Polednice

,, Hrej si, tu máš kohouta! '' ----- Bylo to jiné a bylo to zajímavé. Nečekejte žádnou Brabcovu Kytici. 2x jsem se dokonce lekl. Osobně bych v tom domě nestrávil ani noc :-). Aňa je stále kus krásný ženský. Vzpomněl jsem si na Želary a musel uznat, že i po těch letech (a i po dětech) je pořád stejná... Navíc herecky zraje a ještě se s ní máme na co těšit! Perfektní byl i Mucha v roli unaveného starosty a samozřejmě Kolářová... Že známé herečky na stará kolena hrají babičky, je celkem běžné, tady ale chudák dostala roli dost mimo tento rámec :-) ! Kdo mi neseděl, byla holčička hrající dcerku. Bylo to zajímavé, zvolený kraj nádherný. Musel jsem znovu uznat jak je naše země krásná se svojí krajinou s poli, vesničkami nichž vyčuhují věže kostelíků, lesy na zvlněném obzoru.... Chválím i hudbu, dotvářela hutnou atmosféru! Přesto jsem od polednice čekal víc, buď více mysteriózna, nebo více reality. Film se zastavil tak v půli cesty... Pánové ale mají potenciál a budu se těšit na další záležitosti! Za mně je to za 3 zatlučená prkna. * * * (04.08.2016)

Polednici nelze upřít zdařile vystavěná atmosféra, která dodává na správné hororovosti tohoto příběhu. Zaujalo mě, jak si tvůrci poradili s Erbenovou předlohou, kdy ji povyprávěli velice volně, resp. si z ní vzali jen to nejnutnější. Pár lekaček se tu našlo a spolu se zmíněnou atmosférou, příběhem a lokacemi, v nichž se děj odehrává, se utváří výsledný veskrze pozitivní dojem. Geislerová dle mého trochu přehrávala nebo.. zkrátka jsem jí její roli moc nevěřil a nebaštil. (11.08.2016)

Jako ano, není to podle Erbena, není to horor z produkce Del Tora, ale opravdu by jsme směsku těchto dvou věcí chtěli? No já asi ani ne. Kór v českým podání. Tahkle se vezeme na příjemně krátké vlnce psychodrámy s pár hororovýma scénama, ze které já mám jako z kousku české produkce docela radost. Takováto Polednice je pro mě chutnějším soustem něž 90% české tvorby. 75% (01.08.2016)

Označit Polednici jako psychologické drama, nikoliv jako horor, je už sám o sobě spoiler jako kráva. Člověk tudíž ještě před filmem ztratí naději v tom, že by se zde objevil onen lehký mysteriózní prvek. O strašení se tu tak stará hlavně stará Mrázová v podání Daniely Kolářové, která se asi ve dvou případech objeví tam, kde ji zrovna nečekáte. Samozřejmě za přispění div ne ohlušujícího zvuku, takže se leknete tak či onak. Geislerky proměnu z počátečního zoufalství do čirého šílenství přivádí Sádek na ploše necelých 90 minut celkem uspěchaně, na druhou stranu se hrdince nelze divit - horko jak kráva, umyjete se leda tak suchou hlínou, barák v příšernym stavu, na krku exekuce a do toho neposlušný děcko - no depka jak svině. Obsazení a vizuál každopádně super, jen se připravte na to, že to s Erbenem nemá nic společnýho. (08.03.2016)

Hned na začátek je třeba vyvrátit několik mýtů, co tu píšou lidi, kteří film zjevně nepochopili. Zaprvé Polednice rozhodně nesedí na dvou židlích - od začátku do konce je mysteriózním psychothrillerem, ničím jiným být ani nechce a neplánuje a z náznaků hned od začátku je to celkem zřejmé. Zadruhé - přečtěte si Erbena ještě jednou. Pak nebudete říkat ty nesmysly, jak to sním nemá nic společného. A zatřetí - jak, že Eliščina "proměna" byla tak překotná a uspěchaná? Vždyť k tomu směřuje snad od 20. minuty, takže 70 minut se vám zdá málo? Nene, jen jste nedávali pozor. Příběh je totiž plný symbolů, někdy skrytějších, jindy okatějších, a ty jasně naznačují, co se bude dít dál (včetně takových detailů, jako je zvuková spodoba jmen Eliška x Anežka a podobně). Vedle nádherně dusné letní atmosféry, kdy horko z plátna sálá, potěší i skutečnost, že vesnické figurky nejsou trapnou karikaturou, ale jsou v zásadě reálné, jaké opravdu je možné snadno potkat (snad s výjimkou manželky nadrženého souseda, ale i ta se ještě drží na hraně); i Kolářová v roli Anežky Mrázové je namaskovaná démonicky, ale pořád uvěřitelně. Dalším plusem jsou skvělé herecké výkony: u Geislerové jde o standard (i když je, chudák ženská, pořád ošklivější... mně se nelíbila nikdy a s věkem je to víc a víc znát), mě nadchnul především Jiří Štrébl, pohříchu tak málo filmaři využívaný. Taky nevím, zda to byl záměr od začátku, nebo za to mohl rozpočet, ale úsporný minimalismus ve výpravě tvůrci zvládli skvěle, nerušilo to v ději a působilo opět uvěřitelně (právě slovo uvěřitelně se, jak tak koukám, stalo leitmotivem mého hodnocení, to jsem ani neplánoval). Na druhou stranu, pořád jde "jenom o český film" - tak trochu jsem po traileru s opravdu světovým vizuálem zadoufal, že by jít nemuselo, ale jak kamera, tak hudba vrací na zem. Hlavně hudba: ve vypjatých chvílích stojí za to, ale příliš rychle zařazovaný uklidňující motiv snadno naznačuje, kdy končí napětí a začíná klidná pasáž, a tím trochu kazí dojem, že divákovi napovídá až moc. Přesto je tahle parta kolem Samira, Chlupáčka a Sádka vzhledem k jejich věku obrovským příslibem pro budoucnost a jestli vydrží v nastoleném trendu a nebudou dělat žádné pitomé úlitby mainstreamu, těším se na jejich další díla. (13.03.2016)