Slepice a kostelník

V dalších dvou letech však došlo na naší vesnici k radikálním změnám, největším od dob zrušení nevolnictví. Vždyť nyní má být odstraněna bída, dřina a zaostalost. Družstevní myšlenka, o níž se v roce 1949 jen diskutovalo, došla uskutečnění v tisícerých Jednotných zemědělských družstvech a nyní se zakládají i četná družstva socialistického typu. Také smýšlení člověka se postupně mění, dochází k četným společenským a osobním konfliktům a je na našem umění, aby pokračovalo v tradici dnes už předstiženého Vzbouření na vsi. Zejména je třeba se vyrovnat s kazimírem, třídním nepřítelem - vesnickým křupanem, tímto nekulturním, hrubým zástupcem buržoasie v lidově demokratickém světě, tímto zuřivým odpůrcem pokroku. Musíme přesvědčovat i nedůvěřivého, rozkolísaného středního rolníka, že JZD jej nepřipraví o majetek, nýbrž učiní jej spolumajitelem velkého, bohatého družstevního podniku. Naše umění musí posilovat družstevníky v jejich boji za vyšší životní formy, za blahobyt všech. A proto se nám zdá, že humor tohoto nového filmu je humorem veselohry starého typu a dále, že pohled na novou vesnici není dost realistický. Naši umělci si musí stále a stále uvědomovat, že bez dobrého, ideově správně postaveného scénáře není možno vytvořit dokonalý film, jaký naše společnost potřebuje (Kino 6, str. 210). Giganti prvorepublikového filmu Vlasta Burian, Jiřina Štěpničková a Otomar Korbelář v kolchoznické agitce, která byla nedůstojná pro všechny tři. (03.10.2008)

V anotacích k tomuto snímku se můžeme z několika zdrojů dočíst, že jde o nejostudnější film s Vlastou Burianem. I když se může toto označení na první pohled jevit jako relativní, neboť aniž bych někomu vnucoval svůj názor, vůbec nejsem obdivovatelem československé prvorepublikové kinematografie a filmů s Vlastou Burianem nevyjímaje, po absolvování tohoto snímku je skutečně zřejmé, že nic horšího už Burian natočit nemohl. Má jít o komediální a odlehčený pohled na vznik a rozvoj vesnického JZD a o sametové vypořádání se s těmi, kteří si užitečnost družstva uvědomili až pozdě. Výsledkem je však taškařice s neuvěřitelně se pitvořícími herci, v čele právě s Vlastou Burianem, kdy úsměv na tváři vyvolává leda úroveň a výsledný efekt tohoto díla, nikoliv už samotný obsah a záměr tvůrců vytvořit vtipnou komedii. Režisér Oldřich Lipský naštěstí svou reputaci napravil pozdějšími komediemi, které se u nás staly kultem, pokud však jde o pomocného režiséra Jana Strejčka, který bývá uváděn jako spoluautor, ten se posléze ještě prezentoval pouze režijním podílem na televizním filmu z roku 1971 „Svatba Krečinského“ a pak se zcela po zásluze ztratil neznámo kam. Ale u filmu jsem se bavil výtečně, né že né:-) (23.11.2012)

Ryba na suchu. Shodou okolností název jiného filmu s Vlastou Burianem přesně vystihuje to, jakým dojmem působí král komiků v této nepovedené budovatelské agitce o zakládání JZD a stavbě vodovodu. Je to smutný pohled vidět zlomeného, ale stále se snažícího Buriana ve filmu, do nějž očividně nepatří a který mu tím pádem ani nemůže poskytnout dostatečný prostor pro uplatnění jeho talentu. (02.07.2017)

"Né, žádné uzené! Erteple budú!" Slovácko sa kolektivizuje. Krojovaní šohaji a děvčice ruka v ruke so zväzákmi kopú vodovod, pomáhajú pri žatve a celkovo so spevom na perách budujú krajšiu a lepšiu budúcnosť. "Je tu v tých polách všecko zapsané, dřina aj nespravedlnosť, jak v knížce!" "Šak už sa přepisuje!" Proti víťaznému historickému prúdu samozrejme stojí kulak velkostatkár Řepa a jeho úslužný lokaj kostolník Burian, snažiaci sa ovplyvniť ešte váhajúcich roľníkov rečami, letákmi aj sabotážou. "Na tatu nedaj, ten je pod tú jejich propagandú!" Sledujeme rozkol v rodine, kde matka Štěpničková je zásadne proti, otec Korbelář v podstate za, ale berie ohľady na ženu, dospievajúca dcéra otvorene za a nezletilý syn pod vplyvom kostolníka za prísľub motocyklu a brakovej literatúry. "Tož to né, pro družstvo nesmijá vzniknút žádné rozmíšky, Tonku!" Nakoniec úskokom a za použitia humoru samozrejme oficiálne dobové dobro vyhrá, krojovaný sprievod oslávi dožinky krepčiac pod portrétom súdruha okolo slávnostne ozdobenej poľnohospodárskej techniky a pri vínku plánujú rozorávanie medzí. Vcelku vtipná (hlavne nechcene) a samozrejme dobe poplatná družstevnícka agitka v slováckom nárečí, kde je Vlasta Burian síce už len tieňom svojho energického ja, ale občas tá jeho niekdajšia iskra ešte zabliká. Vo vedľajších roliach sa mihnú zväzák Kemr a ako šohaji temnej strany Lipský a Hlinomaz. Na svoju dobu sa tu vyskytuje prekvapivo zmierlivý dedinský farár a uisťovanie o náboženskej slobode. Za tri nože, kerými sa naša mládež už o muzice nebodá. "Zařadíme sa včíl poctivě mezi ostatní!" (10.05.2024)

Hrůza. Chtěl jsem dát alespoň jednu hvězdičku, kvůli Burianovi, bylo mi ho líto. Ale tento velice špatný film si ji nezaslouží. Není to ani vtipné (takže žánr komedie mi tu nepasuje), ani dramatické, ani romantické. Je to hlavně hodně nudné, jediný účel tohoto filmu byl ten, aby se propagovalo družstvo a aby lidé svůj dobytek a pole dali družstvu. Když si pomyslím, jaké skvostné filmy se v roce 1950 natáčely v Evropě a USA, tak je mi smutno, kam to dotáhl český film. Vždyť jsme měli velice dobré filmové základy. (22.09.2011)