„Čtyři vraždy stačí, drahoušku“

nostalgické -5* Tahle komedie vždycky patřila mezi mé oblíbené a její komiksové zpracování mi přišlo už v mládí velmi originální. Bylo to hlavně tím, že první podobně ztvárněný film Kdo chce zabít Jessii? se nevysílal před revolucí – že by trezor? Vystřídal se tu tehdejší komediální herecký výkvět a Miloš Macourek napsal zábavný scénář plný parodický narážek na detektivky a gangsterky. I když tu nemá tolik hodnocení, tak ji nejspíš skoro každý viděl, tak nemá smysl se nějak rozepisovat. A i když už jsem ji dlouho neviděl, tak si nejspíš stále nejvyšší známku zaslouží a je zdrojem spousty nezapomenutelných hlášek. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 3 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] … A zase nutné BLÁBOLENÍ u kratších komentářů nakonec, kvůli zdejšímu omezujícímu pravidlu pro recenze (vysvětlení najdete v mém deníčku) ... BLA BLA BLA BLA BLA BLA (20.02.2022)

"Studoval jsem dálkově." "Jo, a na jakou vzdálenost?" Další z legendárních starých ztřeštěných komedií se spoustou nezapomenutelných a stále používaných hlášek s fiflajícím Josefem Kemrem v čele (před nějakými patnácti lety vycházel punkový časopis který se jmenoval FAFOFIF - že to je podle fiflajícího Kemra a nefiflavě se ten časopis jmenuje ČASOPIS, mi došlo až tak před třemi lety), na které se však asi podepsal už čas, protože mi dneska připadá strašně zdlouhavá, místy nudná a některý vtípky až trapný. Dobrý je každý Kemrův výstup, Rosůlková, Filipovský závěrečná přestřelka a několik dalších vtípků (role Bohdalky mi naopak připadá dost trapná) ale mezi desítku nejlepších starých českých komedií bych to asi nezařadil. Ručník končí, ručník končí. (06.05.2009)

Zase jsem viděl tuto nesmrtelnou komedii a znovu tvrdím, že je geniální. Už ta plejáda hereckých legend: osmělující se podezřelý masový vrah Lipský, tupý policajt Libíček, cholerický velitel Filipovský, starostlivá paní domácí Rosůlková, Janžurová coby šéfka gangu v převleku za pastora, šišlající gangster Kemr, nebo Hlinomaz alias Gogo. Klasické hlášky - dej sfem ten sfek sfem řek; fifty fifty; ručník končí, mýdlo končí... Svérázný jazz v podání gangsterů... Použití kreslených komiksů - že by se tady inspiroval Tarantino při točení Kill Billa? :)... Reklamní vsuvky coby nahrážky kapitalistických reklam v komerčních televizích... A hlavně - příběh má šmrnc a humor od A do Z. (16.02.2009)

Těžko říct, jestli se mi víc líbily Saudkovy komixové malůvky (včetně nápisů boong, prásk, wraaagh), herecké výkony (nezpomenutelný fiflající Kemr), či tuny hlášek, které na nás duo Macourek - Lipský valí skze celý film: podle týhle čáry bys měl bejt už dávno mrtvej, dej fem ten fek, Gogo (dávno před Novou), ručník - mýdlo a mnoho dalších. (29.10.2005)

Nápady a nespoutatelně rozvernou rozpustilostí charakterizovaná parodie přerůstá své původní poslání a mění se ve svébytný film, jehož kvalita spočívá v dokonalém přetavení původní komiksové matérie. Rafinovanost, s níž si režisér i scénárista (Miloš Macourek) pohrávají s divákovou fantazií i bránicí, často bere dech. Řada replik, citovaných hojně spolukomentátory, zlidověla. Kontrast nadsazené směsi něžnosti a bezbrannosti takřka chlapecké u hlavního hrdiny i prvoplánového plání jeho ženského idolu překonávají už jen orgie znepřátelených gangů. Nápad a jeho provedení by určitě nadchly i Jaroslava Haška nebo Jiřího Hausmanna. V každém případě se jedná o jednu z nejvýraznějších českých veseloher všech dob, které se nedá téměř nic vytknout. Naopak se zdá, že výčet jejích předností je téměř bezbřehý. A - jak tu čas od času konstatuju - téměř s určitostí nadčasový. (20.10.2007)