Vox Lux

Snímok Bradyho Corbeta sa očividne inšpiroval masakrom na Columbine High School z roku 1999, keďže i tento film zahajuje svoje dejstvo (Corbet ho scenáristicky upravil na rok 2000, január) v navlas rovnakom duchu, len s tým rozdielom, že pôvodne útočili dvaja mladí páchatelia, študenti školy, keď tentokrát si „vystačí” iba sám, narušený, psychicky labilný jedinec, Cullen Active, ktorý po vstupe do hudobnej triedy, automaticky, po krátkej chvíly, namieri svoju hlaveň zbrane proti učiteľovi, ktorého chladnokrvne zavraždí, a v tom momente a šoku, začnú študenti vrieskať od strachu, kedy jedna z nich, Celeste (nie, Buckingham), si i napriek extrémne zložitej situácii, udrží chladnú hlavu, kedy ho chlácholí, aby pustil študentov, že práve v tom okamihu nastane zbesilá streľba, strih, úvodné, depresívne titulky, za asistencie perfektnej DP Lola Crawleyho, a v doprovode policajných áut a sanitiek, so sirénami, ešte tesne predtým si SWAT zmapuje epicentrum, ktoré je už po krviprelievaní, s mŕtvolami, čo ležia všade na podľahe, kedy už len treba spísať konečné štatistiky, zároveň i prepáčte trochu za môj pomerne brutálny a surový koment, ktorý som si doteraz neodpustil, ale je to vskutku až tak strašne na pocit nepríjemné, že sa mi to dostalo až hlboko pod kožu ! Našťastie niektorí toto vyčíňanie prežili s traumou na srdci, a tak po istom čase Celeste Montgomery za pomoci svojej staršej sestry Eleanor, napíšu spoločnú pesničku "Wrapped Up", akúsi hymnu za obete, z ktorej sa stane veľký HIT, zo Celesty bude zo dňa na deň-popová hviezdička, a to je pokračovateľom snímku, čiže o jej vzostupe a páde (drogy, alkohol), s množstvom dlhých, nudných, občas i neprerušovaných záberov, s chameleónskou Natalie Portman, ktorá je výborná herečka, ale i speváčka súčasne, že pri jej záverečnom koncerte som neveril vlastným očiam a ušiam, podala to naprosto famózne, s čím jej mohla vypomáhať aj profesionálka SIA, ktorej balady i spievala ? Film je veľmi silný v niektorých pasážach, t. j. prológ, aj prvá, slabšia polovica, i sekvencia z chorvátskej pláže je maximálne strhujúca, no po príchode “portmanky” stojí film na mieste, až v citovanom finále je excelentný, a tak mám dosť zmiešané dojmy, keď si myslím, že vidieť Vox Lux nie je až takou extra stratou času !? Je to asi diskutabilné. (09.12.2019)

Na můj vkus příliš technické. A tím nemyslím žádnou techniku, nýbrž styl provedení. Celkový dojem z celého filmu mi přišel zvláštní a to v tom špatném slova smyslu. Jak kdyby tady nikdo neuměl hrát, dokonce ani Natalie Portman, kterou mám ráda a která mě snad ještě nikdy takhle nezklamala. Tak trochu ztráta času. (10.03.2019)

"TO MÁM NA POPU PRÁVĚ RÁDA. NECHCI, ABY LIDI PŘEMÝŠLELI AŽ MOC. Umělecký počin, kriticky nastavující pověstné zrcadlo... ale čemu vlastně? Celé mi to přišlo jako jeden velký kalkul... Začátek se mi líbil, potom se to nějak motá a nastoupí zprášená Natálka - mám ji rád, nervové zhroucení před odchodem na jeviště zahrála přesvědčivě, ale nějak se v té roli nenašla... 40% (13.01.2021)

Čo nám chceli povedať? Že obdivujeme ľudské trosky? Že aby sa stali obdivovateľnými, tak musia podstúpiť sebazničenie? Že žijeme v zvrátenej dobe? Že boh existuje? Že boh neexistuje? Že Natalie Portman dokáže plakať na povel? Ja fakt k*rva neviem. V podstate než sa objavila na scéne Natalie, tak to pôsobilo ako tak zaujímavo. Ako nejaká necenzúrovaná sonda do zákulisia stvorenia popstar. Nenechajte sa nalákať na kombináciu Jude Law a NP a vyhnite sa tejto podivnosti oblúkom. (16.11.2019)

Během natáčení hlasivky Natalie Portman nedošly újmy. Máte chuť na fiktivní biografii jedné extravagantní popové hvězdy, co má většinu nectností, jakými správné popové hvězdy mají disponovat? Režisér Brady Corbet takovou celebritu servíruje, ale koncepčně to není žádný zázrak, místy je to dokonce i blbé a produkčně mdlé. Nejvíc mně vadilo, že se nekonaly žádné vizuální orgie a technické finesy. Celé to má takový neatraktivní "televizní" háv. Až na pár scénických delikates, úvodní a závěrečná sekvence k nim určitě patří, se nedařilo ani aplikovat moment překvapení. A dramatické vrcholy, dají-li se tak nazvat, jsou jen suchopárné pózy, režijně nekvalitně zvládnuté i podané. Samotná Natalie Portman nastoupí na scénu až od druhé poloviny dvouhodinového filmu, je nutné si do jejího příchodu (a přerodu) vystačit s nijak zvláště zajímavou Raffey Cassidy, která hraje její mladší verzi, posléze i dceru, jejichž identičnost mně přišla naprosto stupid. Film mapuje období osmnácti let popové ikony, takže nechybí (klasické) peripetie a střety s osobní i profesní krizí, což vrcholí nablýskanou koncertní show. Kdo slyší na jména Jude Law, Stacy Martin, Jennifer Ehle, Sia (produkční záštita), Willem Dafoe, může mít radost, neb tvoří neoddělitelnou součást zpěvaččiny profesní kariéry, poslední jmenovaný zaujal jen pozici vypravěče, což jsem nepochopil. Nesporným tahounem je však Natalie Portman, která manýry i zvýšenou teatrálnost podává se sexy noblesou. Vzestupy, pády a comebacky hudebních hvězd zde už byly tisíckrát, ty fiktivní jsou ale vzácností, daný koncept ovšem příliš režijně neuzemní ani neoslní, nicméně chcete-li vidět svou oblíbenou hvězdu pět (původní skladby od zpěvačky Sia) a oděnou ve futuristickém kostýmu, máte jedinečnou možnost přijmout její pozvání přímo pod pódium. 6/10 (24.03.2019)