" (Chuligáni). Strhující epos o násilí, moci, vášni a solidaritě uvedl Leone na MFF v Cannes v roce 1984 v téměř čtyřhodinové verzi. Američtí distributoři si v době premiéry vynutili zkrácení filmu zhruba o hodinu. Dílo tak značně utrpělo a vinou toho nezískalo žádnou oscarovou nominaci. Uznání kritiky i diváků si film v USA získal až později, po uvedení plné verze na kazetách a DVD. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 054)
Bohužel musím říct, že Tenkrát v Americe mi přichystalo asi jedno z největších filmových zklamání. Nikdy bych si nepomyslila, že mě gangsterka s Robertem De Niro v hlavní roli a v režii Sergia Leoneho nebude tolik bavit a ani zajímat. První část, která mi přišla docela nezáživná, jsem nějak dodívala a řekla si, že druhá bude snad lepší. Bohužel nebyla. Dlouhé záběry beze slov, kde se nic neděje, mi zde přišly zdlouhavé a nudné a ani charaktery postav se mi nelíbily, zejména ten Nirův. Vítězně z toho pro mě vychází snad jen hudba Ennia Morriconeho. Tenkrát v Americe je samozřejmě kvalitně natočeným filmem, jen jsem na něj možná zrovna neměla tu správnou náladu. A nebo možná, jakkoliv je Sergio Leone brilantní režisér, tak tam, kde jeho filmařské postupy ve westernu vytváří genialitu a září, tam v gangsterce selhávají a působí zcela jinak. Samozřejmě, jedná se jen o můj dojem. ()
Bohaté poetické záběry, typické Leonovské zpomalené záběry, hutné a velmi bohaté ztvárnění děje, složitá struktura vyprávění, různé dějové roviny a zpětné pohledy z období let 1922, 1933 a 1968, v nichž po čase leckterý divák může ztrácet orientaci. To vše v tomto tříapůlhodinovém spletitém a mnohovrstvém brilantně zfilmovaném eposu o jednom velkém ztroskotaném přátelství, kde bylo jasným cílem vykreslit obraz amerických dějin v časové posloupnosti..Vrchol Leonovy tvorby, dokonalost sama, mimořádně působivý a fascinující film, skvěle obsazený, zahraný a dokonale promyšlený do posledního detailu .Závěr stejně jako začátek filmu se odehrávají v čínském opiovém doupěti, takže je především pak v poslední scéně na místě otázka, zda opravdu nejde jen o vzpomínku vyvolanou odhalením, které anuluje Noodlesův dosavadní život, anebo jde jen o iluzi a fantasmagorii jednoho kuřáka opia, který se nikdy nezvedl s postele. Pro mě osobně "Top 5 Gangster's Movie of all Time ".. ()
Hrozně rád bych napsal o tomto vysněném projektu Sergia Leoneho, kterému věnoval mnoho let svého života, že mně na začátku pohltil a na konci jsem nechtěl vrátit se zpět do reálu. Bohužel to mohu říci pouze o první půli, zejména časového údobí Noodlesova dětství, které bylo krásně a citlivě natočeno. Zbytek však......Tak především, to, že tento vysněný Leonův epos vůbec nenudí a nepůsobí rozvleklým dojmem ani přes téměř čtyřhodinovou stopáž, je jenom díky Leonemu režijnímu mistrovství. Bohužel trochu selhává na poli scenáristickém. Jakoby si Leone naložil příliš velké sousto, nebo jak zde správně poznamenává betelgeuse, jakoby Leone točil seriál, ze kterého pár dílů poztrácel a zbytek umně slepil dohromady. Některé postavy jsou nedořčené, občas je těžko věřit motivům jejich jednání. Třeba postava Joe Pesciho - slibně nakousnutá, záběrem u nemocničního výtahu jako by dával režisér tušit "Pozor, pořád je ještě tady!", ale najednou se někam vytratí a ve filmu se již nepochopitelně neobjeví. Jamesi Woodsovi jsem v samém závěru nevěřil ani vteřinu, stejně jako jeho zamýšlenému skutku a vůbec celá pointa ohledně něho mi přišla dost nevěrohodná. Ovšem co rozhodně nutno ocenit, je naprosto precizní, do nejmenších detailů propracovaná výprava, vizuální vykreslení doby tří rozdílných etap 20.století. Leonův perfekcionismus šel tak daleko, že třeba i kvůli jednomu krátkému záběru byl ochoten "kočírovat" stovky komparzistů, věrohodně dobově okostýmovaných a pohybujících se v perfektních kulisách. I namaskovaný zestárlý De Niro vypadal excelentně, snad jen trochu zaráží, že se tvůrci ohledně namaskování příliš nezatěžovali postavou Deborah, na které rozdíl 35 let nebyl vůbez znát a téměř šedesátiletá žena vypadala pořád jako dvacetiletá slečna. Celkově vzato, jsem spokojen, ale s klidem mohu prohlásit, že TENKRÁT NA ZÁPADĚ zůstal nepřekonán. ()
Nepochybně velmi velké dílo, o čemž mluví už jen fakt, jak dlouho ho Leone připravoval a vymýšlel. Perfektní režie, skutečně úchvatná hudba a skvělé herecké výkony jsou samozřejmostí (psát ódy na De Nirův účet je zbytečné). Jak jsem mohla přežít 3h 45minut dlouhou speciální verzi nechápu. Co si z filmu odnášeli ti, co byli kdysi na 2 hodinové verzi v kině, to nechápu ještě víc, protože i s obohacujícíma minutama navíc jsem měla co dělat, abych se v tom všem dění orientovala. Ale i délka by se dala odpustit, kdyby mě film dokázal na celou tu dobu strhnout. Podle mě nejlepší je ta část z dětství, protože je relativně přehledná, zaujme a je výborně zahraná dětskými herci - dokonce tak dobře, že je škoda, že nikdo z nich neprorazil. Snad až na sladkou Jennifer Connelly. Alespoň pro mě je Tenkrát v Americe příliš dlouhé a dějově nekonzistenční, aby na mě mělo takový dopad, jako například Kmotr. Snad po pár dalších zhlédnutích - i když vzhledem k délce filmu zatím neplánuju. ()
Během první hodiny se nestalo vůbec nic, během druhé trochu víc, během třetí skoro nic, behěm necelé čtvrté zase nic. Opravdu dosti nudný film po stránce příběhové, herecké i technické. Bohužel mé zklamání umocnilo i velké očekávání. Tentokrát to nezachránila ani nevýrazná hudba Morriconeho, který mě dosud snad nikdy nezklamal. Slabé 3 hvězdy. Snad se někdy odhodlám k další projekci a pochytím detaily, kterých jsem si tentokrát nevšiml. ()
Galerie (110)
Zajímavosti (72)
- Producent Arnon Milchan si zahrál řidiče, který veze hlavní hrdiny z večeře. (HellFire)
- V úvodu filmu hraje z rádia v Eveině (Darlanne Fluegel) pokoji skladba “God Bless America”. Stejná píseň zazní na konci filmu, kdy Noodles (Robert De Niro) pozoruje skupinku rozpustile povykujících hostů odjíždějících z večírku ministra Baileyho (James Woods). (/Pablo)
- Muž, který na konci kráčí k popelářskému vozu, není James Woods (Max), ale herec, který je jen nalíčený jako on. (c.tucker)
Reklama