Superman 2

Pokračování je solidní, ale do úplného konce pořád jenom opakuje postupy veleúspěšné jedničky. Richarda Donnera během natáčení studio odvolalo a nahradilo ho Richardem Lesterem. Režisér nejlepší adaptace Tří mušketýrů z roku 1973 je zručný, ale ty nejlepší scény v Supermanovi 2 pochází ještě od Donnera. 7/10 (11.12.2011)

Ok, tak tady mi moje dětské vzpomínky a nostalgie daly pěkně do čumáku. Druhý Superman v souboji s generálem Zodem byl jedním z mých nejoblíbenějších dětských filmů, ale zub času je neúprosný. Ke cti profesionála Richarda Lestera, ta polízanice ke které se nešťastnou náhodou nachomýtl byla až moc vylízaná. Triky jsou vlastně směšné (pro filmy se slabými triky, jež vznikly po roce 1977 nemám pochopení), Gene Hackman nevyužitý a generál Zod s pohůnky byli ušetřeni ostudy v původním českém dabingu jež jsem doteď výhradně znal. Pochvalu si zaslouží jednoznačně Reeve, hulící Lois a atraktivní "set pieces", protože Eiffelovka či Měsíc se v akci nevidí každý den. 30 % (17.06.2013)

Jednotka sa mi nepáčila - stupídna, detská, nelogická a strašne zastaralá. Preto som k dvojke pristupoval s rezervou. A som spokojný! Lex Luthor - stále je zle vystihnutý a je to komická figúrka, lenže občas má aj svetlé moment. Najviac ma potešilo, že ustúpila skratkovitosť a trápna smiešnosť prvého dielu. Už nepôsobí ani zastaralo. Príjemná bola aj psychológia postáv a preto mi je ľúto poslednej scény, ktorá skazí celý dojem z postáv filmu. Herci sú veľmi dobrí - hlavne Reeve a Margot Kidder. Medzi nimi to neskutočne iskrí a chémia pôsobí tak ako má. Akcia je veľmi dobrá - hlavne záverečný súboj v uliciach Metropolisu. Hudba je dobrá a potešil ma aj INTELIGENTNÝ humor (narozdiel od trápnosti jednotky). Záporáci sú skvelí, ale škoda pár nelogických vecí, čo sa do filmu prepašovali (napr. prečo majú aj také schopnosti, čo Superman nemá aj napriek tomu, že sú rovnakí?). (15.04.2006)

Původní Superman mě přenesl z vesmírné opery do lánů rurální Ameriky 50. let, aby mě přes hektickou žurnalistickou sedmdesátkovou detektivku dovedl až k nadlidskému dobrodružství o výpravě za záchranou lidstva i nalezením sebe samého. Superman II mě vedl někam od světů přiblblých laciných zápletek od Cannon Films přes ochotnické romantické románky až někam do ruské studiové pohádky ze 60. let. Téměř všichni již vědí, jak k tomu došlo, že v tom mají roli tvůrčí i herecké neshody, přetáčky na které se ještě nevrátili někteří herci i třeba odlišný vizuální přístup Lestera a Donnera ohledně filmové práce s komiksem. Výsledek není nic jiného než výstavní připitomnělý camp s tak neuvěřitelně upatlanym scénářem (Mario Puzo ho napsal za 600 000, měl 550 stran a Donner s Mankiewiczem trvají na tom, že v ani jednom z dílů z něj nebyla použitá byť věta), že jedinou možností, jak si film skutečně užít, je vypíchávat momenty typu odjezd ze severního pólu autem, agonický výraz Supermana když zvedá výtah poté jen pár týdnů poté, co před večeří narovnával kalifornský tektonický zlom či jeho sviňácké nadčlověčí dick-moves typu amnesiálního polibku Lois Lane poté, co jí zprznil, ona to těžko nese a on to nechce řešit. (22.01.2021)

Druhý díl, který se mě jako dítěti moc líbil, bohužel přináší menší zklamání. Tam kde jednička dle mého uspěla na celé čáře (promyšlený příběh, cit režiséra), tam dvojka naráží. Náhrada Donnera Lesterem se neukázala jako zrovna šťastné řešení. Některé souboje vyznívají až komicky. Také mě docela nadzvedává nepovedený závěr filmu, kdy Superman vrací zpátky na místo střechu Bílého domu. (04.12.2012)