Happy End

Nestačím žasnout, jaké klenoty se dají v pokladnicy 60.let vyhrabat. Originální nápad a hlavně do detailů propracovaný a promyšlený příběh, který běží pozpátku, ale mimoobrazový komentář ho interpretuje trošku jinak. Takhle jsem se už hodně dlouho nebavila, inteligentní a přitom tak vtipná. "Svého soka v lásce jsem se tentokrát rozhodl utopit. Ne nějak potají, ale hezky přede všemi. A jak vidíte, ještě mi tleskali. Nesnáším to jeho vyskakování z vody nohama napřed a jiný frajeřinky." (23.04.2007)

Dnes jsem zjistil, že ještě stále jsou v mé filmové mapě místa - kde jsou lvi. Po vidění Happy Endu jsem si s úžasem další místečko zabarvil. S úžasem proto, že mi tohle dílko nějak uniklo. Komedie je to vskutku geniální. Děj sám je prostě jednoduchý. Řezník (Menšík) je pro vraždu a rozčtvrcení ženy odsouzen k trestu smrti a popravě guilotinou... Po krátkém čase ve věznici je odsouzenec odveden na nádvoří a setnut. Jenže to by se toho nesměli chopit pan Lipský s Macourkem ! Celý děj vzali geniálně pozpátku, takže Menšíkovým setnutím začíná vlastně jeho zrození. Pokračujeme pak k pobytu ve věznici kde ,,rozlepuje obálky '':-))) !!!, následně je vypuštěn ven s krásnými stříbrnými pouty na rukou. Od soudu je veden ke strážnici i s rozčtvrcenou ženou v kufru jen proto, aby si ji odnesl domů a tam si ji nožem sestavil a oživil.... :-)))) Ve filmu probíhají normální dialogy, ale vše vtipně dokresluje Menšíkův komentář, který diváka drží stále na dějové linii jedoucí po zpátku. Je to neskutečně inteligentní, neskutečně vtipné a roztomilé... Celý film se odehrává ve dvacátých létech a má jemně nažloutlý filtr. Pokud mne tu někdo obviní ze spoilerování, pak ho v duchu filmu musím upozornit, že ke kenci jsem se ještě vůbec nedostal a samozřejmě jej nevyzradím ! Geniální, nemohu jinak ! * * * * * (02.10.2014)

Celé to působí dojmem nadšeneckého snímku vzniklého z jedné žertovné myšlenky, či vtipu. A není to problém. Happy end vytříská z jednoduchého nápadu maximum, tedy pokud se budeme bavit čistě o komediálním žánru. Z hlediska humoru je velmi zdařilý zejména Menšíkův mimozáběrový komentář, který originálně glosuje právě probíhající děj. Vzhledem k otočenému průběhu scén komentář většinou naprostým opakem toho, co se děje. Což je samozřejmě nejfunkčnější v absurdních případech, jako je například pouliční povaleč skákající do oken, narození tchána případně ukotvení kůstky do krku. Velmi povedené jsou i detaily jako je vracení pití do skleniček, sestavování zvířat atp. Z čistě dějového hlediska to již tak výtečné není, protože forma snímků zde dost jasně formuje pravidla a je extrémně těžké přijít s něčím co je jak divácky atraktivní a zároveň funkční. Nicméně v rámci mezí si s tím tvůrci poradili dostatečně dobře, a pokud nebudeme srovnávat se zažitými stereotypy (popředu by to samozřejmě nefungovalo), tak je to docela slušné. S čím jsem však měl větší problém, byly, dialogy, jejichž vykonstruovanost mi prostě trhala uši a spíše než legrační mi přišly trapné. Samozřejmě to může být neustálou snahou mozku skládat většinu děje i do původního tvaru. Uvidím při dalším zhlédnutí. (15.12.2013)

Originální a odvážný projekt, který je ale o dost snazší obdivovat pro jeho obrovskou důslednost a dotaženost, než se u něj bavit a užívat si ho čistě jako "zábavnou komedii". Pro "normálního" diváka (tj. ne-cinefila) to bude asi primárně mindfuck, jenž ho možná omrzí už po pár úvodních scénách. Taky je velmi pravděpodobné (spíš v podstatě jisté), že se většina diváků bude (minimálně při první projekci) snažit film vnímat "obousměrně", kvůli zachycení co nejvíce vtipů a všelijakých detailů a nuancí (hlavně v případě dialogů), což "klasické" sledování určitě neulehčuje. Celkově jsem ale samozřejmě na Lipského s Macourkem velice hrdý, že zde (a navíc v dané době) dokázali něco takového vytvořit. Snímek jak dělaný do dvojprogramu s Nolanovým Mementem. :-) 80 % (18.05.2019)

Tak tohle je underground československého filmařského kumštu. Lipský a Macourek v nejlepších letech a formě. Tento světový unikát nás začlení do světa, který se žije naopak. Zde se totiž žije z budoucnosti do minulosti, takže život začíná smrtí a končí početím. Jediná nesrovnalost je v tom, že vypravěč žije v našem světě, ale to je jistě záměr dodat tomu patřičnou a nezbytnou rezervu. Dialogy, které se vedou pozpátku, nutí diváka k soustředění a jsou základem humorných kvalit snímku. Vlastimil Hála dokonce použil jednu melodii, která se líbila i Kubrickovi a můžeme jí slyšet ve filmu A Clockwork Orange. Kdo oba tyto filmy viděl, jistě pozná. Každopádně tohle vidět a jít poté mezi lidi, je docela zážitek. (05.11.2011)