Slaměný klobouk

Zoufale zamilovaný Jiří Hrzán, (jak jinak) proutník Miloš Kopecký, nepoznamenaná naivka Iva Janžurová (kouzelná scéna, když se jí maminka snaží připravit na svatební noc), rázný cholerik Pavel Landovský, úslužný malíř František Filipovský (Bufone náš zákazník, náš pán!)....no prostě takhle bych mohla pokračovat až do konce...každá z postav mistrně zahraná, takové obsazení zaručovalo skvělou podívanou. (10.12.2007)

Vynikající směsice zmatených situací a herecká plejáda, která se jen tak nevidí. Jestli komedie s narůstajícím a stále se zamotávajícím dějem ztrácí tempo, musí každý posoudit sám. Nicméně dokonale rozjetý Miloš Kopecký, který si dokáže poradit v každé situaci a vlastně i všichni ostatní, nám tady sehrávají nádhernou podívanou. Slast pro každého milovníka československého filmu. (28.01.2013)

Jeden z vrcholů české crazy komedie, která nenechá diváka oddechnout od začátku do konce, jelikož celý film je jedna řada nedorozumění, šokujících zjištění a zvratů, který postupně narůstají geometrickou řadou a divák jen žasne, jak někdo mohl vymyslet něco tak šíleného a přitom inteligentního. Lipský vše navíc skvěle uzavřel do výjimečného celku, který vás skutečně přenese do Francie počátku 20. století a některé jeho nápady jsou bezkonkurenční a obohacují nestárnoucí předlohu. Všichni herci byli výborní a role jim perfektně seldi, ale Helena Růžičková mě ve svých "lechtivých scénách" doslova dostala do kolen. (10.12.2006)

Dlouho předlouho mi tenhle Slamák pánů Macourka a Lipského unikal, pořád se k němu ne a ne dostat... Až dnes. A musím říct, že je naprosto skvělý. Příběh, který znám z divadla jako takovou vcelku vtipnou konverzačku, v níž se tu a tam objeví něčí hysterický výlev, se stal ohromně bláznivou komedií s prvotřídní hereckou plejádou, brilantně napsaným scénářem plným situačního i slovního humoru, kouzelně bezvýchodnými situacemi, do nichž se postavy (především Kopeckého Fadinard a Landovského poručík) neustále dostávají, a závěrečnou několikanásobnou konfrontací kdekoho s kdekým a při lecčems, při níž jsem měl opravdu slzy v očích. Stoprocentní film. (06.11.2011)

Slaměný klobouk potěší především bezchybným herectvím a režií. Příběh sám je klasickou bláznivou francouzskou fraškou, v níž se nejprve neustále všechno kazí, aby nakonec vše dobře dopadlo. Nejedná se o moralitu a naprosto zde nejde o jakékoli "vyšší cíle". Jejím smyslem je prostě bavit. Toto schéma, samo o sobě mnohokrát zopakované v mnoha lepších i horších divadelních hrách a značně zprofanované mnoha nejrůznějšími filmy, Lipský zcela ctí. Jediným posunem oproti předloze je výrazná (a také výborná) secesní stylizace, z hlediska samotné divadelní hry vlastně anachronická. Celkový dojem: 85% (12.11.2011)